Se sezonou v Detroitu nemůžete být spokojený, že?
Neudělali jsme play off, kde - jak se říká - je to i o štěstí. Každý ale viděl, jaká ta sezona byla. Trápili jsme se od začátku, na play off jsme neměli.
Kdy jste začal počítat s tím, že pojedete na světový šampionát?
S panem Jandačem jsem mluvil pár týdnů zpátky, kdy bylo jisté, že nebudeme hrát play off. Věděl jsem, že přijedu někdy kolem 17. března.
Je pro vás zakončení ročníku v reprezentačním dresu určitou náplastí?
Moc se těším - na zápasy, na výzvu.
Co říkáte na brankářskou konkurenci v českém týmu?
Konkurence je všude stejná - na mistrovství světa i v klubech. Jde o to, kdo bude předvádět nejlepší výkony.
Víte, jakou budete mít pozici? Bavil jste se o tom s trenérem Jandačem?
Turnaj je dlouhý, je tam hodně zápasů za sebou. Na posledním mistrovství světa jsme mohli vidět, že se kluci střídali. Uvidíme, jak to bude tentokrát. Důležité je postoupit do čtvrtfinále a zvládnout ho. Je to o jednom zápase.
Před pěti lety jste na mistrovství odchytal devět minut. Pamatujete?
Je to super vzpomínka. Byly to cenné zkušenosti. Končil jsem juniorku a další rok šel do hokeje dospělých.
Co říkáte na to, že světový šampionát je teď prestižnější než olympiáda, na kterou nepojedou hráči NHL?
Je to samozřejmě něco jiného než předtím, ale já doufám, že se ještě něco stane a že se spor vyřeší. Člověk nikdy neví.
Je pro vás reprezentačním vrcholem blížící se mistrovství, nebo vážněji berete účast na nedávném Světovém poháru?
Můj vrchol je asi olympiáda, ale jestli to s ní nedopadne, tak mistrovství světa i Světový pohár jsou velké akce. Každý úspěch se počítá.
Jak se vám chytalo na širokém ledě?
Musím říct, že na dnešním tréninku jsem si trochu zvykal. S Petrem Jarošem (trenér brankářů, pozn. red.) jsem se bavil o tom, že se na to v dalších dnech zaměříme, protože úhel je trochu jiný.
Vyhovuje vám, že o víkendu vynecháte přípravné dvojutkání v Německu?
Jsem rád, že si můžu nejdřív zatrénovat a adaptovat se. Teprve včera jsem přiletěl, takže si odpočinu a připravím se na zápasy v Budějovicích (proběhnou tam České hry, pozn. red.). Až kluci budou v Německu, já pojedu do Ostravy za rodinou.
Jak se těšíte do Paříže? Není to zrovna hokejové město.
Program je nabitý. Jdeme tam samozřejmě hrát hokej, takže doufám, že předvedeme co nejlepší výkon a ještě si u toho užijeme město. Hokej tam budu hrát poprvé.
Detroit pouští na šampionát hodně hráčů. Uvolnil vás bez problémů?
Šlo akorát o to, abych prošel lékařskou prohlídkou, což nebyl žádný problém. V sezoně jsem neměl vážné zranění.
Za USA bude chytat Jimmy Howard, váš kolega z klubu. Vzájemný souboj by byl pikantní, že?
Trochu jsme se o tom bavili. Jede i Larkin, DeKeyser, možná Abdelkader, takže by bylo fajn si zahrát proti Americe a porazit ji, ideálně v boji o medaili.
Během sezony přišlo nejedno období, kdy Howard dostával víc prostoru. Bylo to pro vás těžké?
Sezona byla dlouhá. V lednu a únoru jsem chytal většinu zápasů, měl jsem lepší formu. Na začátku sezony to ale bylo horší. Odchytal jsem dva tři zápasy, pak nic. Člověk pak není v tempu, což je horší. Myslím ale, že jsem se posunul o něco dál. Trošku jsem změnil styl, techniku. Doufám, že mi to do budoucna pomůže.
Jak jste prožíval loučení s Joe Louis Arenou?
Byla to velká show, i během zápasu byli fanoušci úžasní. Kdyby to takhle bylo celou sezonu, možná by nás doma nikdo neporazil, protože ta atmosféra byla vážně úžasná.
Jak se vám líbí nový stadion?
Párkrát jsme tam byli. Musím říct, že je krásná. Myslím, že zázemí pro fanoušky a pro nás bude jedno z nejlepších v NHL.
Detroit nepostoupil do play off po dlouhých 27 letech. Rezonuje to v klubu hodně?
Jednou to muselo přijít. Je možná dobře, že to přišlo teď. Než abychom postoupili do play off a zase vypadli v prvním kole, jak tomu bylo poslední tři roky, je možná lepší, když dojde k nějakému přebudování týmu. Pak budou ambice větší.
