Tristní návštěvy v hokejové Lize mistrů. Více diváků chodí i na nižší soutěže

Ondřej Zoubek Ondřej Zoubek
5. 12. 2019 10:48
Přestože prémie za hokejovou Ligu mistrů pozvolna rostou a v tuto chvíli poslední český zástupce v aktuálním ročníku Hradec Králové změnil svůj dříve zamítavý přístup k soutěži, její hlavní problém zůstává stejný. Mimořádně slabá návštěvnost.
Hokejová Liga mistrů ekonomicky i sportovní kvalitou roste, ale cestu k fanouškům hledá marně.
Hokejová Liga mistrů ekonomicky i sportovní kvalitou roste, ale cestu k fanouškům hledá marně. | Foto: ČTK

Šesté vydání Champions Hockey League nabídlo v úterý čtyři úvodní čtvrtfinálové souboje. Návštěvy na stadionech ve Švédsku, Švýcarsku a Česku ale zdaleka neodpovídaly faktu, že se bojuje o postup mezi nejlepší evropskou čtyřku.

Ve Stockholmu přišlo na Djurgaarden proti Mnichovu jen 1796 diváků, v Göteborgu sledovalo duel mezi Frölundou a Bielem 3182 lidí. Ani mimo Skandinávii nebyla účast bůhvíjak růžovější. V Hradci Králové přilákalo utkání proti Zugu na tribuny 2503 fanoušků a nejvyšší návštěva dne v Lausanne na zápase s Luleou činila 3232 nadšenců.

Legendární stadion Hovet, domácí stánek Djurgaardenu, se zaplnil z 22 procent celkové kapacity, v Lausanne byla nová aréna obsazena alespoň z jedné třetiny. Také Hradec se dostal na 33 procent, Frölunda na 27.

Evropský projekt si zkrátka na většině hokejových adres stále nezískal potřebnou přízeň fanoušků. Situace se rok od roku příliš nemění, vloni byla divácká čísla z prvních duelů čtvrtfinále velmi podobná.

Důvody jsou různé, od vysoké ceny vstupenek přes v očích diváků nízkou atraktivitu týmů (například Frölunda sice třikrát vyhrála Ligu mistrů, ale z hlediska evropského zájmu nepůsobí třeba jako fotbalové velkokluby) až po nezvládnutou propagaci zápasů na daných místech.

Hradec Králové před startem aktuálního ročníku soutěže změnil přístup, přestal brát Ligu mistrů jako otravnou nutnost a vyhlásil si cíl dostat se co nejdále. A Mountfieldu se to daří. Jako jediný z českých klubů prošel do čtvrtfinále a po úvodní remíze 1:1 nebude v odvetě v Zugu bez šancí.

Jenže fanoušci Východočechů jako by nevěřili obratu v rétorice klubu. Prezident Hradce Miroslav Schön před dvěma lety prohlásil, že evropská soutěž na klubech parazituje, zato letos chce Mountfield uspět. Utkání s Zugem odehrál s výjimkou Petra Koukala se všemi oporami, přestože na tom v extralize není zrovna komfortně a mohl by hráče šetřit.

Tak přistoupila ke čtvrtfinále Ligy mistrů před rokem brněnská Kometa a do zápasu proti Frölundě vyrukovala s teenagery nebo hráči z první ligy.

Hradec se k takovému kroku neuchýlil, Zug přivezl Jana Kováře, mistra světa Oscara Lindberga nebo kapitána švýcarské reprezentace Raphaela Diaze. A přesto byla atmosféra na stadionu velmi decentní.

Liga mistrů v aktuálním ročníku rozděluje mezi 32 účastníků 61 milionů korun, což je oproti začátkům nárůst o 22 milionů. Některé zápasy mají špičkovou úroveň. Fanoušci však po evropské konfrontaci neprahnou.

Frenetická kulisa na zápasech Liberce a Augsburgu v základní skupině, vlakový výjezd fanoušků Mountfieldu do Štýrského Hradce nebo cesty třineckých příznivců v letadle přímo s hráči jsou jen světlými výjimkami.

Doslova trapně pak pro Ligu mistrů vyznívá letmé porovnání s některými nižšími ligovými soutěžemi v Evropě. Návštěvy na čtvrtfinále CHL trumfl například prvoligový zápas Vsetína s Přerovem, na který si v sobotu našlo cestu 3570 diváků. Skoro o dva tisíce více než na Djurgaarden.

V Českých Budějovicích přišlo v pondělí na Havířov 5665 fanoušků, v Německu zase v neděli zavítalo 5143 diváků na utkání druhé nejvyšší soutěže mezi Frankfurtem a Freiburgem. A dalo by se pokračovat.

Tato srovnání jen dokazují, že Liga mistrů má v práci s konzervativními hokejovými fanoušky nadále značné rezervy. Zatím je stále neupoutala.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 16 minutami

Dálnice D11 z Hradce do Jaroměře se autům otevře 17. prosince

Dokončovaný úsek dálnice D11 z Hradce Králové do Jaroměře se motoristům otevře 17. prosince. Stát bude 4,1 miliardy korun bez DPH. Jde o největší současnou stavbou na území Královéhradeckého kraje, řekl ředitel Ředitelství silnic a dálnic Radek Mátl. Na úseku u Smiřic se v sobotu konal den otevřených dveří.

"Za necelé tři měsíce po dálnici budou jezdit auta. Diskutujeme dnes s lidmi přípravy silnic. Je to samozřejmě trochu sebeprezentace, ale chceme ukázat, že příprava a stavba dálnice není jednoduchá," řekl Mátl.

Stavba je rozdělena na dva úseky z Hradce Králové do Smiřic a ze Smiřic do Jaroměře. Stavba trasy do Jaroměře začala v dubnu 2019, z Hradce do Smiřic se buduje od února 2019.

"My jsme dokonce zrychlili, stavba se měla otevírat až v příštím roce během průběhu léta, podařilo se nám se zhotovitelem vyjednat zkrácení lhůty o osm měsíců. Příprava dálnice trvá daleko déle, to jsou někdy i desítky let," řekl Mátl. Šest až deset let příprava podle Mátla zabere vždycky.

D11 z Prahy do Hradce Králové a na státní hranici s Polskem začal stát budovat v roce 1978 a od roku 2017 dálnice končí v Hradci Králové. Z plánovaných 154 kilometrů dálnice se jezdí zhruba po 91 km. Stavba z Hradce do Jaroměře navazuje na úsek dálnice z Hradce Králové, měří 22,4 kilometru. Vede podél současné silnice první třídy na Jaroměř a Náchod. Za Jaroměří se napojí na silnici I/37.

Zdroj: ČTK
před 46 minutami

Vyhlaste klimatickou nouzi, žádá německý aktivista. Už 27 dní drží hladovku, nyní přestal pít

Klimatický aktivista Henning Jeschke, který od 30. srpna drží v Berlíně hladovku, dnes přestal přijímat tekutiny. Pít dnes přestala také Lea Bonaseraová, která začala držet hladovku tento týden. Dvojice protestní akci vystupňovala poté, co sociálnědemokratický kandidát na kancléře Olaf Scholz nevyslyšel jejich ultimátum a veřejně neprohlásil, že v Německu panuje stav klimatické nouze. Scholz oběma přislíbil, že se s nimi sejde až po volbách.

Hladovkáři původně žádali, aby se s nimi do čtvrtka sešla trojice kancléřských kandidátů. Těmi jsou vedle Scholze konzervativec Armin Laschet a Annalena Baerbocková ze strany Zelených. Trojice původně oznámila, že s aktivisty bude jednat po volbách. Později organizátoři protestu uvedli, že Baerbocková ve čtvrtek tábor hladovkářů na louce u Sprévy nedaleko sídla parlamentu a kancléřství navštívila a s mladými lidmi hovořila.

Ve čtvrtek aktivisté vyhlásili nové ultimátum, které se týkalo jen Scholze, protože Laschet podle nich zcela zklamal. Sociálnědemokratický kancléřský kandidát výzvu k veřejnému prohlášení o klimatické nouzi nesplnil, Jeschkeho a Bonaseraovou nicméně vyzval, aby hladovku ukončili. Opětovně slíbil, že společné setkání se může uskutečnit po volbách.

"Scholzovi přes rty ani jednou nepřešel výraz ´klimatická nouze´," řekl na videu zveřejněném na Twitteru 21letý Jeschke, když oznamoval, že přestává přijímat tekutiny.

Hladovku původně zahájilo 30. srpna sedm aktivistů, šest z nich ale začalo postupně opět jíst. Tento týden se k Jeschkeovi, který odmítá potravu jako poslední z původní skupiny, přidala 24letá Bonaseraová. Dnes oba přestali také pít.

Zdroj: ČTK
Další zprávy