


Široká evropská kluziště patří do minulosti a všude by se mělo hrát na "nudli" jako v severoamerické NHL, nejlepší lize světa. V posledních letech převládá v Evropě právě takový sentiment. Přímo v zámoří je přitom úzký led kontroverzním tématem, nikoliv nezpochybnitelným ideálem.

Čekalo se, že se - stejně jako v Pekingu 2022 - nebude hrát na „letišti“ s 30metrovou šířkou. Když ale vyšlo najevo, že hokejový turnaj na únorové olympiádě v Miláně neproběhne ani na ledě se zámořskými rozměry, nýbrž ještě menšími, vyplulo v NHL na povrch dlouhodobě diskutované téma.
„Vždyť už hřiště v NHL jsou příliš malá,“ prohlásil bez okolků Mike Sullivan, vysoce uznávaný kouč newyorských Rangers, který má v životopise dva Stanley Cupy s Pittsburgem a na olympiádě povede Spojené státy.
Pro připomenutí - v Miláně se bude hrát na ledě s mírami 60 × 26 metrů, v NHL je to zhruba 61 × 26 metrů (v imperiálních jednotkách 200 × 85 stop).
Ani větší z těchto rozměrů Sullivanovi nestačí. „Navzdory vývoji ledního hokeje a vývoji samotných hokejistů pořád hrajeme na stejně velkém ledě jako hráči v 50. letech,“ podivil se 57letý trenér. „Dnešní hokejisté jsou přitom větší, silnější a rychlejší než kdykoliv předtím. Tím pádem se hrací plocha zmenšuje, a to každý rok, i když fyzicky zůstává stejná.“
Leckoho v Evropě mohou taková slova zarazit, neboť na starém kontinentě je teď zámořské hřiště brané jako vynález, z něhož je třeba si vzít příklad.
Padají argumenty, že osekané kluziště přináší vyšší tempo, více šancí či tvrdých střetů a celkově atraktivnější hru.
Proto se hokejová federace IIHF už v případě olympiády v Pekingu 2022, kde přitom nestartovaly hvězdy NHL, přičinila o 26metrovou „nudli“. Tradice širokého kluziště pod pěti kruhy ustoupila do pozadí.
Třicetimetrová „letiště“ sice federace nezakázala, ostatně na nich proběhlo uplynulé mistrovství světa dospělých ve Švédsku a Dánsku, ale trend je jasný.
Řídí se jím i řada evropských klubů. V české extralize naskočily na typicky severoamerickou šířku ledu Karlovy Vary, Litvínov či Kladno.
V samotné NHL přitom úzké hřiště není žádnou posvátnou krávou. Ač Sullivanovy výroky mohou působit překvapivě, nejsou ničím novým.
Když kanadský časopis The Hockey News v nultých letech tázal desítky hráčů NHL, jak zlepšit hokej v zámořské lize, nejčastěji padal návrh na rozšíření ledové plochy. Jako jediný zazněl od více než 20 procent respondentů.
Částečným důvodem možná bylo, že nedlouho předtím, v únoru 2002, proběhl na širším kluzišti olympijský turnaj v americkém Salt Lake City. Pohledným hokejem a vysněným finále USA - Kanada vzbudil v Severní Americe obří ohlas.
Ve zmíněné anketě sice hráči nutně nevolali po 30metrovém „letišti“, ale kompromis mezi ním a zámořskou „nudlí“ našel výraznou podporu.
Později téma otevřel i slavný funkcionář Brian Burke, který mimo jiné prozradil, že v neoficiálním hlasování v desátých letech se pro rozšíření hřiště vyslovilo 24 z tehdejších 30 generálních manažerů NHL.
On sám je velkým podporovatelem této myšlenky. „Cítím to tak už dlouho,“ řekl v roce 2016 kanadské stanici TSN. „Když jsem byl generálním manažerem Vancouveru (v letech 1999 až 2004 - pozn. red.), přišlo mi, že pro náš tým plný velikých a šikovných hráčů je led příliš malý. Měl jsem za to, že omezuje naši schopnost podávat vynikající výkony. Tím to pro mě začalo.“
Konkrétně by Burkovi stačilo pět stop navíc, celkově tedy 27,4 metru široké kluziště. „Myslím, že by to mělo velký vliv na kvalitu hokeje,“ připojil.
Hlavní důvod, proč navzdory dlouhodobé vůli ke změně vše zůstává při starém, nepřekvapivě tkví v penězích.
Stadiony NHL jsou už vybudované pro typickou „nudli“. Základ jí dal montrealský Victoria Skating Rink s rozměry 62,2 × 24,4 metru, kde roku 1875 proběhl první hokejový zápas v kryté hale.
Přestavba současných svatostánků by vyšla draho, a to nejen kvůli rekonstrukci samotné. Po nutném odstranění sedaček hned u ledu by se snížila celková kapacita - často vyprodaných - hal.
Opačným směrem než Evropa tak zámoří v dohledné době nejspíš nepůjde. Ne však proto, že by 26metrová šířka ledu byla jasným ideálem.



Poslanec a čestný prezident Motoristů Filip Turek vnímá svoji pozici zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal zejména jako funkci politickou, nikoli exekutivní. Bude vydávat doporučení a stanoviska, v první řadě se chce zaměřit na emisní povolenky, které jsou podle něj pro Česko nevýhodné, a zjednodušení emisních tarifů.



Aleš Loprais obsadil celkové druhé místo v Rallye Dakar v kategorii kamionů. Z premiérového triumfu se radoval Litevec Vaidotas Žala, který nakonec porazil Lopraise o 20:18 minuty. Vítěz předchozích dvou ročníků Martin Macík skončil čtvrtý.



Kongres ODS bude dnes v pražském hotelu Clarion volit předsedu, který nahradí v čele strany po 12 letech Petra Fialu. Krajské nominace favorizují dosavadního místopředsedu Martina Kupku, o funkci se uchází i místostarosta obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Rovněž Piráti si dnes v Prachaticích také zvolili nové vedení. Staronovým předsedou se stal Zdeněk Hřib.



Osmnáctiletý syn autoritářského čečenského vůdce Ramzana Kadyrova se zranil při automobilové havárii v Grozném, správním středisku severokavkazského Čečenska, které je autonomní republikou Ruské federace. Informovala o tom ruská opoziční média či stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL).



Íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí obvinil amerického prezidenta Donalda Trumpa z podněcování protirežimních protestů. Ty vypukly koncem prosince a Trump během nich několikrát íránskému vedení pohrozil americkou intervencí, pokud bude demonstranty zabíjet.