Praha - Když tehdejší kouč národního týmu Ivan Hlinka nevzal na zlatou olympiádu do Nagana Viktora Ujčíka z Třince, Alois Hadamczik kolem toho nadělal prostřednictvím médií hodně dusno.
"Sever Moravy, kde se hraje nejlepší hokej v extralize, berete v Praze jako periferii. Kdyby hrál za Slavii, má nominaci jistou," zlobil se tehdy, protože jeho svěřenec Ujčík patřil k největším hvězdám nejvyšší soutěže. Šestnáct let poté to zní jako paradox. Reprezentaci vede sám Hadamczik, do Soči jede z průměrného extraligového týmu jeho zeť Michal Barinka a doma zůstanou hvězdy a tahouni týmů z NHL jako Jiří Hudler či Jan Hejda.
Do reprezentace nepovolaní hráči si teď v rozhovorech s novináři vybíjejí frustraci, řada fanoušků se zlobí. Národní kouč je prostě v těchto dnech pranýřován ze všech stran, ale není zdaleka sám. Vášnivé diskuse rozvířily i nominace tradičních superfavoritů Kanady či Spojených států a stejně je to pořád prakticky nic proti tomu, co rozpoutal třeba Vladimír Vůjtek na Slovensku.
Tam se jeho nominace vmísila dokonce i do politiky. Europoslance rozčílila absence největší dosud hrající legendy slovenského hokeje Miroslava Šatana natolik, že Vůjtkovo jednání označili za diskriminaci a teď se ohánějí zákony Evropské unie.
Dominátor: Trenéři asi vědí, proč Hudlera nevzali
„Máme v nominaci hráče, o kterých se nečekalo, že tam budou, a naopak tam chybí hráči, o kterých se čekalo, že do Soči pojedou. Mě třeba také nenapadlo, že do Soči nepojede Jirka Hudler. Ale je třeba říct, že trenér Hadamczik a lidé kolem něj to sledovali mnohem víc než já a nejspíš mají jasnou představu, jak tým dají dohromady,“ říká Aktuálně.cz legendární gólman a strůjce naganského zázraku Dominik Hašek. Ani jeho by nejdiskutovanější jména Michala Barinku či Petra Nedvěda nenapadlo do Soči vzít. Přesto se na to dívá opatrně a nad týmem by rozhodně nelámal hůl.
Turnaj v Soči začíná až za měsíc, ale už teď takhle cloumá s emocemi celého hokejového světa. Vyhrát by chtěli úplně všichni a v zámoří, kde je internet analýz expertů tradičně plný, už o tom mají docela jasno: o zlato se porve Kanada se Švédskem, o bronz Amerika s Ruskem. Pro Čechy se tak nemění vůbec nic, stejně jako na předchozích olympiádách od nich tradičně opět nikdo nic nečeká.
„Je to smutné říct, protože mají spoustu zkušeností, ale od Nagana 1998 uplynula už dlouhá doba. Medaili chtějí vždycky, ale tentokrát by to bylo velice překvapivé. Navíc má Ondřej Pavelec ve Winnipegu mizernou sezonu, a přitom bude jejich jedničkou. Jestli se nezlepší, nemají Češi žádnou šanci,“ píše o českém týmu bez servítek na svém webu třeba americká televize CBS.
Podobní experti se už v zámoří ale mýlili jednou. Podobně jako teď šijí do Ondřeje Pavelce, si v zámoří dobírali i Dominika Haška. Bylo to zrovna v památné naganské sezoně, Dominátor ji v Buffalu nezačal dobře, pouštěl góly, týmu se nedařilo a odborníci radili klubu jeho výměnu.
V jednatřiceti letech už údajně na NHL neměl. Pár týdnů před olympiádou se ale tehdy vše úplně obrátilo: Hašek tehdy našel životní formu, dokonce vyrovnal do té doby platný rekord NHL, když vychytal šest čistých kont během jednoho měsíce, a takhle dobře naladěný pak přijel i do Nagana. Jak to dopadlo a jak moc se pak v Americe divili, už všichni víme.
I proto teď Hašek nad gólmany docela často přemýšlí. O tom, že by měl být Ondřej Pavelec jedničkou, navzdory jeho ne zrovna ideální formě nepochybuje. Jenže trenér Hadamczik ano, ostatně to dal najevo i na nominační tiskové konferenci.
"Nemám nic proti tomu, když se v základní skupině budou gólmani střídat, protože zápasů bude hodně během pár dnů. Jeden z nich by měl ale vědět, že je gólman číslo jedna, a měl by také nastoupit do prvního zápasu se Švédskem. Podle mě by to měl být Ondřej Pavelec," míní Hašek.
Rozhodne forma. A ta se ještě dolaďuje
„Ještě zbývají tři neděle a nemůžeme odhadnout, v jaké formě kdo do Soči přijede. Na to je brzo, ale tohle rozhodne. V týmu máme řadu zkušených hráčů, pro které je to poslední šance s českým nároďákem zvítězit. "Tohle mužstvo bych v žádném případě nepodceňoval,“ tvrdí Hašek.
V Soči se bude hrát stejným systémem jako před čtyřmi lety na hrách ve Vancouveru. Dvanáct týmů je nalosováno do tří čtyřčlenných skupin. Po odehrání všech zápasů se tabulky všech skupin spojí a nejlepší čtyři celky postoupí rovnou do čtvrtfinále, zbylých osm týmů se začne pavoukem turnaje prokousávat už v osmifinále. Hašek teď na rozdíl od amerických expertů tuší, že v Soči kvůli tomu rozhodnou úplně jiné věci než jména hráčů na soupisce.
Českou optikou a s trochou nadsázky to bude, na rozdíl třeba od světového šampionátu, kde o úspěchu rozhoduje až čtvrtfinále, turnaj o dvou zápasech. Ten úplně první se Švédskem, favority skupiny, pravděpodobně rozhodne o tom, jestli Češi postoupí přímo do čtvrtfinále, vyhnou se nevyzpytatelné kvalifikaci a dostanou v play off papírově slabšího soupeře, a ten druhý, čtvrtfinálový, zase hokejisty nasměruje buď domů, nebo do bojů o medaile.
„Zvládnout zápas se Švédy a postoupit rovnou do čtvrtfinále, to by byla velká výhoda, protože týmu, který chce vyhrát zlato, pak stačí v play off vyhrát pouze tři zápasy. Zbytek musí vyhrát utkání čtyři a může přijít únava nebo zranění. Základní skupinu nesmíte vypustit, ale zase musíte hrát i rozumně a šetřit síly. Ne to flákat, ale prostřídat všech pětadvacet hráčů. A my si musíme dávat pozor i na Švýcary, protože ti mohou naší skupinou také zamíchat,“ říká Hašek.
A je tady ještě jedna věc, čím by se mohl turnaj v Soči stát výjimečným. Vedení NHL se k olympiádě nestaví kladně, a tak se v tuhle chvíli jeví jako velice pravděpodobné, že na příští hry už své, tedy nejlepší hráče na světě, nepustí. O důvod víc, proč v Soči uspět.
