


Po dlouhých 12 letech nastoupí pod pěti kruhy hvězdy severoamerické NHL. Co kdyby tomu tak ale nebylo a lední hokej by – jak se zvažovalo - šel cestou olympijského fotbalu? Jak by vykrystalizovaly sestavy účastníků včetně Česka?

Nejpozději v lednu bude jasno o hokejových nominacích na únorovou olympiádu v Miláně. Momentálně tak vrcholí predikce, jak budou jednotlivé týmy vypadat.
Mezi těmito spekulacemi se vymyká alternativní scénář, jak by to vypadalo, kdyby lední hokej pod pěti kruhy svazovala stejná omezení jako fotbal.
Připomeňme, že olympijská kopaná je vlastně soutěží do 23 let. Tým může mít maximálně tři starší hráče. Je to dané mimo jiné vlivem mocné federace FIFA, která pro své mistrovství světa, nejprestižnější fotbalovou akci, nechce vážnou konkurenci.
Hokej k této variantě nedošel, ale na stole byla.
Když se zimní olympiády v jihokorejském Pchjongčchangu 2018 po dlouhé době neúčastnily hvězdy NHL, tehdejší šéf světového hokeje René Fasel přišel s několika možnostmi, co bude dál.
Byly čtyři: návrat NHL, zachování modelu Pchjongčchang (účast hráčů ze všech významných soutěží kromě NHL), turnaj do 23 let po vzoru fotbalu a žádný olympijský hokej.
V Pekingu 2022 se nakonec hrálo jako v Pchjongčchangu, pro hry v letech 2026 a 2030 zvítězil návrat severoamerické ligy.
Co kdyby se ale v Miláně hrálo po vzoru olympijského fotbalu? Alternativní scénář, na který se skrz tvoření soupisek nedávno zaměřil zámořský web Daily Faceoff, by možná lépe než světový šampionát dvacítek odhalil mládežnickou sílu jednotlivých států.
Hokejista mohl do nominace proniknout buď na základě věku do 23 let k 1. červenci 2025, nebo jako jeden ze tří starších hráčů.
A výsledek? Ve srovnání s dalšími zkoumanými zeměmi, Kanadou, Spojenými státy, Švédskem a Finskem, dopadlo Česko nejhůř.
Nepřekvapuje to. Když online deník The Athletic před časem sestavoval žebříček největších talentů do 23 let, Češi v něm mezi 173 hokejisty obsadili pouhých osm pozic. A nejvýš skončil obránce Adam Jiříček na 64. místě.
Experimentální olympijská sestava Česka má proto značné limity. Je v ní jen šest hráčů, kteří si letos zahráli NHL. Vedle Pastrňáka, Nečase a Dostála, tří starších hvězd, to jsou Kulich, Ivan a David Jiříček.
Zbytek 25členného kádru tvoří hokejisté z farmářské AHL či evropských soutěží a také sedm hráčů, kteří ještě nehrají hokej profesionálně. Nastupují buď v zámořské juniorce, nebo na univerzitě.
Útok:
Jiří Kulich - Martin Nečas - David Pastrňák
Eduard Šalé - Ivan Ivan - Václav Nestrašil
Vojtěch Čihař - Matyáš Šapovaliv - Ondřej Kos
Adam Benák - Jiří Felcman - Ondřej Becher
Jakub Brabenec, Adam Jecho
Obrana:
Radim Mrtka - David Jiříček
Jiří Ticháček - David Špaček
Jakub Dvořák - Adam Jiříček
Max Pšenička - Dominik Badinka
Brankáři:
Lukáš Dostál
Michael Hrabal
Tomáš Suchánek
„I když mají Češi několik zajímavých jmen jako Čihař, Mrtka a Šalé, s Kanadou, USA nebo Švédskem se nemohou srovnávat,“ podotkl autor experimentu Scott Maxwell.
Na druhou stranu připomněl, že právě Šalé a jeho plus minus vrstevníci překvapili na MS dvacítek třemi medailemi v řadě - stříbrem a dvěma bronzy. Jít s tímto vědomím na olympiádu by prý bylo klíčové. „Dostál, Nečas a Pastrňák toho totiž sami moc nezmůžou,“ dodal novinář.
I tak by ale ostatní měli převahu v kvalitě, hlavně Kanada. Výmluvný je její čtvrtý útok ve složení Beckett Sennecke - Adam Fantilli - Quinton Byfield. Všechno to jsou vycházející hvězdy, které v NHL pravidelně bodují.
„Kanada je sice na olympiádě obvykle úspěšná i normálně, ale tento formát by jí zajistil vyloženě drtivou převahu a nakonec zničil to, co dělá olympijský hokej tak zábavným,“ upozornil Maxwell.
Ač lední hokej nemá tak širokou špičku jako fotbal, na seniorské úrovni mužů pořád nabízí poměrně otevřený boj o zlato. S věkovým omezením by se výkonnostní nůžky rozevřely.






Rusko dostalo přes léto významnou pomoc z nečekaného místa. Ukrajinské útoky proti jeho ropné infrastruktuře, které probíhají už půl roku, připravily Rusko o zásoby pohonných hmot. Kreml tuto díru lepí dovážkami ze zahraničí. Podle nového zjištění i ze země, která je ve „věčné“ válce s jedním z hlavních ruských spojenců.



Dvanáctiletá Micaela Colettiová ležela večer 9. října 1963 v posteli, když uslyšela ránu připomínající hrom. O pár okamžiků později ji obří vlna vyrvala z domu a odnesla údolím stovky metrů daleko. Micaela přežila. Téměř dva tisíce dalších lidí nikoliv. Odkud se dvousetmetrová masa vody vzala? A proč obyvatelé severoitalského Longarone až do posledních chvil netušili, že se na ně řítí katastrofa?



Smrt mladé laborantky v sibiřském Irkutsku spustila rozsáhlou karanténu, uzavřela několik nemocnic a přitáhla pozornost Američanů. Téměř dvě stovky lidí jsou v izolaci a pod lékařským dohledem. Ruské úřady sice nákazu stále nepotvrdily, okolnosti úmrtí však vyvolaly velké obavy. Laborantka totiž pravděpodobně podlehla plicnímu moru.



Bývalý šéf britské rozvědky MI6 sir John Scarlett varuje, že ruský prezident Vladimir Putin dnes riskuje víc než kdykoliv dříve, zároveň ale čelí nejvážnějšímu tlaku za celé své vládnutí. Slábnoucí ekonomika, útoky na rafinerie a případná další mobilizace mohou podle něj ohrozit stabilitu režimu. Válka však podle něj neskončí dříve než v roce 2027.