V sobotu startujete sérii proti Třinci, jedenáct dní po skončení čtvrtfinále s Pardubicemi. Už se vám čekání táhne?
Byl bych raději, kdyby ta pauza byla kratší, ale bohužel je to tak. Trénujeme a nemůžeme se dočkat, až to začne. Je pravda, že jsme si trochu odpočinuli, nicméně pořád udržujeme v týmu jisté napětí. Doufáme, že i proti Třinci se prosadíme naším stylem hokeje a postoupíme.
Pardubicím jste tímto způsobem nedovolili vyhrát ani zápas.
Chceme v tom pokračovat, hrát hodně bruslivý hokej a aktivně napadat. Když to budeme dodržovat, máme dobrou šanci. Bude to jiný hokej než v základní části, kdy jsme Třinec čtyřikrát porazili.
Ale ukazuje to, že Třinec pro Mladou Boleslav není soupeřem, s nímž by se nedalo hrát.
To ano, je to fajn. Ale v šatně o tom nepadla ani zmínka, začíná nová série. Třinec skončil v základní části druhý, bude malinkým favoritem, my se však nemáme čeho bát.
Mluvil jste o hladině napětí v týmu. S jednou vyhranou sérií nejste spokojeni, že? Není to tak, že teď už nemáte co ztratit?
Určitě ne. Jasný cíl jsme si vytyčili už před sezonou a teď cítíme, že bychom si na pohár opravdu mohli sáhnout. Jednoznačně chceme postoupit dál. Když už jsme takhle blízko, bylo by super play-off vyhrát. Blízko, ale zároveň pořád daleko. Každopádně si myslím, že dvě série se dají zvládnout.
Poprvé jste v základní části extraligy odehrál více než deset zápasů, v aktuální sezoně jich bylo pětadvacet. V play-off jste s bilancí pěti gólů a dvou nahrávek vůbec nejproduktivnějším hráčem z těch, kteří jsou ještě ve hře o titul. Kde se vzala tahle forma?
Je to hodně o štěstí, góly padaly v přesilovkách. Něco jsem dorazil, něco tečoval, něco mi kluci dali do prázdné brány. Není to žádná extra forma, ale góly mi sebevědomí zvedly, to nebudu lhát.
Do nejvyšší soutěže jste právě v Mladé Boleslavi nakoukl už před šesti lety, ale od té doby jste hrál především v první lize v Havířově. Pořád jste věřil, že to není váš strop?
Jasně. Kdybych tomu nevěřil, nehrál bych to, šel bych dělat něco jiného. Třeba pomáhat taťkovi do práce. (úsměv) Věřil jsem, že když mi bude držet zdraví, mám na víc než na první ligu. Měl jsem s tím potíže, často mě v sezoně potkalo větší zranění. Doufám, že ani tohle není žádný strop, i v Mladé Boleslavi se pořád dívám dopředu.
To rádi zmiňují Radim Vrbata a Václav Nedorost ze sportovního úseku vašeho klubu. Že Mladá Boleslav by neměla být konečnou stanicí.
Přesně tak. Vašek mi to říkal hned při prvním setkání. Říkal, že ve mně vidí potenciál a že mi dají prostor ho využít. Nějaký nárůst přišel teď v play-off a já doufám, že to bude pokračovat dál nahoru.
Dnes je Mladá Boleslav jiným klubem, než když jste tam ještě před dvacítkou poprvé poznával dospělý hokej, viďte?
Zrovna se dostávali z toho období, kdy věčně hráli baráž. Teď už je to o něčem jiném. Jiní trenéři, jiné vedení. To, jak teď Boleslav funguje, je velká zásluha Vrbiče s Nedem. Oni si berou hráče, kteří jim do systému vyhovují. Samozřejmě trenéři k tomu mají co říct. Klape to tady.
Jakou roli ve vašem hokejovém růstu hrají trenéři Radim Rulík s Pavlem Paterou?
Těžká otázka. Upřímně řeknu, že jsme si na sebe potřebovali zvyknout. Já jsem si zvykal na herní styl, který požadují. Chtějí po nás hodně bruslení a napadání, pořád hrát co nejvíc na puku. Nevyčkáváme někde ve středním pásmu, jak to hrají některé jiné týmy.
V Havířově jste jako malý kluk dlouhá léta hrál a kamarádil se s Davidem Pastrňákem, o kterém jste řekl, že se jeho hokejový styl od té doby nezměnil. Platí to i pro vás? Hokejem se v první řadě bavíte?
Není to jako u Davida, to je vyloženě volnomyšlenkář. (úsměv) Ale snažím se o to taky. Koneckonců na ledě nejde o život, je třeba pamatovat na to, že zábava je u toho jedna z hlavních věcí.
Sledujete, jak se Pastrňákovi daří v Bostonu?
Už méně. Podívám se na výsledky, podívám se, jak se dařilo Pastovi. Ale že bych to extra sledoval, to ne. Je jasné, že naše cesty se už rozdělily. Máme každý svůj program, do toho časový posun. Teď není vhodná doba, abych se po nocích díval na hokeje.
On zaznamenal vaši jízdu v play-off?
Zatím se vůbec neozval! (smích) Takže nevím, jestli o tom slyšel.
Přitom má hodně blízko i k Davidu Ciencialovi, vašemu spoluhráči. Tak třeba se ozve během série proti Třinci, kde právě s Ciencialou coby dorostenec také nastupoval.
To jo, možná se s Činelem bavil, nevím. Jsou velcí kamarádi, Pastu jsme společně v šatně probírali. Je možné, že se ozve během série s Třincem.
Cienciala přišel do Mladé Boleslavi právě z mateřského Třince, s nímž před dvěma lety extraligu vyhrál. Vyhlásil teď na Oceláře v kabině nějaké speciální prémie?
Myslím, že to ještě před zápasem přijde. Nebo mělo by, Činel se k tomu určitě musí nějak postavit. (úsměv) Co jsem pochopil, má s klukama v Třinci blízké vztahy, bude to pro něj určitě pikantní souboj.
