Úleva od stresu, ale suchý únor nemám, hlásí Varaďa. Vysílá, radí i přijímá návštěvy

Ondřej Zoubek Ondřej Zoubek
9. 2. 2023 6:16
Vloni s třineckými hokejisty potřetí v řadě vyhrál extraligu, od té doby trenér Václav Varaďa v jiném klubu nepůsobí. V listopadu se nedohodl se Spartou, ani v dalším průběhu volné sezony ovšem nelení. Sbírá poznatky, debatuje skrze vysílání na Instagramu i osobně a jedná o novém angažmá. Ani po třech titulech nevylučuje, že zůstane v Česku.
Vloni dobyl třetí titul s Třincem, od té doby Václav Varaďa nikde netrénuje.
Vloni dobyl třetí titul s Třincem, od té doby Václav Varaďa nikde netrénuje. | Foto: Lukáš Filipec / HC Oceláři Třinec

Jak se u vás liší letošní únor s předchozími lety, kdy jste připravoval tým na play off?

Nejsem spjatý s trénováním na dennodenní bázi, ale hokej pořád bedlivě sleduju. Podívám se a navštívím zápasy, které jsou pro mě zajímavé. Když se říká suchý únor, tak pro mě suchý není, pořád jsem u ledu. Ale ano, ulevil jsem si od stresu, který přichází, když se vám v klubu třeba nedaří. Odpočívám a nabírám energii do další práce, na niž se velmi těším.

Byl jste na stážích v Helsinkách a New Jersey, naposledy na výpomoci v Táboře. Naplňují vás teď tyto hokejové cesty?

Jasně, poznávám teď hokej i z jiných pohledů. Jak fungují menší kluby, jaké problémy mají a nemají, jak fungují jejich žákovské kategorie. Viděl jsem třeba, jak extraligový klub hraje v této kategorii proti týmům z regionu, spádové oblasti, a v osmé třídě vyhraje 56:0. Říkal jsem si, že to není normální, zjišťuju proč. Poznávám český hokej ze všech stran. Trápí mě, že se nachází v šedi, i když teď přišly nějaké medaile. Stříbrná juniorská medaile se vymyká našemu postavení, spousta práce je pořád před námi.

Takže je možné, že se v budoucnu dáte tímto směrem a budete pomáhat českému hokeji na jiné pozici, než je funkce hlavního trenéra dospělého týmu?

Není mi lhostejné, kde se český hokej nachází. Proč máme tolik týmů a přitom malou konkurenci. Proč se rozšiřují soutěže, když na to nemáme kvalitu. Zajímají mě názory těch, kteří jsou pro i proti. Čas si teď naplňuju i těmito debatami, až budu v klubu, zase ho budu mít méně. Věřím ale, že nové poznatky mi pomohou.

O své názory a poznatky se pravidelně dělíte s fanoušky. Píšete blog, na Instagramu vysíláte streamy. Co vás k tomu vede?

Snažím se i tak hokeji nějak pomoct, něco ovlivnit. Dává mi smysl rozdělit se o své názory, bavit se s trenéry, s rodiči mladých hokejistů. Vím, že hokejové prostředí nezměním sám. Jen se snažím lidem otevírat oči a podle ohlasů mi to dává smysl. Lidé mi píšou, ptají se, někdy za mnou i jezdí a pídí se, co bych na jejich místě udělal. Jsem rád, že si na ně mohu udělat čas a takhle pracovat. Proto mám blog a sociální sítě. Jak jsem říkal, hokej mi není lhostejný.

To nebývá u bývalých úspěšných hráčů samozřejmostí.

Ano, mohl bych mávnout rukou. Odehrál jsem toho dost v NHL i v extralize, jako trenér jsem v Česku třikrát po sobě vyhrál. Mohl bych to zabalit, být doma a jezdit na dovolené. Navíc ani moje děti se hokeji nevěnují. Ale zkrátka mi na tom záleží, a proto se angažuju.

Mrzelo vás, když v listopadu nevyšlo angažmá ve Spartě?

Jednal jsem osobně s majitelem klubu, několikrát jsme si vyměňovali názory na určité věci týkající se chodu týmu a klubu. Nakonec to nedopadlo, takový je život. Mělo to takhle být, zrovna nebyl můj čas. Situace se může změnit po sezoně nebo jindy. Ve Spartě jsem byl blízko dohody, sešlo z toho, srovnal jsem se s tím.

Necítil jste při jednání vnitřní rozpor? Po třech titulech s Třincem byste odešel do Sparty, kterou fanoušci Ocelářů považují za velkého rivala.

Kamkoliv Sparta přijede, tam je velkým rivalem. Fanoušci proti ní skandují jednotné a běžné pokřiky. Život běží dál, a pokud budu cítit, že je o mě zájem, že mě nechají dělat moji práci, jak jsem zvyklý, tak to takhle brát nebudu. I kdyby se v budoucnu třeba ozvaly Vítkovice, zase by to bylo pikantní vůči Třinci. Myslím, že za pět let na pozici hlavního trenéra v Třinci jsem odvedl maximum možného. A věřím, že jednou se naše cesty stejně spojí.

Měla by vám extraliga ještě co dát? Není vaší prioritou po třech extraligových titulech zahraniční angažmá?

Neskončil jsem v Třinci, abych se nutně posunul do ciziny. To nebyl ten hlavní důvod. Mám dcery ve věku deseti a třinácti let, navíc cítím, že se ještě potřebuju jako trenér zlepšit a rozvíjet. Jestli to bude tady nebo v cizině, musí mi to každopádně dávat smysl. Budu zvažovat jakoukoliv nabídku, která bude pro mě a moji rodinu zajímavá.

V příští sezoně už chcete do trénování určitě naskočit zpátky?

Uvidíme, co bude. Jednání vůči dalším sezonám probíhají. Nechtěl bych někde být na dva nebo tři měsíce, zachránit jim sezonu a pak se nedomluvit. Takhle bych nechtěl trénovat. Chci vést tým, skládat ho, pracovat s hráči. To nejde za pár měsíců.

V létě jste se v Praze sešel s trenérem fotbalových mistrů Slavie Jindřichem Trpišovským. Co jste si z toho odnesl?

Vnímám Jindru jako neskutečného sportovního fanatika, v rámci jiného odvětví vlastně podobného mně. Proto mě zajímalo, jak funguje s hráči, jak se k nim chová, co tomu dává. I když jde o fotbal, neskutečně mě to jako trenéra posunulo. Mohl jsem navštívit jejich tréninky, mítinky, porady s hráči. Stejně tak jsem Jindrovi nabídl, že může kdykoliv přijít za mnou a podívat se, jak pracuju. Může to být jiné odvětví, ale trenér si z toho pro sebe vezme, co potřebuje. Vidět, jak Jindra pracuje, pro mě bylo hodně inspirující.

Co konkrétně vás inspirovalo a dá se začlenit do hokeje?

U obou sportů jsou specifika. Ve fotbale máte přes týden více času na odpočinek a "piplavou" práci v rámci dovedností a kondice fotbalistů. Uchvátilo mě, co všechno na tréninku sledují. V hokeji máte týdně víc zápasů, musí se trénovat jinak. Oběma nám ale šlo spíš o to, abychom se poznali, přednesli si svou trenérskou filozofii. Navzájem jsme si odpověděli na dost otázek, probrali detaily své práce a přesvědčení.

Necelý měsíc zbývá do konce základní části extraligy. Jak vnímáte rozložení sil před play off?

Pardubice mají nahráno dost bodů, Prezidentský pohár je nemine. Sparta všechny stíhá, má dobrý tým a doma se opírá o početné návštěvy fanoušků. Tyto dva týmy řadím do popředí, ale do finále se musí teprve prokousat. To nebude lehké. V závěsu, ačkoli teď s trochu kolísající formou, jsou Vítkovice a Třinec. Závěr bude náročný, Vítkovice a Třinec budou chtít udržet první čtyřku. To by mohlo být později rozhodující. Vždyť předloni v předkole pátý tým prohrál s dvanáctým. Ještě to bude stát za to.

Co situace na opačném pólu tabulky? Může se Kladno podle vás vyhnout baráži? Na České Budějovice ztrácí čtyři body, na Litvínov pět.

I tam to bude napínavé. Kladno naposledy ještě ve třetí třetině vedlo v Třinci, ale nezvládlo to. Je jasné, že někdo z té trojice to odnese a bude hrát baráž. Ale vnímám to tak, že jsou to bašty českého hokeje a měly by v extralize zůstat. V první lize prozatím nevidím tým, který by měl na to, aby baráž s nimi zvládl.

 

Právě se děje

Další zprávy