Když chlapské slovo neplatí. Třinec vedou byznysmeni, mrzí Kopeckého. Tohle už nikdy nechci zažít

Ondřej Kuchař Ondřej Kuchař
26. 10. 2016 6:38
V zámořské NHL má Tomáš Kopecký odehráno přes 600 zápasů. Dvakrát vyhrál Stanley Cup. S takovým jednáním jako v Třinci se ale podle svých slov ještě nesetkal. "Nechci na klub házet špínu, o to mi vůbec nejde. Mrzí mě, že vedení se mnou po ukončení smlouvy absolutně nekomunikovalo. Nesmyslně se celý spor táhl půl roku a mě to poškodilo. V Česku celkově chybí pravidla pro vypovězení kontraktu, jaká jsou v NHL naprosto běžná. Hráč tu nemá moc možností, jak se bránit. To bych chtěl změnit," řekl v rozhovoru pro Aktuálně.cz bývalý hráč Detroitu nebo Chicaga.
Tomáš Kopecký ještě v dresu Ocelářů.
Tomáš Kopecký ještě v dresu Ocelářů. | Foto: Lukáš Filipec

A.cz: Tomáši, vaše smlouva s Třincem je definitivně minulostí. Jste rád, že jste konečně dospěli k dohodě?

Jsem rád hlavně proto, že chci ještě nějaký ten rok hrát. Jsem zklamaný, že se to celé vinou klubu vleklo vlastně půl roku. Vedení celé léto nekomunikovalo, jednat se začalo až se startem sezony. Celé mě to hodně zbrzdilo a poškodilo. Nemohl jsem si hledat nové angažmá. Pořád jsem naštvaný.

Jak jste se o ukončení smlouvy dozvěděl?

Přišel za mnou generální manažer Pavel Marek, že se snižuje rozpočet klubu a chce mi snížit smlouvu. Neřekl ale o kolik, spíše jsem cítil, že chce kontrakt úplně rozvázat. Byl jsem z toho v šoku. Půlrok před tím jsme se na něčem dohodli a podali si ruce. Pro mě je chlapské slovo a podání ruky větším závazkem než nějaký papír. Měl jsem tehdy finančně zajímavější nabídky z KHL i odjinud, ale Třinec měl obrovský zájem se dohodnout. Já to měl navíc blízko domů, podepsali jsme smlouvu na čtyři roky, já tam chtěl dohrát kariéru. Byl jsem z toho hodně zklamaný.

Setkal jste se někdy s podobným jednáním vašeho zaměstnavatele?

Nesetkal. V NHL vám taky běžně ze dne na den ukončí smlouvu, ale okamžitě se s vámi dohodnou. Rychle a férově. V Třinci mi řekli, že končím, a to bylo všechno. Nevím, co čekali.

V podobné situaci jako vy je také exkapitán Ocelářů Rostislav Klesla. Ten však rezolutně řekl, že ze svých požadavků neustoupí. Proč jste vy nakonec ustoupil?

Protože už mi hokej chyběl, nebavilo mě to handrkování. S Rastym jsem pořád ve spojení, takže vím, jak ten jeho případ probíhá. On je rozhodnutý stát si za svým, chce to, na co má jasný nárok. Je rozhodnutý tuhle sezonu obětovat, já už jsem chtěl ale hrát.

Byl jste připravený předložit spor k civilnímu soudu, stejně jako to udělal Klesla?

Ano. Neměl jsem absolutně žádný zájem se právně tahat, ale pokud by nebyla jiná možnost, tak ano. Takový proces je ale velmi zdlouhavý a já bych místo na zimák chodil na soud a za právníky.

Obdobně skončili v klubu i další hráči. Čím si podivné jednání vedení vysvětlujete?

Využívají velkou sílu moci. A teď vůbec nechci na Třinec jakkoliv kydat. Ti lidi nejsou zlí. Vybudovali obrovské impérium a jsou to skvělí byznysmeni, ale chybí tam jeden člověk na pozici manažera, který od majitelů dostane balík peněz a je pak zodpovědný za výběr hráčů a další svá rozhodnutí. Pro klub s jinak excelentním zázemím je to velká škoda. Můžou si dovolit zaplatit téměř kohokoliv. Nejde ale mít čtyři lajny střelců.

Chybí podmínky pro ukončení kontraktu

Jak se jednání s představiteli Třince vyvíjela a proč začala až tak pozdě?

To by mě taky zajímalo. Od května jsem věděl, že se mnou nepočítají. Chtěl jsem vyřešit odstupné a najít si něco jiného, jenže klub prostě nekomunikoval. Já měl ještě na další tři roky platný kontrakt. Nevím, jak si to vedení představovalo.

Existovala šance, že by vaši smlouvu s Oceláři převzal jiný klub?

V podstatě neexistovala. V Třinci se staví smlouvy se solidním základem a navíc velkými bonusy za výhry, play-off a další věci. V Česku je takový kontrakt jen velmi těžko přebratelný.

Nechybí v Česku podrobná ustanovení ohledně ukončování hráčských smluv?

Jednoznačně. Vůbec tu v téhle věci nejsou nastolená pravidla. V NHL je tohle na totálně jiné úrovni. Tam když máte s klubem smlouvu a už vás nechtějí, musí vám vyplatit dvě třetiny celkové dlužné částky a jste volný. Tady taková klauzule chybí. Klub hráče naláká, naslibuje hory doly, podepíší kontrakt a potom se stane to, co mně. Pokud jsou ale rozumné obě strany, dá se dohodnout. Bohužel ne vždy se to povede.

Doufal jsem ve férovou dohodu

Musel jste ze svých původních smluvních dohod hodně slevit?

Asi nechci říkat přesné částky, ale pokud by to mělo být férové, bylo by to 50 na 50. Ale nebylo. Dostal jsem nějakou část, bez jakýchkoliv bonusů. A to až po tom, co jsem jim řekl, že se jinak půjdeme soudit.

Vyjádření HC Oceláři Třinec

"Jednání probíhala korektně. Obě strany slevily ze svých původních představ a výsledkem je pro všechny přijatelný kompromis. Výsledná částka nakonec byla stanovena podle modelu, který nám byl prezentován Smírčí komisí ČSLH v řízení zahájeném Rostislavem Kleslou," řekl obchodní ředitel klubu Marek Chmiel.

Řešila váš spor i smírčí ligová komise?

Ne, neřešila. V Třinci mi řekli, že si můžu hned začít hledat nové angažmá. Což ale fakticky nebylo možné, jelikož jsem neměl uzavřenou věc s nimi. Když jste pod smlouvu a klub nekomunikuje, těžko se hledá nové místo. Nechtěl jsem někomu slíbit, že za ně půjdu hrát, a pak ještě půl roku řešit Třinec.

Proč se vůbec ta jednání vlekla tak dlouho?

To by mě samotného taky zajímalo. Klub mi řekl, že mě bude platit, dokud si nenajdu něco jiného. Takže jsem jim klidně mohl říct: "Dobře, tak já si budu následující tři roky něco hledat a plaťte." Jenže jsem doufal ve férovou dohodu, která nakonec stejně nepřišla.

Jednal byste teď zpětně jinak?

Možná bych byl tvrdohlavější. Mohl jsem říct, že chci prostě vyplatit komplet dlužnou částku za tři roky. Jenže to bych musel počítat s tím, že už bych si hokej možná nikdy nezahrál. Takový soud není na měsíc, ale na několik let.

Evropské ligy už mají za sebou šest týdnů nové sezony. Jak moc pro vás bylo stresující, že ač zdravý, nemůžete nikde hrát?

Bylo to hrozně nepříjemné. Celé léto jsem makal, abych byl stoprocentně přichystaný pro nový tým, a pak nic. Ta nervozita byla velká, ale člověk se s tím musí nějak poprat. Mám velké štěstí, že mi vyšli vstříc v Trenčíně a mohl jsem s nimi trénovat.

V Trenčíně jste hned, jak to bylo možné, naskočil do zápasů slovenské extraligy. Plánujete tam zůstat?

Teď si to užívám. Jsem po letech doma. Dělám s dětmi domácí úkoly, vozím je do školy a na kroužky. Vracím jim to, co jsem za těch 13 roků v Americe nestíhal. Ještě se ale cítím natolik dobře, že kariéru tu teď dohrávat nechci. Pokud přijde nějaká zajímavá nabídka, rok dva ještě v zahraniční zvládnu.

V extralize bych si dával větší pozor

Takže zahraničí vás stále ještě láká?

Určitě ano. Jsem pořád v kontaktu se svým agentem Vláďou Vůjtkem a řešíme to. Pokud by se ale objevila třeba možnost KHL, odešel bych tam sám, bez rodiny. S manželkou jsme se dohodli, že děti musí vědět, kde mají domov.

A do české extraligy byste už nešel?

Všechno je možné, ale pokud ano, při vyjednávání bych byl mnohem více opatrnější. Už nechci znovu zažít to, co v Třinci.

Slyšel jsem, že po vás toužil například čínský účastník KHL Kunlun. Je to pravda?

Ano, je to tak. Popravdě vám ale řeknu, že každý si myslí, kolik tam hráčům neplatí, ale vůbec to není pravda. Finančně to nebylo zajímavé, navíc bych byl šíleně daleko od rodiny. Už jsem si za svoji kariéru něco vydělal a nerozhoduju se podle výše platu, ale hlavně mnoha dalších věcí.

 

Právě se děje

Další zprávy