reklama
 
 

Redenbach si vytrucoval odchod z Pardubic. Prostě jsem nechtěl hrát další rok o záchranu, říká

6. 2. 2017 6:00
V poslední den přestupního kalendáře nečekaně posílil třinecké Oceláře. Kanadský útočník Tyler Redenbach působil druhým rokem v Pardubicích, kde byl letos tahounem týmu s průměrem bodu na zápas. Na vlastní žádost však v klubu skončil. "Nechtěl jsem hrát znovu o udržení. Když přišel zájem Třince, nebylo co řešit," popsal po své premiéře v novém působišti 32letý centr, kterého v roce 2003 draftoval ve třetím kole Phoenix Coyotes.

A.cz: Poprvé jste se představil před domácími fanoušky v novém působišti a hned jste skóroval. Prohra 3:4 s Libercem však vaši premiéru asi kazí, že?

Je to přesně tak. Gól potěší, ale bez získaného bodu je to k ničemu. Skvěle jsme finišovali, stáhli jsme ztrátu na rozdíl jediné branky, ale bohužel vyrovnání už nevyšlo. Hráli jsme proti skvělému týmu, který nás místy dost přehrával. Nevyšlo to, ale jdeme dál.

Co bylo špatně? Zdálo se mi, že jste jako tým nestíhali zejména rychlostně...

Oni bruslili fakt parádně, to je třeba říct. My měli problém hlavně v obranném pásmu. Přišlo mi, že ty intervaly střídání byly zbytečně dlouhé a pak jsme se dostávali do problémů. Nedokázali jsme se prosadit jeden na jednoho a to rozhodlo.

Naskočil jste ve formaci s Jakubem Petružálkem a Tomášem Klimentou. Jak se vám s nimi hrálo?

Zatím se sehráváme, ale zlepšuje se to. Tomáš toho po křídle hodně odjezdí a Petry je brilantní technik a obdivuhodným herním přehledem.

Právě Petružálek vám přihrál na první trefu v třineckém dresu. Jak byste celou situaci popsal?

Tomáš poslal po buly rychlý pas dopředu a Petry jel sám ze strany na beka. Já sprintoval z druhé vlny, on si mě všiml, dal mi to a já viděl pod vyrážečkou na první tyči volné místo. Podařilo se mi ho trefit. Byla to ale především výborná práce celé lajny. Jak jsem řekl, škoda že ten gól nepřinesl body.

Byl jste v utkání vůbec nejvytěžovanějším útočníkem Ocelářů, odehrál jste 18 a půl minuty. Jak se cítíte?

No popravdě se cítím, jako bych odehrál 25 minut (smích). Bylo to náročné. Liberec hrál rychlý hokej, museli jsme je důrazně napadat, jezdit tam a zpátky. Nohy mě bolí, přiznávám.

Hodně času jste odehrál při početních výhodách. Manažer Jan Peterek dopředu avizoval, že právě v této herní činnosti si od vás hodně slibuje. Čím to? Jsou přesilovky vaší zbraní?

To nevím. Hraju je ale moc rád. Baví mě něco vymýšlet s pukem. Myslím, že umím přesně vystřelit a taky přihrát. Při svých 90 kilech zaberu taky dost místa před soupeřovou brankou. Jsem rád, že se mnou v Třinci pro přesilovky počítají, stejně jako tomu bylo v Pardubicích.

Proč jste vůbec Dynamo opustil? Klub uvedl, že jste skončil na vlastní žádost. Vytrucoval jste si odchod?

Takhle bych to asi neřekl. Prostě jsem přišel za vedením a požádal je, jestli by mě nezkusili někam vytrejdovat. V Pardubicích se mi líbilo, ale už jsem zkrátka nechtěl hrát další rok znovu o udržení.

Nepřekvapil vás zájem zrovna od druhého týmu tabulky?

Překvapil, moc mile. Šel jsem z týmu, který měl 40 bodů, do týmu, který jich má dvakrát tolik. Ambice jsou zcela jiné, totéž kvalita kádru. Když jsem se dozvěděl, že o mě stojí, měl jsem jasno.

V novém roce ale Oceláři hodně tápou. V jakém stavu jste našel kabinu?

Mám tady za sebou teprve dva zápasy a pár tréninků. Těžko se to hodnotí. Všichni ale makají a chtějí to herní trápení zlomit. Jsou si vědomi, že to teď není úplně ono.

Jak jste si užil atmosféru třinecké Werk Areny? Můžete ji třeba srovnat s tou pardubickou?

Byl to parádní hukot! V Pardubicích je ta hala veliká, takže je to zase něco jiného. Byl tam taky velký rozdíl v soupeři. Když jsme hráli třeba proti Hradci, bylo to šílené. Každopádně bych chtěl fanouškům Třince poděkovat, byli skvělí.

autor: Ondřej Kuchař | 6. 2. 2017 6:00

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama