Příští dvě extraligové sezony by mělo hrát play-off 12 týmů

ČTK ČTK
1. 5. 2020 11:36
Navrhovaný nový systém hokejové extraligy počítá v příštích dvou sezonách s vyřazovacími boji pro 12 týmů. Čtyři nejlepší kluby po základní části postoupí rovnou do čtvrtfinále play-off, ostatní by se utkaly v předkole. Od ročníku 2022/23, kdy se bude znovu sestupovat, má být zavedena skupina o udržení s cílem určit účastníka baráže.
4. semifinále play off extraligy 2018/19, Kometa Brno - Liberec: Tomáš Filippi slaví gól Liberce na 2:1.
4. semifinále play off extraligy 2018/19, Kometa Brno - Liberec: Tomáš Filippi slaví gól Liberce na 2:1. | Foto: Lukáš Caha

Zástupci hokejového svazu a extraligy vypracovali návrh, který zaslali klubům ke schválení, v reakci na ekonomické dopady pandemie koronaviru. Extraligové kluby očekávají po předčasném ukončení soutěže jen v této sezoně ztráty příjmů ve výši stovek milionů korun. Další ztráty zřejmě přinesou dopady krize na ekonomiku a sponzory.

Podle návrhu by v příštích dvou sezonách z extraligy nikdo nesestupoval a elitní soutěž by rozšířil vždy jeden tým z první ligy, pokud splní licenční podmínky. Od ročníku 2022/23 by se hrála baráž. "Od třetí sezony by se soutěž vrátila k otevřenému modelu, který považuje vedení Českého hokeje a Tipsport extraligy za nejvhodnější," uvedl svaz v tiskové zprávě.

Motivaci pro co nejvíce klubů v co nejdelším období má zajistit dočasná úprava vyřazovací části - do čtvrtfinále play-off by postupovala čtyři nejlepší mužstva oproti dosavadním šesti, zatímco celky na pátém až dvanáctém místě by se střetly v předkole. To se dosud týkalo mužstev na sedmé až desáté příčce.

V sezoně 2022/23 by dva nejhůře umístěné kluby z 16 účastníků sestoupily přímo. Další, kterého by určila skupina o udržení mezi celky na 11. až 14. místě, by svou příslušnost k elitě hájil v baráži s nejlepším týmem druhé nejvyšší soutěže. V sezoně 2023/24 by se extraliga vrátila ke 14 účastníkům, přičemž fáze play-down by se rovněž týkala mužstev na 11. až 14. místě a nejhorší z nich by muselo do baráže.

Účastníci extraligy se k návrhu mají vyjádřit do poloviny května. Vše pak musí ještě schválit výkonný výbor Českého hokeje. "Není tajemstvím, že jsem stoupencem otevřeného modelu se sestupy a postupy. Na tom se nic nemění a poslední sezona, která byla divácky rekordní, jeho atraktivitu prokázala," uvedl prezident svazu Tomáš Král.

"Teď však čelíme zcela zásadním problémům, způsobeným chybějícími příjmy a nepředvídatelností dalšího vývoje. Je povinností svazu hledat způsoby, jak klubům umožnit, aby se s kritickou situací vyrovnaly a ekonomicky stabilizovaly. Věřím, že navrhované, časově ohraničené úpravy by k tomu pomohly," řekl Král.

Ředitel extraligy Josef Řezníček ve čtvrtek připustil, že není jisté, že extraliga začne opravdu 18. září, jak je naplánováno. "Čekáme, jak se vyvine fotbalová liga a jak to bude vypadat se soutěžemi, které začínají až v září. Nikde nemáme jistotu, že začnou a že se nebudou muset posouvat, popřípadě i rušit. Jsme v situaci, kdy se není o co opřít. Nevím, zda se extraliga nepřeruší v polovině sezony. A řešit pak přímý postup a sestup by bylo velice komplikované. Soutěž by tak mohla dostat další úder, proto jsme nastavili ten návrh takto," řekl Řezníček České televizi.

Čtyřletý plán je třeba ještě dořešit zejména po termínové stránce. Další tým v extralize by znamenal prodloužení základní části na 56 kol, při 16 účastnících dokonce na 60 kol místo současných 52.

"To byl pro nás určitě jeden z největších problémů," uvedl Řezníček. "Hlavně v té sezoně 2022/23, kdy je potřeba 60 ostrých termínů pro 60 kol, je to problematické. Bavíme se ještě o nějaké alternativní možnosti, jak případně ty zápasy pomocí rozdělení na dvě skupiny po osmi stáhnout na číslo 58, abychom alespoň dva termíny ušetřili," nastínil.

Zabývat se chce všemi možnými variantami k získání termínů. "Je třeba se pobavit i o alternativách, s nimiž se potkávají Finové při patnácti týmech v nejvyšší soutěži. Některá utkání hrají i v reprezentačních přestávkách, ale to jsou všechno věci na doladění. Je zřejmé, že nemůžeme jít za datum 30. dubna, do kdy je v řádech vedena platná sezona, všechny platné dokumenty, hostování a podobně," uvedl Řezníček.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 7 hodinami

Vesmírný teleskop Jamese Webba dnes dosáhl své konečné pozice zhruba 1,5 milionů kilometrů od Země

Na twitteru to napsal americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Dosud největší a nejvýkonnější zařízení svého druhu do kosmu vynesla raketa na konci loňského prosince, fungovat začne asi za čtyři měsíce.

Teleskop se na svou pozici dostal pomocí trysek při operaci, která trvala zhruba pět minut. Inženýři ze zemského střediska v americkém Baltimoru je aktivovali ve 20:00 SEČ, napsala agentura AFP.

Sedmitunové zařízení bude pozorovat vesmír z takzvaného druhého Lagrangeova bodu (L2), kde se vyvažují gravitační síly Země a Slunce. Díky tomu může teleskop udržovat stabilní pozici a zároveň je dostatečně daleko od Slunce na to, aby dokázal zachytit velice slabé infračervené záření, které dorazí na jeho zrcadla z prvních hvězd a galaxií, jež vznikaly před 13,5 miliardami let.

První pozorování se od zařízení, které je nyní od Země zhruba čtyřikrát dál než Měsíc, očekávají letos v červnu. Předcházet jim bude nastavení zrcadel a ochlazení detektorů infračerveného záření.

Další zprávy