Pohár pojmenovaný po prvním československém prezidentovi Tomáši Garrigue Masarykovi má svůj domov v Síni slávy Českého hokeje. Pokud má jít do akce, vyzvedává si ho bezpečnostní agentura a jeho strážci ho nespouští z očí ani na okamžik. Takto ho dopravil i do Třince na rozhodující finále extraligy, kde ho přivezl automobilem až na ledovou plochu.
"Pohár má stanovená pevná pravidla v písemné formě. Jakoukoli manipulaci s pohárem zařizuje bezpečnostní agentura a celou dobu se o něj pozorně stará. Agenti ho mohou opustit jen do určité vzdálenosti a pořád na něj dohlížejí. Po akci ho zabalí a dovezou zpět do našeho sídla," popisuje šéf extraligy Josef Řezníček.
S pohárem se tak mohli hráči Třince mazlit jen na ledové ploše bezprostředně po utkání. "V momentě, kdy hráči odešli do kabiny po úvodní spontánní oslavě na ledě, lidé z agentury jim originální pohár odebrali a předali jim věrnou kopii," uvedl Řezníček.
Kopie se však od originálu v jednom případě zásadně liší. Nově má totiž originál o jeden prstenec více. Pohár vyrobený v roce 2013 velký 74 centimetrů a vážící 15 kilogramů měl totiž prostor jen pro šest sezon na vyrytí jmen všech hráčů ve vítězných týmech. Tím posledním byl v roce 2019 Třinec.
"Loni se pohár neuděloval, ale letos už nebylo kam jména vyrývat. Originální verze poháru se tak zvětšila o nové patro, už je to takový dortík. Kluby dostávají kopii, která je v původní verzi se dvěma prstenci. Originál má tři, abychom tam mohli nadále vyrývat nové a nové šampiony," popsal Řezníček.
Nyní je na poháru prostor pro dalších osm sezon. Jestli se pak přidá další patro, to zatím není jasno. "Nevím, jestli to budeme dále rozšiřovat, nebo pak to nějak přerývat, to ještě nemáme vyřešené. Rozšiřovat to o další patro by ale už bylo váhově dost těžké na zvedání a běžnou manipulaci u oslav," řekl šéf ligy.
Sám s tím má osobní zkušenost, když jako hráč Karlových Varů zvedal v roce 2009 nad hlavu předchozí verzi poháru pro šampiony extraligy, který měl téměř dvojnásobnou váhu oproti Masarykově poháru.
"Při zadávání výroby současného poháru jsme chtěli, aby byl pohár unesitelný. Starý pohár měl metr a půl na výšku a vážil snad 27 kilo, takže zvedat ho na hlavu bylo po celém utkání opravdu vyčerpávající. V euforii sice zvednete všechno, ale není úplně jednoduché to tahat delší dobu," vzpomínal Řezníček.
Právě to mělo vedení soutěže na paměti, když pohár nově rozšiřovalo o další patro. "Proto jsme teď ten třetí prstenec nechali udělat bez dna, aby tam vznikl úchop, za který se bude hráčům dobře držet, aby jim to nevyklouzlo a nespadlo, když mají zpocené ruce. Původně tam bylo hladké dno a špatně se to drželo. Teď jsou na obou stranách hrany, za které se dá chytnout. Je to daleko komfortnější na manipulaci," dodal Řezníček.
To hráči Třince jistě ocenili, když nyní poprvé zvětšený pohár zvedali nad hlavu.
