Je neskutečné, co Milan Gulaš na začátku sezony předvádí. Naposledy proti Pardubicím nastřílel hattrick, má 24 bodů za deset utkání. Překonal rekord Viktora Ujčíka a Martina Růžičky, je to úspěch pro něj i pro Plzeň.
Milan je střelec od přírody a dokazuje to celou kariéru. Ať už v extralize, nebo při zahraničních angažmá. Má to vrozené, hokej opravdu umí. Důležitým aspektem je Tomáš Mertl, který se mu po roce vrátil. Vloni Milanovi během sezony pomohl Jan Kovář.
Je důležité mít spoluhráče, kteří vám připraví pozici, ale hlavně je to o Milanovi a jeho střele. Je přesný a pohotový. Při zápase je na něm vidět nadšení, bojovnost, vyzařuje z něj ohromný entusiasmus. Když vleze na led, nemyslí na nic jiného než výhru a to nejlepší pro tým.
Když hrál ve Švédsku, zbytečně se na něj v reprezentaci zapomínalo. Byla to éra, kdy ještě hráli hokejisté starší generace, ale Milan měl dostat příležitost už tehdy. Byl na severu, asi trochu mimo pozornost trenérů.
Odbočím k fotbalu, Zdeňka Ondráška jsem registroval naposled v Norsku a Polsku, kde patřil k nejlepším střelcům. Ale do nároďáku se dostal až teď a rozhodl zápas s Anglií. Podobně se zapomínalo na Milana.
Vladimír Kýhos
Hrál za Litvínov a s reprezentací získal stříbrnou medaili na olympiádě v Sarajevu 1984. V pozici hlavního trenéra vedl šest extraligových mužstev, naposled právě Vervu, s kterou se v nejvyšší soutěži zachránil vloni na jaře až v posledním kole. Přesto šanci na pokračování nedostal. V 63 letech trénuje druholigový Děčín.
Po odletu z olympiády v Pchjongčchangu se oklepal ze zranění kolena, neměl to jednoduché. Tihle techničtí hráči jsou často terčem soupeřů a nemají to v hokejovém životě snadné.
Milan má momentálně průměr skoro dvou a půl bodu na zápas. Je těžké předpovídat, jak to bude dál. Hráči i mužstva prochází v sezoně menšími krizemi, kdy se nedaří. Nelepí vám to, nedostanou se k vám přihrávky. To může přijít, samozřejmě záleží v první řadě také na zdraví.
Ale Milan má díky svému pohybu a plzeňské hře, protože opravdu hrají na něho, předpoklady, aby bodovou šňůru držel. Jsem na to zvědavý.
V Litvínově jsem se před sezonou ptal na práci
Od prvních kol se dole v tabulce plácá Litvínov, který měl sérii pěti zápasů bez bodu. Teď bodoval třikrát v řadě a může být trochu klidnější. Hradci dal šest gólů, Zlínu pět, ale vzadu má pořád velká okénka. Včera proti Beranům zachránil Litvínov brankář Jaro Janus, jinak by bylo zle.
Předtím to doma s Hradcem byla přetahovaná, Hradec pořád vedl, ale nikdy neodskočil víc. Litvínovu se povedlo zvrátit ten zápas v závěru, vyhrát 6:5 a zvednout se po psychické stránce.
Už asi tři roky se v Litvínově mluví o tom, jak by Viktor Hübl a František Lukeš měli dostat konečně jinou roli, hrát už ve druhé nebo třetí lajně. Zkraje sezony to tak třeba je, ale postupně se vrátí zase do těch starých kolejí a stojí to na nich. Nemůže to trvat věčně.
Kdyby v Litvínově deset let nebyli Hübl s Lukešem, bůhví, jak by to bylo. Je k zamyšlení, že se za takovou dobu nepodařilo udělat kostru hráčů, kteří by role lídrů převzali.
Na druhou stranu Viktor je šlachovitý kluk a nedělá mu problém bruslení. Má výborný skluz. Pokud nebude mít zdravotní omezení, může ještě dva nebo tři roky klidně hrát. Udržuje si bodový přínos a ukazuje, jaký je to hokejista. Vždyť překonal Peťu Tona a je nejlepším střelcem extraligy.
Jiří Šlégr před několika dny říkal, že uvažoval o tom, že se sám odvolá z funkce hlavního trenéra. Sám musí vědět, jak to zamýšlí. Působí v trojroli jako předseda představenstva, generální manažer a trenér. Já jsem se v Litvínově ptal na práci před sezonou, ale nějak jsem žádnou nedostal.
Něco vyplave a v Pardubicích to neumí uspat
Letos jako první trenér skončil Ladislav Lubina v Pardubicích. S koncem Tomáše Rolinka a vším humbukem okolo to má hodně hořkou příchuť. Něco se dostalo na povrch, kdoví, jak to doopravdy bylo. Každopádně si myslím, že zrovna Tomáš si takové jednání nezasloužil.
Když jeli na zápas do Litvínova a odstavili ho, možná to opravdu udělali kvůli tomu, aby všem ukázali, že nikdo není nedotknutelný. Chtěli po hráčích, aby odevzdali všechno. Třeba to mělo být varování pro ostatní hráče, ale pak se ukázalo, že kořeny těch problémů jsou hlubší.
Není to nic šťastného pro mužstvo, které má svých potíží dost. Navíc to byla ze strany Pardubic nešťastná prezentace, nezvládají komunikaci už delší dobu. Potácí se v tom, že vždycky něco vyplave na povrch a jim se to nedaří uspat. Napadá mě, jestli tam není problém s penězi, ale jejich ekonomiku neznám, to jen spekuluju.
Trable a protesty se táhnou od doby, co byl manažerem Pavel Rohlík. Podle mě je škoda, že se Pardubicím nevrátili hráči jako Tomáš Linhart, Petr Koukal a Daniel Rákos. Všichni jsou v Hradci. Přitom to jsou borci, kteří by Pardubice stabilizovali. Vedení mělo udělat všechno, aby je získalo. Místo toho neustále přivádí hráče odjinud a různě to lepí.
Ale vidíte, že lidé tam na hokej pořád chodí, tým podporují.
Mluvilo se o Aloisi Hadamczikovi nebo Vladimíru Růžičkovi. Je otázka, jak probíhala jednání, jaké nabízeli podmínky, třeba na toho Vláďu opravdu nemají peníze. Byť by si takový klub trenéra jeho formátu zasloužil.
