Komentář: Rušení sestupu od Jágra a spol. Hokejovou ostudu pohání zbabělost

Daniel Poláček Daniel Poláček
23. 12. 2019 6:52
Snahu části extraligových klubů o zrušení sestupu pohání zbabělost. Pokud skutečně uspějí, českému hokeji tím zřejmě nepřinesou nic dobrého.
Kladno v čele se svým majitelem Jaromírem Jágrem je jedním z klubů, které podporují uzavření extraligy.
Kladno v čele se svým majitelem Jaromírem Jágrem je jedním z klubů, které podporují uzavření extraligy. | Foto: ČTK

Spodní třetina až polovina extraligové tabulky nabízí poutavou melu, kvůli níž už přišlo o práci několik trenérů. Poslední tým podle nového modelu sestoupí. Záchranná brzda v podobě baráže už neexistuje.

Možná ale narychlo vznikne nová brzda, ještě účinnější. Zajistí, že nesestoupí nikdo.

Podle deníku Sport jde o hotovou věc. Scénář je takový, že Asociace profesionálních klubů v lednu převezme od svazu řízení nejvyšší české soutěže. Což podle tři roky starého memoranda může. Následně kluboví manažeři na valné hromadě odhlasují, že v současném ročníku nikdo nespadne. A v tom dalším přibude vítěz první ligy. Rok nato počet účastníků nabobtná dokonce na šestnáct. Nakonec ale dva týmy vypadnou.

Ne všichni záměru tleskají. Sparta a Liberec jsou proti. Třinec nechce nic uspěchat.

Nicméně podporovatelů je víc. Nejaktivnější jsou Kladno, Litvínov a Hradec, neodporují Pardubice či Vítkovice. Vesměs horují kluby, jimž sestup hrozí.

Změny v počtu účastníků a postupné odříznutí nižší první ligy ještě musí odkývat výkonný výbor svazu. Sedí v něm Tomáš Král, Aleš Pavlík, Miloslav Šeba, Petr Bříza, Otakar Černý, Karel Jankovič, Aleš Kmoníček, Bedřich Ščerban, Jiří Šlégr, Milan Vacke a Libor Zábranský. Stačí, aby ruku zvedlo alespoň šest mužů.

Radikální krok by z evropského pohledu nebyl bezprecendentní. Uzavřenou elitu mají ve Finsku. Ale kdo si vsadí, že kopírování země s odlišnou historií a mentalitou proběhne bez vedlejší účinků?

Evropa včetně Česka je historicky zvyklá spíš na model prostupnosti mezi soutěžemi.

Odlišné pojetí razí v Severní Americe, kde je průchod bránou NHL spjatý s velmi drahou licencí. A jestliže někdo delší dobu herně strádá, nevadí. Zahájí - pro řadu fanoušků atraktivní - fázi přestavby. Za živoření u dna je vlastně odměněný vysokými volbami v draftu, díky nimž může získat nejednu superhvězdu. Mezitím nebankrotuje, neboť je ekonomicky provázaný s ostatními. 

V Česku draft neexistuje, talenty si každý vychovává sám. Kometa finančně nevyrovnává ztráty Pardubic. Pokud klub trčí na dně, pomoct mu zpravidla může akorát bohatý sponzor.

Fanoušci prohrávajících týmů tak nemůžou doufat, že je coby jednička draftu spasí český Connor McDavid. Přesto mají důvod chodit na stadion. Sledovat drama, jestli jejich oblíbenci zůstanou "nahoře".

Sledování outsiderů, kteří stejně nevypadnou, ztratí smysl, atraktivita soutěže ještě poklesne. Přitom extraliga má v návštěvnosti rezervy. Stojí za Švýcarskem, Ruskem, Německem a Švédskem. A docela výrazně.

Dalším úskalím radikálního plánu je zvýšení korupčního potenciálu. Mančafty u dna nebudou potřebovat výhry.

Byť jen dočasné zvýšení účastníků na šestnáct zase rozdrolí kvalitu. A to v době, kdy v podstatě dohrála zlatá generace. Extraliga by potřebovala spíš zúžit na tucet klubů, opačný krok je neodůvodnitelný.

Silným argumentem pro vytvoření ustáleného spolku je nasazování mládeže. Proč nesnížit rozpočet a neždímat pár juniorů, když nehrozí sestup? Jenže Česko není Finsko, což názorně ukázal experiment s dočasným uzavřením první ligy. Mladíků přibylo, ale stejně nedostávají prostor. Týmů je navíc šestnáct, takže kvalita silně pokulhává. A ještě více ji zohyzdí budoucí nemožnost přejít o patro výš.

Pozoruhodné je, že plány na zrušení sestupu přicházejí v době, kdy Česko jako hostitel mistrovství světa dvacítek nemá normálně probíhající juniorskou extraligu. Tuzemský hokej zřejmě potřebuje ještě více zostudit.

Částečné přijetí severoamerického modelu samozřejmě může fungovat, jak ukazuje Finsko, ale přinejmenším ho musí pohánět smysluplná vize, což v českém případě neplatí. Třeba Sparta o záměru ostatních doteď nevěděla.

Revoluce v rozjetém ročníku neznačí koncepci, nýbrž zbabělost. Slabší si chtějí vzít od svazu klíče a zamknout se. Aby je konkurence - alespoň prozatím - nevytlačila.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Seznam zakázaných anabolik se rozroste o 53 nových látek. Počítá s tím návrh, který v pondělí projedná vláda

Nově budou na seznamu například buserelin, deslorelin a gonadorelin, které jsou součástí registrovaných veterinárních léčivých přípravků. Změna reaguje na nové látky s anabolickým a jiným hormonálním účinkem, které odhalují policisté a celníci. Jejím cílem je zabránit jak nabídce, tak i zneužívání těchto preparátů. 

Nové látky s anabolickým nebo jiným hormonálním účinkem zneužívají podle předkladatelů návrhu nejen profesionální, ale i amatérští sportovci a další veřejnost. "Výroba těchto látek probíhá nelegálně bez kontroly státních orgánů, čímž je významně zvýšeno riziko ohrožení zdraví jejich uživatelů, a to zejména z dlouhodobého hlediska," uvedlo ministerstvo spravedlnosti. Připomnělo, že dopingové látky mohou mít vedlejší účinky, které se nemusí projevit hned, ale až o několik let později.

Výroba, přechovávání, nabízení, prodej či poskytnutí anabolik obsažených v příslušném nařízení vlády je trestným činem, za který hrozí v základní sazbě až roční vězení. Při spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech nebo při způsobení těžké újmy na zdraví nejméně dvou lidí lze pachateli uložit až 12 let odnětí svobody.

Stávající seznam zakázaných anabolik nabyl stejně jako trestní zákoník účinnosti 1. ledna 2010 a od té doby na něj žádné nové látky nepřibyly. "Naopak na trhu s látkami s hormonálním účinkem dochází k velmi rychlému a neustálému vývoji," upozornilo ministerstvo.

Seznam nových látek ministerstvo konzultovalo s policií, celníky a Antidopingovým výborem ČR. Vychází také ze seznamu, který vede Světová antidopingová agentura (WADA). "Tyto látky nemají využití v chemickém, farmaceutickém či jiném průmyslu. Jejich případné využití pro výzkumné, vědecké či velmi omezené terapeutické účely bude umožněno pouze v konkrétně stanovených případech," uzavřel úřad. 

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Na letišti v Mošnově na Novojičínsku začaly Dny NATO, v okolí se tvoří kolony

Společným seskokem českých a polských parašutistů s vlajkami v sobotu na letišti v Mošnově na Novojičínsku začaly dvoudenní Dny NATO a Dny Vzdušných sil Armády ČR. Po oba dny je v osmihodinovém programu připraveno mnoho dynamických ukázek na zemi i ve vzduchu. Kromě toho mohou lidé vidět na zemi řadu atraktivních strojů, mezi nimi poprvé víceúčelový letoun F-35 Lightning II nebo bezpilotní letoun MQ-9 Reaper.

V okolí letiště se i letos tvoří kolony aut, vzhledem k omezené kapacitě akce ale nejsou tak dlouhé jako v jiných letech. Operátor speciální policejní linky Michal Tichý řekl ČTK, že kolony ze všech stran dosahují maximálně tří kilometrů.

Dny NATO jsou největší bezpečnostní přehlídkou v Evropě. Na akci se představují armádní, bezpečnostní a záchranářské jednotky ze 17 zemí. Speciální partnerskou zemí je letos Švédsko.

Vstup na dvoudenní akci, která se koná nedaleko Ostravy, je zdarma. V minulosti ji navštěvovalo i přes 200 tisíc lidí, mnoho i ze zahraničí, zejména z Polska a Slovenska. Loni musely být Dny NATO kvůli koronavirové pandemii bez diváků v místě akce, lidé mohli program sledovat v televizi a na internetu. Letos je počet diváků omezený maximálně na 40 tisíc každý den.

Kvůli kontrole počtu lidí si letos návštěvníci poprvé museli předem pořídit vstupenky. Jsou sice nadále zdarma, ale lidé zaplatili 15 korun jako servisní poplatek. Musí rovněž mít potvrzení o bezinfekčnosti, tedy očkování proti covidu-19, prodělání nemoci nebo negativním testu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy