Jednoznačné ne. Hokejisté extraligu uzavřít nechtějí, pro hlasovalo jen 17 hráčů

ČTK ČTK
Aktualizováno 8. 1. 2020 17:51
Drtivá většina hokejistů nesouhlasí s návrhem na uzavření extraligy v průběhu aktuální sezony.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: ČTK

"Dali jsme prostor hráčům, aby vyjádřili svůj názor, protože se jich případné uzavření bezprostředně týká. Drtivá většina s uzavřením nesouhlasí. Jedná se o účelový, neetický, a s ohledem na předsezonní ohlášení přímého sestupu a postupu, zcela nepochopitelný nesystémový krok," uvedl prezident výkonného výboru CAIHP Libor Zbořil na dnešní tiskové konferenci v Praze.

V případě, že by byla extraliga uzavřena, jen CAIHP připravena hájit zájmy hráčů u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. "Málokdo ví, že už na začátku roku 2007 úřad vydal k možnému uzavření soutěže nesouhlasné stanovisko," podotkl Zbořil, který si ale dobře uvědomuje, že asociace nemá moc dalších možností případnému uzavření zabránit.

Vedení klubů o tom ani s CAIHP nejedná. "Pokud budou hráči i nadále OSVČ, tak nemohou vytvářet odbory a my jsme ke kulatému stolu společně s Asociací profesionálních klubů, která chce řízení extraligy převzít, pozváni jen sporadicky. Jsme jen kvazi odbory," přiznal Zbořil.

Případnou změnu pravidel v rozehrané soutěži a uzavření extraligy označil za krádež za bílého dne nebo plivnutí do tváře všem, kterým jde o dobro hokeje. "Tento připravovaný krok může přinést klad jen klubům, které jsou ohroženy sestupem, nebo které chtějí ušetřit," řekl s tím, že by se podle asociace uzavření soutěže podepsalo i na zájmu diváků nebo na odchodu zkušených a kvalitních hráčů do zahraničí.

Stanovisko asociace v Praze podpořili kapitáni Karlových Varů Václav Skuhravý, Liberce Petr Jelínek, Sparty Michal Řepík, Plzně Milan Gulaš, Hradce Králové Radek Smoleňák a Mladé Boleslavi Michal Vondrka. Aktivně jej podporují i zástupci dalších týmů.

"Jsem rád, že se podařilo spojit kluky a drtivé většině z nich to není lhostejné a jsou proti," řekl Gulaš. Smoleňák poukázal na fakt, že si hráči uvědomují, že by bez majitelů klubů a jejich financí nemohli v extralize hrát. "Pro nás je ale nejdůležitější sportovní stránka. Někdo hraje o titul, někdo o sestup, ale všechny nás to žene kupředu. Myslím si, že úroveň extraligy stoupá a je to vidět na návštěvnosti. Kdyby se liga uzavřela, po Vánocích by se v řadě zápasů o nic nehrálo. Nelíbí se nám to a doufáme, že tato situace nenastane," řekl Smoleňák.

Hráčská asociace i samotní hokejisté připustili, že by se o uzavření soutěže mohlo v budoucnosti jednat, ale ne v rozehrané sezoně a bez velké diskuze.

"Nikdo neříká navždy kategorické ne. Musí s tím být ale spojené další věci. Musíme se například bavit o počtech cizinců, tabulkových cenách hráčů, platových stropech. Musí být nastavená jasná pravidla," řekl Zbořil, kterého překvapilo, že za aktivitou o uzavření extraligy nestojí všechny kluby. "Původně jsem si myslel, že je to názor všech 14 klubů, pak jsem se dozvěděl, že jich je jen asi osm a další o tom ni nevěděli. Byl jsem v šoku, přijde mi, že je to výkřik do tmy," podotkl.

Šéfa hráčské asociace překvapilo, že jedním ze zastánců uzavření soutěže je majitel Kladna Jaromír Jágr. "Neskutečně si ho vážím a jestli se podílí na tomto kroku, tak je to pro mě obrovské zklamání," řekl Zbořil. S legendárním útočníkem se zkoušel několikrát spojit, ale neuspěl. "Myslím si, že to od něj bylo šlápnutí trošku vedle," uvedl.

Podle současných pravidel platí, že z extraligy sestoupí přímo poslední tým po základní části a nahradí jej vítěz play off první ligy. Zástupci Asociace profesionálních klubů ledního hokeje však chtějí od Českého svazu ledního hokeje převzít řízení soutěže, na což mají podle smlouvy do konce ledna právo, a někteří uvažují, že by sestup zrušili a extraligu pro nadcházející rok rozšířili o nejlepší prvoligový klub. O budoucnosti soutěže by pak dál jednali. Tento krok by však musel schválit i výkonný výbor svazu.

 

Právě se děje

před 16 minutami

Devět omilostněných katalánských politiků a aktivistů opustilo věznici

Devět katalánských politiků a aktivistů, kteří dostali milost od španělské vlády, ve středu opustilo věznici Lledoners. V ní si odpykávali dlouhé tresty za uspořádání nelegálního referenda o nezávislosti v roce 2017. Informovala o tom agentura Reuters.

Političtí lídři včetně bývalého místopředsedy regionální vlády a několika exministrů byli odsouzeni v roce 2019 k trestům od devíti do 13 let vězení za vzpouru, protože referendum vypsali navzdory nesouhlasu vlády v Madridu a soudů. Za mřížemi dosud strávili asi 3,5 roku.

Španělská vláda dnes zdůraznila, že udělení milosti neznamená, že je kabinet připravený diskutovat o referendu o nezávislosti Katalánska. Doufá nicméně, že toto gesto dobré vůle podpoří dialog s cílem zachovat Katalánsko coby součást Španělska.

Zdroj: ČTK
Další zprávy