A.cz: Chomutov na vás v úvodu utkání vletěl a už ve třetí minutě se ujal vedení. Vy jste naopak nastoupili velmi vlažně, jak to?
Máte pravdu, my jsme v první třetině na ledě vůbec nebyli. Oni byli naopak všude, nestíhali jsme, neměli jsme pohyb. Zaslouženě jsme prohrávali. O pauze jsme si k tomu něco řekli a hru o sto procent zlepšili. Ve třetí třetině už jsme pak bránili výsledek. Byl to dobrý hokej, takový novoroční.
Zlomovým bodem zápasu však zřejmě byla nevyužitá přesilovka Pirátů 5 na 3. Souhlasíte?
Ano, ono to tak bývá. My jsme tu svou využili, oni ne. Byl to jeden z důležitých bodů k dnešní výhře.
Dvakrát jste dnes parádně vyčapal Vladimíra Růžičku. Jak si obě situace pamatujete?
V prvním případě jsem trochu čekal, že bude střílet mezi nohy, proto jsem taky šel trošku dřív dolů. Naštěstí mi trefil konec hokejky. Podruhé už jsem jeho zakončení přečetl. Vždycky je to ale loterie, v extralize jsou šikovní hokejisté a nikdy nevíte, co přesně vymyslí.
Zejména váš druhý zákrok ze 47. minuty zvedl fanoušky ze sedadel a hodně se po něm zlepšila atmosféra v hale. Všiml jste si toho?
Jasně, bylo to skvělé. Čím víc se blížil konec, tím víc nás lidi začali povzbuzovat, což je strašně důležité v kterémkoli sportu, tedy krom golfu (smích). I touto cestou bych jim chtěl moc poděkovat za celý rok, že při nás stáli v dobrých i těch horších chvílích.
Ve druhé třetině na vás šlo jen šest střel. Bylo těžké udržet koncentraci?
Je pravda, že jsem trochu vychladl. Oni snad 10-15 minut nebyli u nás v pásmu, to je pro brankáře vždycky těžké. V první třetině toho ale měli hodně, což je zase pozitivní. Je to lepší, než kdyby to bylo naopak.
Proti Chomutovu to byl váš osmý zápas v sezoně, třetí v řadě. Jak si teď užíváte roli jedničky?
Já bych neřekl, že je to úplně role jedničky. My to tak nemáme. Šimon má letos neskutečnou fazonu a podle mě je nejlepším brankářem v lize. Jak už jsem mnohokrát řekl, máme spolu nadstandardní vztah a já svoji úlohu přijímám. Je to kolektivní sport a jen tak můžete dosáhnout cíle. Teď jsem dostal šanci a dělám všechno pro to, aby mužstvo vyhrávalo.
S Jánem Lacem to byl dnes duel dvou stříbrných brankářů z MS 2012, kde Slovensko vybojovalo stříbrné medaile. Vzpomněl jste si na to před zápasem?
Ne, že bych na to úplně myslel, ale vzpomněl jsem si na tu parádní jízdu turnajem. My s Jankem vycházíme velmi dobře, občas si napíšeme a potkáme se. Je to super kluk. Žádná rivalita mezi námi nebyla.
Takže jste se ani nijak nehecovali před utkáním?
Vůbec. Ani jeden z nás není tím typem člověka, který by se potřeboval nějak pošťuchovat.
