Hlavním účelem pravidelného setkávání reprezentací České republiky, Finska, Švédska a Ruska je především konfrontace na mezinárodním poli. Pravidelná klubová pohárová soutěž zatím na nejvyšší úrovni v hokeji není a duely evropské tour zůstávají pro hráče jedinou možností srovnání s vyspělou zahraniční scénou.
Loni skončil český reprezentační tým v EHT již potřetí za sebou poslední, ale kouč Alois Hadamczik musel přínos soutěže ocenit. O nominaci na loňský šampionát v Rize si řekla v evropské sérii více než desítka hráčů a na zisku stříbra se podílely i objevy, které v minulých letech k oporám národního týmu nepatřily.
Vítkovické duo Zbyněk Irgl, Petr Hubáček či pardubický Tomáš Rolinek právě v pravidelných kláních s Ruskem, Švédskem či Finskem získali potřebné zkušenosti, které pak mohli prodat i na světovém šampionátu v Rize.
"Největším kladem Euro Hockey Tour je, že na těchto turnajích dostanou příležitost mladí hráči. Je to prakticky jediný kontakt s mezinárodním hokejem," potvrzuje Hadamczik.
Bez zkušeností na mezinárodní scéně nemohou hokejisté na světovém šampionátu prorazit. Irgl je i příkladem toho, jak hráči při velkých zápasech naroste sebevědomí. V Rize rozhodl v prodloužení čtvrtfinále s Ruskem a při svém hostování v Davosu z Vítkovic pomohl ve Švýcarsku vystřílet titul.
- Hašek vychytal Detroitu vítězství - čtěte ZDE
- Hadamczik vyřadil pět hráčů, počítá s Židlickým - čtěte ZDE
Podobně se probojoval v Euro Hockey Tour na domácí mistrovství světa v Praze v roce 2004 například pardubický útočník Petr Průcha, který si během turnaje zahrál po boku Jaromíra Jágra a s ročním odstupem po výluce v NHL na tuto spolupráci navázali v New Yorku Rangers.
Turnajům v Liberci, Helsinkách, Moskvě či Stockholmu vděčí za nominaci do kádru pro letošní šampionát například brankář Marek Pinc, nejlepší gólman únorových LG Hockey Games ve Švédsku.
Před rokem neprošel závěrečnou selekcí centr Jan Marek a letos si jako nejlepší střelec českého týmu v sezoně řekl o místo. Naději si udržuje i zadák Jan Platil z CSKA Moskva, který v sezoně v národním týmu debutoval.
I s přípravnými zápasy odehrála česká reprezentace v této sezoně do mistrovství světa jednadvacet utkání s bilanci osmi výher a třinácti porážek. Objevilo se v nich přes sedm desítek hráčů, což způsobila i omezení možnosti nominace hráčů od extraligových klubů. "To je negativum, že se musí na turnajích protočit tolik hráčů," postěžoval si Hadamczik.
Asociace profesionálních klubů nicméně našla pochopení a pravidlo o možnosti povolání tří hráčů z jednoho klubu a jednoho hokejisty maximálně na dva turnaje by v dalších letech nemělo být takto striktně aplikováno. Letos si ještě Hadamczik musel stěžovat, že neměl k dispozici nejlepší hráče z domácí soutěže.
A bez nich skončil český tým v tabulce evropské tour po základní části poslední s deseti body z dvanácti utkání. Na třetí Finy ztrácel čtyři body, na druhé Švédy už jedenáct a na Rusko sedmnáct.
- Sestavte si svůj tým pro hokejové MS - čtěte ZDE
- Slováci chtějí Hossu a další hvězdy NHL - čtěte ZDE
Platnost extraligových hvězd ukázala i sobotní generálka na MS proti Finsku. Nejlepší střelec domácí soutěže Petr Sýkora, nastoupil k osmému reprezentačnímu startu v sezoně a svou trefou v odvetě boje o konečné třetí místo v EHT zařídil výhru 1:0.
Po čtvrteční porážce v Helsinkách tak rozhodovalo o konečném umístění nastavení a v něm posunula Hadamczikův výběr před Finy branka Jaroslava Hlinky. Nejproduktivnější hráč extraligy a tahoun Sparty za titulem stihl v nabité sezoně teprve sedmý start v národním týmu.
Českým hokejistům se v evropské tour dlouhodobě nedaří. Výjimkou byly ročník 1997/98, který vyhráli, a druhá pozice v sezoně 1999/2000. V jedenáctileté historii byl český tým třikrát třetí a hned šestkrát poslední. Úspěšnost sezony se ale hodnotí po jiných turnajích.
A český hokej za tu dobu posbíral na světových šampionátech čtyři zlata, jedno stříbro a dva bronzy. Navíc hráči triumfovali i na olympiádě v Naganu v roce 1998 a loni byli v Turíně třetí. Stejně tak udělá celkový dojem z této sezony až šampionát v Rusku.
