


V listopadu 2023 zasáhla český hokej naprosto nečekaná zpráva o smrti Romana Čechmánka. Dnes by oslavil 55. narozeniny. Svérázný brankář prožil barvitou, místy bouřlivou a hlavně velmi úspěšnou kariéru. Byl světovým i olympijským šampionem, šestkrát vyhrál extraligu a chytal v NHL. Podnikání ho ale přivedlo k dluhům a bankrotu.

Roman Čechmánek se narodil v roce 1971 v Chrudimi, do velkého hokeje se však prosadil ve Zlíně, tehdejším Gottwaldově.
Zachytal si na evropském šampionátu osmnáctek a v sezoně 1990/91 získal s československou dvacítkou bronz na mistrovství světa v Kanadě.
V té době byl jinak na vojně v Jihlavě a desetkrát oblékl dres místní Dukly. Jihlavští hokejisté v roce 1991 hokejovou extraligu vyhráli a Čechmánkovi se titul oficiálně počítá, byť do rozhodujících bojů nezasáhl.
Po návratu do Zlína ovšem přišlo vystřízlivění. Berani o mladého gólmana neměli zájem a čerstvě ženatý Čechmánek, jehož manželka čekala dítě, začal chodit do práce. Živil se jako elektrikář.
Laso zpět k hokeji mu hodil prvoligový Hodonín a později přetáhl Čechmánka trenér Horst Valášek do Vsetína. Tamní klub se chtěl poprat o postup do extraligy.
S Čechmánkem se to Valachům povedlo hned v sezoně 1993/94 a v následujícím nováčkovském ročníku vychytal čtyřiadvacetiletý vysoký brankář Vsetínu první senzační titul.

Roman Čechmánek se narodil v roce 1971 v Chrudimi, do velkého hokeje se však prosadil ve Zlíně, tehdejším Gottwaldově.
Zachytal si na evropském šampionátu osmnáctek a v sezoně 1990/91 získal s československou dvacítkou bronz na mistrovství světa v Kanadě.
V té době byl jinak na vojně v Jihlavě a desetkrát oblékl dres místní Dukly. Jihlavští hokejisté v roce 1991 hokejovou extraligu vyhráli a Čechmánkovi se titul oficiálně počítá, byť do rozhodujících bojů nezasáhl.
Po návratu do Zlína ovšem přišlo vystřízlivění. Berani o mladého gólmana neměli zájem a čerstvě ženatý Čechmánek, jehož manželka čekala dítě, začal chodit do práce. Živil se jako elektrikář.
Laso zpět k hokeji mu hodil prvoligový Hodonín a později přetáhl Čechmánka trenér Horst Valášek do Vsetína. Tamní klub se chtěl poprat o postup do extraligy.
S Čechmánkem se to Valachům povedlo hned v sezoně 1993/94 a v následujícím nováčkovském ročníku vychytal čtyřiadvacetiletý vysoký brankář Vsetínu první senzační titul.

Po úspěšném vystoupení na juniorském MS rozjel Čechmánek dospělou kariéru se zpožděním, ale ve velkém stylu.
Vsetín se stal v druhé polovině 90. let suverénním vládcem a on byl jeho neodmyslitelnou součástí.
Náhradníky pouštěl Čechmánek do branky jen sporadicky, a když už soupeř překonal v poli neuvěřitelně nabitý vsetínský tým, často si vylámal zuby právě na něm. Po prvním titulu stál Čechmánek také u čtyř dalších v letech 1996, 1997, 1998 a 1999.
S gustem si vychutnával mistrovské doutníky, naplno si užíval volnější život "devadesátek" ve městě zcela zblázněném do hokeje, nicméně stále prokazoval parádní výkonnost.
Od postupu do extraligy až po odchod ze Vsetína v roce 2000 udržel Čechmánek úspěšnost zákroků v základní části i v play off vždy nad 92 procenty.
To znamená šest sezon naprosté dominance v kuse. Takže v 28 letech měl populární gólman v součtu s jihlavskou vojnou už šest extraligových titulů.

Skvělé výkony v extralize pochopitelně nezůstaly bez odezvy národního týmu. Čechmánek byl mimo jiné součástí výběru, který na olympiádě 1998 v Naganu vybojoval historické zlaté medaile.
Veškerý hrací čas v brance tam pro sebe "ukradl" fenomenální Dominik Hašek, Čechmánek s Milanem Hniličkou byli jeho náhradníky.
I tak vzpomínal rodák z Chrudimi na japonské klání vždy jen v pozitivním duchu. Turnaj století měl z první ruky a zlato z Nagana považoval za svůj největší úspěch.
Olympijskou atmosféru zažil ještě o čtyři roky později v Salt Lake City, ale ani tam si v zápase nezachytal. Stejný osud postihl Čechmánka také při Světových pohárech v letech 1996 a 2004.

Ovšem světové šampionáty, to bylo jeho.
První šanci dostal ve 24 letech po prvním vsetínském triumfu. Na MS 1995 ve Švédsku odchytal ve skupině utkání proti USA (2:4), Češi tehdy skončili čtvrtí.
Ve Vídni 1996 přispěl k zisku zlatých medailí jako náhradník, ovšem v Helsinkách 1997 už se o bronz zasloužil jako brankářská jednička.
Dvěma utkáními rozjel bronzový šampionát 1998 ve Švýcarsku, jenže se zranil a zbytek MS už patřil Hniličkovi.
Podobně to z hlediska prostoru pro Čechmánka vypadalo o rok později v Norsku. Objevil se ve čtyřech zápasech, v rozhodujících zlatých bitvách však chytal Hnilička.
Až pod své třetí zlato z MS se Čechmánek podepsal nejvýraznější měrou. V Petrohradu v roce 2000 byl pro trenéra Josefa Augustu gólmanem číslo jedna.
Navlékl s reprezentací prostřední korálek zlatého hattricku, ve finále vychytal Slováky a byl vyhlášen nejlepším brankářem turnaje.
V brance národního mužstva se na MS objevil na jedno utkání ještě doma v Praze v roce 2004 a týmovou jedničkou byl v roce 2007 v Moskvě. Ale o tom ještě později.

Až v 29 letech prošel Čechmánek draftem NHL, volbu v šestém kole obětovala za příchod vsetínského fantoma Philadelphia.
Během tříletého působení u Flyers v letech 2000 až 2003 se v týmu potkal s krajany Jiřím Dopitou, Michalem Sýkorou, Janem Hlaváčem či Pavlem Brendlem.
Na zámořský styl se rychle adaptoval a hned v první sezoně v NHL si zachytal na utkání hvězd.
V ročníku 2002/03 získal dokonce William M. Jennings Trophy pro brankáře s nejnižším počtem obdržených gólů (s Martinem Brodeurem a Robertem Eschem), jenomže v bojích o Stanley Cup to nikdy velká sláva nebyla. Čechmánek zvládl za tři roky s Flyers jen jednu sérii ze čtyř.
Také proto se stal později terčem kritiky svého tehdejšího spoluhráče a jedné z hlavních hvězd Philadelphie, Jeremyho Roenicka.
"Vzhledem k tomu, co předváděl v play off, jsem si udělal názor, že do NHL přišel jenom kvůli penězům," napsal Američan ve své knize.
"Za svoji kariéru jsem potkal jen pár spoluhráčů, které jsem považoval za ztracené případy. U Flyers jsem nemohl vystát hraní s Čechmánkem, protože mi přišlo, že jakmile skončila základní část, byl jednou nohou zpátky v Česku,“ popisoval Roenick.
"Nezdálo se, že play off bere vážně jako my ostatní. Říkal jsem si, jestli by radši nehrál za svou zemi na MS než o Stanley Cup," líčil.

Na obranu Čechmánka se však sluší dodat, že v letech 2001 a 2003 byl oceněn jako nejlepší hráč Philadelphie, získal trofej Bobbyho Clarkea. Z pozice Evropana si těchto úspěchů vážil. V roce 2002 vyhrál cenu právě Roenick.
Slovenský spoluhráč Čechmánka Michal Handzuš zase před pár lety vzpomínal, jak si český brankář zavařil, když v play off 2002 vyjel v jednom ze zápasů až ke středovému kruhu, aby pořádně vyhecoval a zároveň nahlas vyčinil matně hrajícímu týmu.
"U nás se výjezd, jaký Roman předvedl, bere jako normální snaha brankáře motivovat mužstvo," vrátil se k momentu Handzuš.
"Pro hráče ze zámoří to ale bylo urážlivé. Považovali to za projev neúcty k týmu," dodal.
Někteří hráči Flyers při následném tréninku schválně stříleli Čechmánkovi na hlavu.
Na ledě byl vždy známý svým bouřlivým temperamentem. Neměl problém seřvat špatně bránící beky nebo rozhodčího.
V brance pak bavil "rozevlátým" stylem, tak trochu po Haškově vzoru. "Byl svůj, ale celkově velmi fajn chlapík a kvalitní brankář," vyprávěl Handzuš.

Po odchodu z Philadelphie odchytal Čechmánek v NHL ještě jednu sezonu v Los Angeles, načež přišla výluka. Po ní už se český gólman do zámoří nevrátil.
Při výluce působil ve Vsetíně jako hrající sportovní manažer, přilákal na Valašsko posily Rostislava Kleslu či Branka Radivojeviče, ale ani s nimi klub zašlou slávu neobnovil.
Místo toho se Vsetín začal zmítat ve finančních problémech, které později vedly k jeho vyřazení z extraligy.
Čechmánek odešel do Karlových Varů, přes Hamburk a Linköping se na konci sezony 2006/07 objevil v Třinci, kde podepsal na tehdejší poměry klubu mimořádně štědrý kontrakt.
A trenér Alois Hadamczik z něj v 36 letech udělal jedničku pro šampionát v Moskvě.
Ruský turnaj skončil neúspěchem a Hadamczik s Čechmánkem se pustili do ostré mediální přestřelky. "Hlídal nás jako malé děti," spustil zkušený gólman.
"Trenér je od toho, aby postavil co nejlepší tým. A potom by měl nést za své rozhodnutí zodpovědnost, ne shazovat vinu na hráče,“ tvrdil.
"Kdyby zachytal a pomluvil mě, budiž. Zrovna on by měl mlčet," opáčil Hadamczik.
"Když byl na dně, byl jsem ten, kdo mu přes nároďák podal ruku a díky tomu dostal extrémní smlouvu v Třinci. On mě za to kopnul do zadku," stěžoval si kouč a připomínal i dřívější spory Čechmánka s Luďkem Bukačem, když vedl národní mužstvo.
U Ocelářů tvořil Čechmánek ještě dva roky dvojici s Martinem Vojtkem, ale ambiciózní tým přes čtvrtfinále extraligy nedostali. "Čeman" ukončil kariéru v roce 2009, kdy mu bylo 38 let.

Už během kariéry mluvil Čechmánek o tom, že se nerad ocitá v centru mediální pozornosti, že má mnohem raději klid a ústraní. Toho se však nedočkal ani po konci s hokejem.
Brzy se vrhnul na podnikání, obchodoval s vínem, nemovitostmi a v roce 2013 si ve Zlíně otevřel vlastní minipivovar.
Jenže v podnikatelské sféře se Čechmánkovi nedařilo zdaleka jako na ledě, zadlužil se a nebyl schopný své závazky splácet. Mezi věřiteli byli někdejší hokejisté Petr Čajánek a Miroslav Blaťák, kteří Čechmánkovi napůjčovali miliony korun.
Hokejová legenda skončila u soudu, který v roce 2014 vyhlásil konkurz na její majetek.
Podle obžaloby se Čechmánek dopustil podvodu, jelikož si byl vědom, že závazky nebude moct splnit. Vinu dlouhodobě popíral, hrozilo mu až deset let vězení.
Dluhy olympijského šampiona se vyšplhaly k desítkám milionů korun. Hokejem si přitom Čechmánek vydělal odhadem údajně čtvrt miliardy.

Mezitím se Čechmánek věnoval trenérské činnosti, nicméně ne na nejvyšší úrovni.
Jako hlavní kouč vedl Valašské Meziříčí a Hodonín v druhé lize a také univerzitní výběr Zlína. Ve Vsetíně pracoval s mládeží a brankáři.
Čas od času se Čechmánek objevil na hokejové exhibici, k podnikání se vrátit nehodlal. "Tuhle životní etapu mám za sebou. Přišel jsem sice o majetek, ale svět tím nekončí," hlásil.
Náhle zemřel v sobotu 11. listopadu 2023, ve věku 52 let. Bez známek života ho našel jeho syn v apartmánu v obci Všemina na Zlínsku.
Přesná zdravotní příčina nebyla veřejně upřesněna, ale bylo potvrzeno, že Čechmánek nespáchal sebevraždu a že se na jeho smrti nepodílel ani nikdo jiný.



Ve čtvrtečním hlasování poslanců o vydání předsedy ANO a premiéra Andreje Babiše a předsedy SPD a sněmovny Tomia Okamury k trestnímu stíhání jde podle předsedy opoziční ODS Martina Kupky o důvěru v právní stát. Ukáže, zda se má ČR stát banánovou republikou, nebo zemí s jasnými právy, kde se měří všem stejným metrem, protože poslanci nejsou nadlidi, řekl Kupka před zahájením schůze.



Kvůli pár stokorunám způsobí několikanásobnou škodu. Krádeže nabíjecích kabelů u stanic pro elektromobily se pomalu stávají novým fenoménem. Přitom zdaleka ne jen v Německu, kde je ale vzhledem k počtu stanic frekvence docela vysoká. Stále častěji se s nimi potýkají i někteří provozovatelé v Česku, kteří postupně hledají nové metody, jak stanice zabezpečit.



Po deseti letech čekání přišel americký zpěvák Bruno Mars konečně s novým sólovým albem. Jeho texty i hudbu výstižně shrnuje název The Romantic. Sbírka devíti skladeb v retro duchu přináší srdceryvné balady i koketní písně, které zvou na taneční parket. Hudebně si rodák z havajského Honolulu udržel vysokou laťku, v textech mohl být originálnější.



Golfistka Sára Kousková je po 1. kole s náskokem dvou ran v čele turnaje Ladies European Tour v Austrálii. Na úvod zahrála rekord hřiště 64 úderů.



Policisté vyšetřují vraždu dítěte na Lounsku. Ve čtvrtek ráno uvedli, že z vraždy obvinili pětadvacetiletého muže a podali návrh na jeho vzetí do vazby. Událost se stala v úterý večer. Dítě ve středu v nemocnici podlehlo vážným zraněním, která při trestném činu utrpělo.