reklama
 
 

Hrůza, štvalo mladíky trpké vyřazení. Když něco neklape, stříbro zopakují těžko

21. 4. 2017
Hokejová osmnáctka skončila na slovenském mistrovství světa sedmá. Na senzační stříbrnou medaili nedokázala navázat třetím rokem. Proč silný ročník v čele brněnským Nečasem neuspěl?

Praha / Poprad - Kdo sleduje mládežnické výběry českého hokeje, nezažívá jen rozhořčení. Ve čtvrtečním čtvrtfinále mistrovství světa sehrála osmnáctka úžasné drama proti Finsku.

Pravda, odstartovala mizerně, ale za takřka beznadějného stavu 1:5 dokázala vyrovnat a v prodloužení sahala po postupu. Jenže když se blížily nájezdy, Seveřané rozhodli. Kapitán Martin Nečas vztekle praštil hokejkou o led. Turnaj skončil pro něj i jeho parťáky.

"Pocity jsou šílené. Když z 1:5 vyrovnáte na 5:5, potom jdete do prodloužení a prohrajete, to je něco hrozného," smutnil útočník Ondřej Machala.

Mužstvo, které v létě poprvé ovládlo prestižní Hlinkův memoriál, neskrývalo ambice. Čtvrtfinálový konec hodně bolí. "Měli jsme na víc," řekl forvard Filip Chytil. "Jeli jsme sem s tím, že můžeme dosáhnout na medaili."

Tu čeští dorostenci naposledy získali před třemi roky, kdy měli na krku stříbro. Vedla k němu strastiplná cesta plná nesmírně vyrovnaných bojů. Konec slavné jízdy byl několikrát nasnadě. Například ve čtvrtfinále proti Rusku stačilo, aby Svečnikov (momentálně hráč Detroitu) zkraje prodloužení zvládl trestné střílení.

Češi přežili všechny infarktové momenty. Na šampionátu vyloženě neměli akorát na zlaté Američany, s ostatními favority hráli vyrovnaně. Těsně vítězili i díky skvěle chytajícímu Vítku Vaněčkovi a střelci Jakubu Vránovi v neuvěřitelné formě. 

Rozpačitý start a hromada chyb

Letošek nabídl podobný scénář. Svěřenci kouče Václava Varadi ve skupině ztroskotali proti USA (2:5), ale Švédům (2:3), Rusům (4:5 po prodl.) a Finům (5:6 po prodl.) vzdorovali. Místy byli lepší, jenže do šatny pokaždé odcházeli zkroušeně. Rozhodující krůček k bodům či postupu nikdy neudělali. Proč?

Uškodili si už na začátku turnaje. Ačkoliv Bělorusy vcelku jasně přehráli, dělali zbytečné chyby. Dostali gól v čase 19:59 a dvakrát inkasovali těsně před koncem za stavu 7:2. Museli nad sebou přemýšlet, o správném naladění nemohla být řeč.

"Když jsme hráli, co po nás chtěl trenér, tak jsme byli lepší než většina týmů," zaznamenal Chytil.

Jenže když Češi zapomněli na taktiku, kupili chyby. Během skupiny jich udělali tolik, že těžko mohli najít herní pohodu. Psychika je přitom v dorostenecké kategorii obzvlášť důležitá.

Že něco není v pořádku, odhalila úvodní třetina proti do té doby suverénním Finům. "Byli jsme nervózní a dělali zbytečně moc hrozných chyb," uznal Machala. "Nestříleli jsme a pořád zkoušeli nějaké prohazovačky nebo stahovačky. Prostě špatné věci."

Chaotickou defenzivu pochopitelně odskákali brankáři. Jiří Patera dostal osm gólů, Jakub Škarek dokonce patnáct. Vytáhlý mladík, jenž má za sebou čtyři starty za pražskou Spartu, dokonce dvakrát střídal. Roli jedničky moc nezvládl, byť to není jen jeho chyba.

Nečas: Nedal jsem tutovky, hrůza

Nezářil ani útočník Nečas. Když ho brněnská Kometa těsně před finále uvolnila, měl být hlavní útočnou zbraní mančaftu. Posbíral ale pouze tři asistence. "Žádný gól z pěti zápasů? To je prostě špatné," nekličkoval. "Měl jsem jasné tutovky, ale netrefil se. Hrůza."

Kandidát na první desítku červnového draftu NHL odehrál v současné sezoně přes 80 zápasů, ale únavu prý necítil: "Po herní stránce jsem se cítil dobře."

Branky každopádně nedával. A protože ideálně nevyšlo leccos, silný ročník osmnáctky má smůlu.

"Chtěli jsme hrát o medaile, takže šampionát nemůžeme hodnotit pozitivně," podotkl Nečas. Pozitivní je, že mladí Češi hrají vyrovnané duely se všemi těžkými vahami kromě USA. V nejdůležitějších bitvách však vítězí jen tehdy, pokud všechno dokonale klape, což na pravidelný přísun medailí nestačí.

autor: Daniel Poláček | 21. 4. 2017

Pokračujte dál

reklama
reklama
Komerční sdělení
reklama

Sponzorované odkazy

reklama