Izrael není nepřítel, hlásá Holík. Vede tamní hokejisty, na MS se vysmívá komunismu

jzp jzp
1. 4. 2019 18:12
Díky pověsti jednoho z nejtvrdších hokejistů své doby dosáhl v NHL na pohádkové peníze. Za Česko toho ale Robert "Bobby" Holík moc neodehrál, neboť v roce 1996 přijal americké občanství. Před časem rozjel další životní etapu. Trénuje mládežnické reprezentace Izraele.
Bobby Holík v roce 2005 po podpisu smlouvy s Atlantou.
Bobby Holík v roce 2005 po podpisu smlouvy s Atlantou. | Foto: ČTK

Minulý týden vedl osmnáctku na mistrovství světa v bulharské Sofii, kde skončil třetí za domácími a Islandem. Postup ze třetí divize, až šesté nejvyšší úrovně, tak neklapl. Což není velké překvapení, protože v Izraeli je jediné hokejové hřiště s předepisovanými rozměry.

Holík pracuje v nové pozici prvním rokem, ovšem už předloni jezdil do židovského státu na letní kempy hokejových mladíků.

Pozvánka přišla od Stana Fischlera, známého amerického hokejového reportéra a spisovatele, jehož syn žije na Golanských výšinách, sporném strategickém území mezi Izraelem a Sýrií.

Holík nabídku přijal bez váhání. Za dobrodružstvím ho hnala nehokejová motivace.

"Jsem velkým podporovatelem Izraele," řekl Holík v rozhovoru pro stránky Mezinárodní hokejové federace. "Mám k tomu několik důvodů. Pocházím z malé země, kterou vždycky kontrolovala větší mocnost. Izrael přišel na to, jak se bránit a zachovat svobodu a demokracii, čehož si cením. Přivedl mě sem ani ne tak hokej, ale všechno ostatní. Lidé, historie, současná situace. S každou návštěvou to tady mám radši. Úplně jsem si zamiloval místní lidi, jejich touhu po životě, štěstí a míru."

Holík už během hráčské kariéry patřil ke sportovcům, kteří rádi dumají nad světem mimo hřiště. Od svého otce, legendárního svéráze Jaroslava Holíka, pochytil silné antikomunistické postoje. Draftem šťastně prošel v roce sametové revoluce. Do NHL tak mohl na rozdíl od svých předchůdců odejít bez potíží.

Jakmile ve Spojených státech zakotvil, na návrat už nemyslel. "Chtěl jsem se stát americkým občanem co možná nejrychleji," prozradil Holík.

Jakožto syn proslulého dříče snadno přilnul k americké kultuře tvrdé práce. Za Hartford, New Jersey, Rangers a Atlantu nastřádal přes 800 bodů, především ale platil za neústupného drsňáka. Díky tomu jeden čas bral devět milionů dolarů ročně. Získal dva Stanley Cupy.

Zároveň se zajímal o historii, politiku. Rád četl. Když měl při venkovních tripech chvilku, zašel do muzea. 

Své politické názory v rozhovorech neskrýval. Minimálně mezi roky 2000 a 2012 volil za prezidenta republikánského kandidáta. Po kariéře propagoval za oceánem Českou zbrojovku. S americkou manželkou a dcerou se usídlil ve Wyomingu, "kovbojském" státě, kde coby asistent trénoval středoškolský tým. Hokejové mládeži se věnoval i jinde.

Nabrané zkušenosti zúročuje na Blízkém východě, kde ale své poslání vnímá šířeji. "Rád bych lidem ukázal, že Izrael není tím nepřítelem, jak si všichni myslí," podotkl Holík.

Svým názorem zapadá mezi další republikány, kteří podle Pew Research Center sympatizují se židovským státem stále víc. Naopak příznivci Demokratické strany jsou ohledně izraelsko-palestinského konfliktu rozdělení (dlouhá léta přitom sympatizovali spíš s Izraelem).

Záliba v historii a politice Holíka neopustila ani na mistrovství světa v Sofii, kde plánoval navštívit Muzeum socialistického umění: "Bude to pro mě docela komické, protože s odstupem 30 let můžete zhodnotit, jak byla myšlenka komunismu pošetilá."

"Svobodné myšlení považuji za nejdůležitější věc," pokračoval 48letý Holík. "Jakmile zlomí vašeho ducha, jakmile začnete myslet jako oni, jako celek, je konec. Můžete být fyzicky silní, mít pěkné džíny, tenisky, ale v momentě, kdy nebudete vzdorovat tomuto skupinovému myšlení, kultu, tak ztratíte sebe sama. Můj otec se nikdy nevzdal a zaplatil za to, ale právě tohle z vás dělá lepšího a silnějšího člověka. Moji prarodiče toho hodně obětovali, takže je nemůžu zklamat."

 

Právě se děje

Další zprávy