Hokej jako únik i naděje. Kanaďan na Spengler Cupu bojuje pro nemocného syna

V davoském zimním odpoledni se rozzáří světla haly a na led vyjede tým Kanady. Pro většinu hráčů jde o prestižní zápas tradičního turnaje, pro jednoho z nich však znamená mnohem víc.

Tanner Fritz, zkušený kanadský útočník, dnes nastoupí proti pražské Spartě s myšlenkami, které se neupínají jen k puku a výsledku. Každé jeho střídání patří synovi Emmettovi.

Emmett Fritz se narodil s vzácnou genetickou poruchou, která zásadně ovlivňuje jeho vývoj. Nechodí, nemluví jako jiné děti a trpí opakovanými záchvaty. Lékaři rodičům už brzy po narození řekli, že jejich syn nikdy nebude žít běžný život.

„Byl to moment, kdy se vám svět na chvíli zastaví,“ přiznal Tanner Fritz v rozhovorech v zámoří. „Ale velmi rychle jsme pochopili, že Emmett není tragédie. Je to dar.“

Právě tato věta se k Fritzovi vrací pokaždé, když si obléká dres. Hokej byl vždy jeho profesí i vášní, dnes je ale i způsobem, jak zůstat silný.

Rodina Tannera Fritze:

„Hokej mi pomáhá udržet rovnováhu. Když jsem na ledě, můžu se nadechnout. A když se vrátím domů, mám sílu být tím tátou, kterého Emmett potřebuje,“ říká hráč švýcarského celku Rapperswil-Jona Lakers.

Rozhodnutí hrát v Evropě i během svátků nebylo samozřejmé. Dlouhé cestování, odloučení od rodiny a vánoční čas, který by nejraději trávil doma. Nakonec však převážil pocit, že i tato mise má smysl.

„Emmett vnímá emoce. Nevidí góly, ale cítí, kdy jsem šťastný a klidný. A já vím, že když hraju, dělám něco i pro něj,“ vysvětlil Fritz.

Související

Čechům nepodali ruce a svaz se omlouval. Pak Kanaďané po roce ztratili s outsiderem

Kanada se dnes na tradičním turnaji v Davosu střetne ve čtvrtfinále s pražskou Spartou. Pro fanoušky půjde o atraktivní konfrontaci zámořského stylu s českou školou hokeje.

Pro Fritze jde však o další kapitolu osobního příběhu. „Neřeším, kdo stojí proti nám. Řeším, abych odešel z ledu s pocitem, že jsem nic neodflákl,“ říká.

Spoluhráči o jeho situaci vědí a respektují ji. V kabině Kanady není Fritz jen jedním z veteránů, ale také mužem, který svým klidem a pokorou drží tým pohromadě. „Když vidíte, čím si doma prochází, přestanete si stěžovat na maličkosti,“ přiznal jeden z jeho spoluhráčů švýcarskému listu Blick.

Emmett zůstává doma s maminkou Brandy. Každý zápas sledují po svém, často jen skrze krátké záznamy a fotografie. „Po utkání mu vždy volám. Nezáleží, jestli vyhrajeme nebo prohrajeme. Říkám mu, že táta hrál pro něj,“ popisuje Fritz.

Až dnes v Davosu dopadne puk na led, půjde z pohledu tabulek o jeden zápas Spengler Cupu.

Pro Tannera Fritze to ale bude další důkaz, že i ve světě profesionálního sportu mohou existovat příběhy, kde vítězství nemá podobu trofeje. Stačí, že na druhém konci světa jedno malé dítě cítí, že na něj jeho táta myslí.