FOTO Britská radost, smutný Massa a party na oslavu výročí

Zaměstnanci plošin na těžbu ropy a zemního plynu z moře zahájili dnes v Norsku stávku, která by do soboty mohla snížit těžbu ropy v zemi o 15 procent a těžbu plynu o čtvrtinu. Vývoz plynu by se pak mohl snížit až o 56 procent. Zaměstnanci požadují zvýšení mezd kvůli vysoké inflaci, uvedl odborový svaz. Stávka přichází v době vysokých cen ropy a plynu a napjatých dodávek do Evropy kvůli omezení ruského vývozu.

Norsko je po Rusku druhým největším dodavatelem energií v Evropě a po jeho ropě a plynu je vysoká poptávka.

Vatikán usiluje o další prodloužení smlouvy s Čínou o jmenování biskupů, řekl agentuře Reuters papež František. Smlouva, jejíž znění není veřejné, podle něj funguje dobře. Kritici ale poukazují na to, že od jejího vzniku v roce 2018 bylo jmenováno jen šest biskupů. Domnívají se, že Vatikán udělal Pekingu příliš velké ústupky.

Smlouva mezi Vatikánem a Pekingem, které neudržují oficiální diplomatické vztahy, je dočasná a trvá dva roky. Poprvé ji Čína s Vatikánem uzavřely v roce 2018 a v roce 2020 ji prodloužily. Její platnost, pokud se obě země nedohodnou na prodloužení, končí letos v říjnu.

"Smlouva funguje dobře a já doufám, že bude v říjnu obnovena," řekl papež František v sobotním rozhovoru, jehož část agentura Reuters zveřejnila v úterý. Dohodu papež přirovnal ke snahám svých předchůdců, kteří se snažili vytvořit vztahy se zeměmi sovětského bloku.

"Diplomacie je umění možného a schopnost proměnit v realitu věci, které jsou možné," uvedl papež. Dodal, že smlouva není ideální a že jmenování biskupů pokračuje pomalu.

Smlouva však mezi částí hodnostářů a věřících vzbudila kritiku. Poukazují na to, že se souhlasem papeže bylo v Číně od roku 2018 jmenováno pouze šest biskupů. Mezi nejviditelnějšími kritiky je hongkongský kardinál Joseph Zen. "Vatikán snad jednal i v dobré vůli, ale udělal nerozumné rozhodnutí," uvedl v červnu Zen. Situace katolíků v Číně po podepsání dohody se podle něj nezlepšila.

Dohoda ukončila mnoho desetiletí trvající spor o jmenování biskupů. Čína přerušila diplomatické vztahy s Vatikánem v roce 1951 a v roce 1957 Peking založil Čínské sdružení vlasteneckých katolíků, které autoritu papeže odmítalo. Vedle sdružení v Číně funguje desítky let i podzemní katolická církev, jejíž členové jsou ale často vystaveni útlaku ze strany úřadů. Čína má zhruba 1,4 miliardy obyvatel. Ke katolické víře se tam hlásí přes 12 milionů lidí.