Superliga je na světě. Dvanáct velkoklubů založilo superbohatou soutěž, hrozí sankce

Sport ČTK Sport, ČTK
Aktualizováno 19. 4. 2021 9:07
Dvanáct fotbalových velkoklubů z Anglie, Španělska a Itálie založilo nezávislou superligu s rozpočtem 3,5 miliardy eur. UEFA a FIFA to odsoudily.
Cristiano Ronaldo a Lionel Messi by spolu mohli soutěžit i v nové Superlize
Cristiano Ronaldo a Lionel Messi by spolu mohli soutěžit i v nové Superlize | Foto: Reuters

V soutěži by měly mít jisté místo Real Madrid, FC Barcelona, Atlético Madrid, Juventus Turín, Inter Milán, AC Milán, Manchester United, Manchester City, Arsenal, Tottenham Hotspur, Chelsea a Liverpool.

Představitelé superligy uvedli, že by chtěli mít 15 takzvaných zakládajících členů, které by každou sezonu doplnilo pět kvalifikovaných klubů na celkových dvacet účastníků. Kdy by měla soutěž odstartovat, její zástupci neoznámili. V dřívějších plánech se hovořilo o ročníku 2022/23.

Organizátoři počítají s tím, že by se hrálo uprostřed týdne, o víkendech by kluby pokračovaly v domácích soutěžích. Jenže s tím bude nejspíš problém. UEFA totiž uvedla, že za založení elitní uzavřené ligy budou kluby vyloučeny ze všech domácích i evropských a světových soutěží. Jejich hráči navíc přijdou o možnost nastupovat za reprezentaci.

Ohlášení superligy přišlo jen několik hodin předtím, než měla UEFA představit plán upravené Ligy mistrů, jež bude mít nově 36 účastníků. Evropská fotbalová unie uvedla, že je připravena proti odtržení použít "všechny prostředky".

"Zainteresovaným klubům bude zakázáno hrát v jakékoli jiné soutěži na domácí, evropské nebo světové úrovni a jejich hráči mohou dostat zákaz reprezentovat své národní týmy," uvedla UEFA, jež poděkovala klubům z Německa a Francie, které se k projektu nepřipojily. "Vyzýváme všechny milovníky fotbalu, fanoušky a politiky, aby se k nám připojili v boji proti tomuto projektu. Sobeckost menšiny už tu vládne dlouho. Už toho bylo dost," řekli představitelé UEFA už v neděli, kdy se k vyhlášení superligy schylovalo.

Na stranu UEFA se postavila také světová federace FIFA, jež vyhlásila "nesouhlas s 'uzavřenou odtrženou evropskou ligou' mimo mezinárodní fotbalové struktury." Nezopakovala nicméně svou dřívější hrozbu, že by hráči ze superligových klubů nesměli hrát na mistrovství světa.

Neville: Je to čirá chamtivost

Počin klubů ostře kritizovala řada osobností. "Jsem znechucen. Kluby z Championship (druhá anglická liga) jsou mrtvé, kluby z League One a League Two jsou mrtvé. Celý systém soutěží, ve kterém se bojovalo 150 let, má padnout jen kvůli šesti klubům?" rozčílil se třeba bývalý anglický reprezentant Gary Neville. "Ať si jdou, ale tvrdě je potrestejte. Odečty bodů, obří pokuty, odeberte jim tituly," doplnila někdejší hvězda Manchesteru United.

"Je to čirá chamtivost. Jsou to podvodníci. Majitelé tohoto klubu, majitelé Liverpoolu, majitelé Chelsea, majitelé Manchesteru City nemají nic společného s fotbalem v téhle zemi. Žádná loajalita k téhle zemi a jejím ligám," přidal Neville, osminásobný vítěz Premier League.

Naštvaný Gary Neville: 

Proti novému projektu se okamžitě vyjádřili politici z některých velkých fotbalových zemí. Francouzský prezident Macron uvedl, že superliga "ohrožuje princip solidarity a podstaty sportu". "Francouzský stát podpoří všechny kroky LFP (francouzské ligy), FFF (francouzského svazu), UEFA a FIFA k ochránění integrity federálních soutěží, ať už národních nebo evropských," uvedl Elysejský palác.

Podobná slova volil i britský premiér Johnson. "Tyto plány mohou mít ničivý vliv na fotbal. Zaútočí na samou podstatu domácích soutěží a znepokojí fanoušky v celé zemi. Zapojené kluby se budou muset zodpovídat svým fanouškům a široké fotbalové komunitě, než podniknou další kroky," uvedl Johnson na Twitteru.

Představitelé zakládajících klubů svůj projekt pochopitelně hájí. "Pomůže fotbalu na každé jeho úrovni," prohlásil první muž Realu Madrid Florentino Perez.

"Tím, že spojíme největší světové kluby a hráče, kteří se budou utkávat během celé sezony, otevírá superliga novou kapitolu evropského fotbalu. Zajistí i zvýšení finanční podpory pro celou fotbalovou pyramidu," ubezpečil šéf Manchesteru United Joel Glazer.

Představitelé superligy uvedli, že mají v plánu "solidární platby" zbytku fotbalové Evropy, která převýší částku, kterou v současnosti platí UEFA. Během 23 let, k nimž se kluby superlize upsali, by se mělo jednat o více než 10 miliard eur (259 miliard korun).

Samotné superligové týmy budou operovat s fondem 3,5 miliardy eur, jenž bude vyhrazen na projekty týkající se infrastruktury a na dopady pandemie covidu-19. Tyto finance nebudou určeny na přestupy hráčů.

Projekt bude financovat banka JPMorgan, jež to oficiálně potvrdila.

Podle respektovaných analytiků z Swiss Ramble mohou být hlavní motivací zakládajících klubů obří dluhy, které všech tucet klubů vykazuje:

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Po sto dnech od puče jsou Barmánci znovu v ulicích. Stovky už při demonstracích přišly o život

Po 100 dnech od puče, který sesadil civilní vládu, tisíce Barmánců znovu vyšly do ulic demonstrovat proti vojenské juntě. V několika barmských městech se uskutečnily demonstrace, blesková shromáždění či protestní jízdy, uvedla agentura Reuters. Vojenská junta v posledních třech měsících proti demonstracím nasadila bezpečnostní složky. Při represích zemřely stovky lidí.

Armáda se chopila moci 1. února a znemožnila první zasedání parlamentu zvoleného v podzimních volbách. Ty podle vojáků doprovázely rozsáhlé nesrovnalosti, což ale volební komise odmítla. Armáda zatkla představitele civilní vlády, a to včetně vůdkyně a nositelky Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij. Politička čelí šesti obviněním a hrozí jí až 14 let vězení.

Po státním převratu vypukly Barmě protesty, při kterých lidé odmítali návrat vojáků k moci. Armáda vládla zemi několik desetiletí a umožnila vznik civilní vlády teprve v roce 2015. Proti demonstracím a stávkám násilně zasáhly bezpečnostní síly. Podle Asociace na pomoc politickým vězňům (AAPP) při represi zemřelo 781 lidí.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Otcovská a rodičovská dovolená se rozšíří, MPSV připravuje změny podle směrnice EU

Otcovská dovolená v Česku by se měla nejpozději od srpna příštího roku prodloužit. Zavést by se měly také dva měsíce placené rodičovské pro vystřídání rodičů. Nárok na čerpání ošetřovného má získat víc lidí. Změny, které nařizuje směrnice EU, chystá ministerstvo práce. Legislativní návrh plánuje zveřejnit nejspíš do konce května. Na jednání sněmovního sociálního výboru to v úterý řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).

"Připravujeme tři scénáře. Návrh může projít teď vládou, nebo ho může převzít příští ministryně či ministr a vybere si příští vláda," řekla po jednání ministryně.

Směrnice EU o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem z června 2019 má zajistit minimální standard ve všech členských zemích. ČR ji má do svých zákonů přenést nejpozději do 2. srpna 2022. Podle předpisu by placená otcovská v EU nesměla být kratší než deset dnů. Rodiče by měli mít možnost nečerpat rodičovskou celou naráz, ale i po částech. Vybírat by si ji mohli třeba střídáním dnů volna a práce či v kratší pracovní době, uvádí směrnice. Dva měsíce rodičovské by měly být nepřenosné, aby se matka a otec v péči o potomka vystřídali. Rodiče v celé unii by měli mít nárok aspoň na čtyřměsíční rodičovskou a mohli by si ji vybrat nejvýš do osmi let dítěte.

Zdroj: ČTK
Další zprávy