Rekordman Čech táhl Chelsea k historickému titulu. Kterou posilu si Mourinho vydupal?

Jan Pikous
2. 5. 2020 20:00
Duben končil, slavná éra Chelsea začínala. Před patnácti lety získal londýnský tým první ligový titul po dlouhých padesáti letech – a historicky první v Premier League. Byl u toho charismatický José Mourinho, dnešní trenér Frank Lampard nebo brankář Petr Čech. Cesta ambiciózního klubu na fotbalový Olymp byla v plném proudu.
Petr Čech.
Petr Čech. | Foto: ČTK

Duel Boltonu Wanderers s londýnskou Chelsea se chýlil ke konci. Po brejku, který začal Eidur Gudjohnsen, vyslal Claude Makelele geniální přihrávkou do běhu Lamparda. Ten elegantně obešel gólmana a chladnokrevně zakončil.

Za chvíli už na něj naskákal celý tým. Chelsea v utkání vedla 2:0 a bylo jasné, že o mistrovský titul ji už nikdo nepřipraví.

Chelsea vždy patřila k nadprůměrným a tradičním anglickým klubům, nejvyšší příčka ji však byla léta zapovězená. To měl změnit příchod nového majitele Romana Abramoviče v roce 2003.

Ruský miliardář měl s klubem ty nejvyšší cíle a brzy si je začal plnit. V prvním ročníku se ještě Blues museli sklonit před neporazitelným týmem Arsenalu, sezona 2004/05 ale už měla být modrá. A v Chelsea pro to udělali maximum. Krok číslo jedna? The Special One.

Claudia Ranieriho nahradil Jose Mourinho, úřadující vítěz Ligy mistrů s Portem, které se postaralo o jeden z největších šoků moderní fotbalové historie. Šlo o nejžhavější trenérské jméno, vážně se o mazaného Portugalce zajímal třeba Liverpool. Nakonec ale zamířil do Chelsea. Nová etapa začala.

Kabinu opustily dlouholeté opory: kapitán Marcel Desailly nebo populární forvard Jimmy Floyd Hasselbaink. Naopak přišly nové tváře - z Porta si charismatický kouč přivedl beky Carvalha s Ferreirou, svou velkolepou kariéru v top ligách v Chelsea zahájil tehdy ještě poměrně vlasatý Arjen Robben. A v brankovišti se objevil vytáhlý mladík z Ligue 1, Petr Čech.

Před sezonou přišel z Rennes coby konkurent zkušeného Carla Cudiniciho. Post jedničky pro sebe ovšem okamžitě urval a příštích deset let ho nepustil. Kombinace famózního Čecha, sladěné obrany a důrazu, který Mourinho na defenzivu kladl, znamenala pouhých patnáct inkasovaných branek za celou sezonu - dodnes platný rekord, který asi jen těžko už někdo překoná.

Novou tvář přivítal londýnský klub i v ofenzivě. Z Marseille dorazil Didier Drogba. O jeho příchodu pak po letech portugalský trenér vyprávěl úsměvnou historku - když si o něj totiž majiteli řekl, Abramovič se podivoval, proč zkušený stratég nechce někoho lepšího. Mohl si říct o kteréhokoliv hvězdného forvarda a ambiciózní vlastník by mu ho přivedl. On ale chtěl Drogbu z Marseille. "Kdo? Kdo to je? Za co hraje?" divil se. "Nemluvte, pane Abramoviči. Nemluvte a plaťte," odvětil údajně Mourinho klubovému šéfovi.

Sázka na Drogbu se pak ukázala jednou z nejlepších voleb Mourinhovy kariéry - kanonýr z Pobřeží Slonoviny se stal v Premier League naprostým fenoménem a jeho důležité finálové góly přihrály Chelsea nejednu vítěznou trofej.

Mentalita zn. Mourinho

Nejprve ale bylo zapotřebí vybrat nového kapitána. Volba padla opět na stopera, pásku získal teprve čtyřiadvacetiletý John Terry. Ten se coby správný hecíř projevil už v jednom z prvních rozhovorů na samém začátku ročníku. "Na konci sezony klub oslaví stoleté výročí a my jsme zatím poslední ligový titul získali před padesáti lety. Tohle je výjimečný rok a my v něm chceme být znovu šampiony," netajil ambice.

Jak řekl, tak učinil. Chelsea získala titul o dvanáct bodů před druhými Kanonýry a stanovila tak nový rekord, který překonali až Guardiolovi Citizens o třináct let později. Frank Lampard byl vyhlášen hráčem sezony, Čech získal zlatou rukavici pro nejlepšího ligového gólmana. Bilance pětadvaceti čistých kont, z toho deseti v řadě, mluvila za vše. Trofej pro Mourinha coby nejlepšího manažera sezony pak byla samozřejmostí.

Jestliže mají dnes fanoušci tendenci dívat se na bývalého lodivoda Blues skrz prsty jako na někoho, kdo už je za zenitem a pozornost poutá spíše nemístnými vyjádřeními, tehdy to byl Mourinho v nejlepší formě. Trenér, pro kterého byste zemřeli.

"Jeho vítězná mentalita přeskočila na nás všechny," vzpomínal po letech obránce Wayne Bridge. Každičkého hráče měl na své straně, věřili jsme mu."

Možná se nejednalo o nejhezčí titul, který fanoušci Chelsea za dekádu a půl mohli oslavit. Gólové hody pod Carlem Ancelottim v sezoně 2009/10 mohly být mnohem zábavnější, druhý titul pod Mourinhem v roce 2006 pravděpodobně nabídl ještě silnější a suverénnější mužstvo.

Ale poprvé, na to se zkrátka nezapomíná. Před patnácti lety "muži v modrém" po letech ovládli ligový trůn. Pro většinu fotbalistů vrchol kariéry. Pro Čecha, Terryho, Lamparda či Drogbu to však byl jen začátek.

 

Právě se děje

Další zprávy