Pokud zrovna nechytá za hokejový Guildford v nižší anglické lize, tráví Čech čas na Stamford Bridge, stadionu Chelsea, kde pracuje jako poradce sportovního a technického úseku.
Po etapě v Arsenalu se vrátil na místo, kde chytal dlouhých jedenáct let, během nichž čtyřikrát vyhrál Premier League, jednou Ligu mistrů a Evropskou ligu.
Nesporně patří ke klubovým legendám. Možná by se jí ale nestal, kdyby po přestupu do Anglie nezatnul zuby.
První dva tituly z let 2005 a 2006 v podstatě protrpěl, jak přiznal v rozsáhlém rozhovoru pro oficiální web Chelsea. Trápila ho pochroumaná ramena.
"Lidé o tom tehdy nevěděli," řekl Čech. "V polovině prvního ročníku jsem si poškodil chrupavku v rameni. Ale vydržel jsem až do konce ligy. Měl jsem pocit, že během léta se to zahojí. Jenže nezahojilo! Ve druhé sezoně už jsem s tím ramenem měl obrovské problémy a chránil jsem si ho."
Uplynula polovina soutěže a přišel další průšvih…
"Úplně stejně jsem si poranil i to druhé rameno, takže jsem vlastně chytal s polámanými rameny," vzpomíná 37letý funkcionář. "Snažil jsem se bolest tlumit a celkově trénovat tak, abych každý den necítil neuvěřitelnou bolest. Ale bylo těžké se tomu vyhnout."
Čech dokonce přemýšlel, že už v průběhu ročníku půjde na operaci, ale pak mu problesklo hlavou: "Co když nestihnu mistrovství světa v Německu?"
"Nechtěl jsem to riskovat. Nikdo pořádně nevěděl, za jak dlouho bych se vrátil," líčí.
Úlevu tak pocítil až po šampionátu, kdy konečně zamířil na operační sál. Sportovní úspěch ho sice nehřál, jelikož s Českem skončil už ve skupině, ale v Chelsea vyhlížel po dvou titulech další blyštivé zářezy.
Místo toho se už v říjnu 2006, pár měsíců po mistrovství, bál o vlastní život.
Hned v první minutě zápasu na hřišti Readingu lapil míč ve vápně, ale z trávníku už se nezvedl. Kolenem ho sestřelil rozběhnutý Stephen Hunt. Český klenot musel být s frakturou lebky převezen do nemocnice, kde podstoupil operaci, po níž mu v hlavě zůstaly dvě kovové destičky. Dodnes si z hrozivého incidentu nic nepamatuje.
Brzy po probuzení mu ale došlo, že má možná po kariéře.
"Nikdo nevěděl, jestli budu schopný se vrátit," vykládá Čech. "Byla kolem toho spousta otázek, ale ne moc odpovědí. V hlavě jsem byl připravený na konec kariéry. Pro návrat jsem chtěl udělat všechno, to byl můj cíl, ale zároveň jsem se připravoval na nejhorší. Pokud by to nešlo, tak by to zkrátka nešlo."
Plán B se však nekonal. Čech, nově vybavený ikonickou helmou, tři a půl měsíce po srážce znovu chytal. Byť ho okolí nabádalo, ať se radši soustředí na další sezonu a tu rozběhlou vynechá.
Chytrý Rooney
V obsáhlém rozhovoru se legendární fotbalista pozastavil také nad nejtěžším soupeřem, kterému jako brankář čelil.
Vybral jediné jméno: "Wayne Rooney. Při zápasech proti United jsem se vždycky měl na pozoru, když měl míč, protože byl hodně nepředvídatelný a velmi chytrý."
"Je to chlápek, který umí vybojovat míč, běhat a chytře střílet," dodal Čech. "Dokázal dát gól z půlky hřiště. Když jste si moc vyběhli, zkusil vás přelobovat. Tyhle souboje jsem si užíval."
