Operace srdce? Jsem už úplně fit, říká Vaclík. V Seville cítí, že se pořád zlepšuje

Michal Šenk Michal Šenk
31. 1. 2019 20:01
Před sezonou přestoupil ze švýcarské Basileje do FC Sevilla a možná až nečekaně rychle si vybudoval skvělou pozici. Brankář fotbalové reprezentace Tomáš Vaclík ve španělské lize září, s klubem dokonce soutěž i vedl a také nyní se drží na špici. Osmadvacetiletý gólman, jenž byl v listopadu vyhlášen nejlepším hráčem La Ligy, mluvil v kavárně La Canasta u sevillské katedrály v exkluzivním rozhovoru pro Aktuálně.cz o tom, jak se mu na jihu Pyrenejského poloostrova žije, o startu, který si lepší snad ani nemohl přát, i někdejších zdravotních problémech.
Takhle krade Tomáš Vaclík šance útočníkům soupeře. Právě sebral míč z hlavy Stefana Saviče ze Santanderu.
Takhle krade Tomáš Vaclík šance útočníkům soupeře. Právě sebral míč z hlavy Stefana Saviče ze Santanderu. | Foto: Reuters

Poznávají vás lidi v Seville na ulici?

Pro lidi tady je fotbal velká věc. A zatímco ve Švýcarsku od vás mají trošku odstup, tady ne. Takže mě poznávají často.

Už umíte španělsky?

Snažím se. V týmu se mluví jenom španělsky. Nejdřív jsem se učil sám, v tom pokračuju přes on-line lekce, a taky k nám domů chodí profesor na španělštinu. Co si v kabině potřebuju domluvit, tak už zvládám, i když celkově mluvit je pro mě pořád trochu složité.

A jak jste si zvykl na španělský životní styl?

Ještě než jsme měli připravený dům, bydleli jsme asi měsíc na hotelu, a když jsme chtěli jít na večeři, nikam jsme pořádně nemohli. Restaurace tady otevírají o půl deváté. A to už je malá zvyklá chodit spát. A má to i jiné souvislosti. Já jsem světlý, takže se musím hodně mazat. Přes léto se trénuje kvůli počasí v devět ráno a o půl osmé večer. Takže jiný rytmus, večeři si dáte až po desáté hodině. Celý den je tedy úplně jiný, než byl člověk zvyklý.

S Basilejí jste získával tituly, hrál Ligu mistrů. Jak by vyznělo porovnání vašeho bývalého a současného klubu?

Jsou tady dál. Sevilla za poslední roky vyhrála spoustu trofejí, odsud už hráči odcházejí do Barcelony, Realu Madrid a těch úplně nejvíc top klubů. Je to poznat už na tréninku. První týdny jsem si na něm snad nesáhl na balon. Chvíli mi trvalo, než jsem se na to tempo adaptoval. Jsem rád, že mě vedení podrželo.

Poslední ligový zápas proti Levante jste zvládli hladce 5:0, po čtyřech duelech bez výhry jste naplno zabrali, jste momentálně na čtvrtém místě. Jaké jsou cíle pro zbytek sezony?

Hlavní je dostat se do Ligy mistrů. Všem by bylo jedno, jestli přes La Ligu, nebo přes Evropskou ligu a vítězství v ní. Španělská liga je nicméně velmi vyrovnaná, takže uvidíme. Barcelona a Atlético teď trošku odskočily, ale zbytek se pere.

Můžete už teď říct, zda přestup splnil vaše očekávání?

Je to dokonce nad očekávání. Postoupili jsme do Evropské ligy, po osmém a třináctém kole jsme dokonce vedli La Ligu, byl jsem vyhlášen nejlepším hráčem ligy za měsíc listopad… Takže paráda. Smlouvu mám na tři roky, není důvod myslet na něco jiného. Mám pocit, že se tu dál zlepšuju a posouvám.

To se promítlo i do hodnocení v anketě českých novinářů o Zlatý míč, kterou po první polovině sezony vedete, že?

Nikdy by mě nenapadlo, že můžu být v takové anketě první, byť zatím jen za nějaké období. To je skvělé.

Když se zpětně podíváte na vývoj své kariéry, jste rád, že v roce 2011 nedopadl přestup do nizozemského Graafschapu? Neprošel jste tehdy zdravotními testy, které odhalily potíže se srdcem…

Ony se tam sešly dvě věci. Za prvé drobný zdravotní problém, který by ale sám o sobě asi nebyl překážkou přestupu. A pak to, že se ten klub dostal do finančních potíží. Po zjištění nálezu na srdci jsem v IKEM absolvoval malou operaci a šel do Sparty. Tam se mi dařilo, stejně jako potom v Basileji.

Co přesně vás trápilo? A je všechno úplně v pořádku, nebo se musíte třeba nějak hlídat?

Šlo o Wolffův-Parkinsonův syndrom. V jednom místě srdce se elektrický vzruch blokuje. Po tom zákroku už jsem ale úplně fit a žádné potíže s tím nejsou. Nechodím ani na žádné kontroly, neprobíhá žádná další léčba. Není to třeba.

Prožíváte skvělé období kariéry. Na čem nejvíc pracujete, aby se dařilo i dál, nebo dokonce ještě lépe? Ať už v profesním, nebo osobním životě?

Číslo jedna je jazyk. A pak taky bych byl rád, aby i pro manželku to tady začalo být zajímavější. Ve Švýcarsku třeba i díky tomu, že se tam člověk snáz domluvil anglicky, mohla podnikat víc věcí, tady je maličko odstřižená. Dceři už jsou čtyři roky, chodí tady do školky. Učí se tam španělsky, anglicky, ale taky třeba čínsky. I pro malou je to tady velký skok, ve čtyřech letech čtvrtý jazyk.

Sledujete jako bývalý sparťan, jak se daří vašem někdejšímu klubu a bývalým spoluhráčům? Letenští se na podzim hodně trápili…

V kontaktu jsem s Bořkem Dočkalem, Vencou Kadlecem, moc dalších hráčů tam už z té doby není. Výsledky znám, vím, co se píše, jak hrají. Před pár dny jsem je byl zkontrolovat na soustředění tady kousek v Marbelle. Vydali se nějakou cestou, zkoušeli jít cestou zahraničních hráčů, od toho se upustilo a teď se hledají. Ale je to sport. Věřím, že se Sparta vrátí tam, kam patří.

V roli reprezentačního brankáře vás teď čekají zajímavé zápasy kvalifikace ve Wembley s Anglií a přátelák v Praze s Brazilci. Kdybyste si měl vybrat jen jeden z těchto zápasů, který by to byl?

Ve Wembley jsem nikdy nehrál, takže tam bych se těšil i jen na stadion. Do toho mají skvělou generaci kolem Harryho Kanea. Brazílie je samozřejmě Brazílie, tým plný hvězd, navíc reprezentace s nimi dlouho nehrála. Ale Anglie je kvalifikace. Naštěstí to nebude na mně, ale na trenérovi. Pod panem Šilhavým jsem zatím dostal jeden zápas já, jeden Jiří Pavlenka. Počítat se musí i s Tomášem Koubkem.

V Anglii vás může podpořit i gólman Arsenalu Petr Čech, který oznámil, že po sezoně ukončí kariéru. Kdybyste měl zavzpomínat na jednu věc, kterou jste se od něj v průběhu vašeho setkávání v reprezentaci naučil, co by to bylo?

Pokud člověk není úplně blbý, musí si z toho, že je po jeho boku, něco vzít. Je úžasné, jak se držel na špici po všechny ty sezony, kdy v Anglii chytal. Ale napadá mě jedna věc. Hodně jsem se s ním bavil, sledoval ho a snažil se pochopit jeho výběr místa v brance. Na první pohled to vypadalo, že vlastně stojí špatně, ale balony ho vždycky trefovaly. Uměl hráče načíst podle náběhu, toho, jakou nohou je hráč silnější a podobně, dokázal předvídat, kam střela půjde. To se mi moc líbilo.

 

Právě se děje

před 17 minutami

Česká jednička Chládek ve 30 letech končí s boxem

Dlouholetá česká jednička v amatérském ringu Zdeněk Chládek končí s boxem. Někdejší bronzový medailista z juniorského mistrovství světa i Evropy se rozhodl pověsit rukavice na hřebík ve třiceti letech, a to ze zdravotních a rodinných důvodů, ale i vzhledem k současné nejistotě v době pandemie koronaviru. V budoucnu se chce věnovat trénování ve vlastní boxerské akademii.

"Ukončuji dlouholetou sportovní vrcholovou kariéru," oznámil Chládek na facebooku. "Sportu se budu věnovat nadále. Nyní se chci zaměřit na lidi, kteří mají zájem se naučit boxovat. Ať už jako hobby nebo vrcholově. Do budoucna plánuji vlastní tělocvičnu, jakmile se situace uklidní," dodal s poukazem na současná opatření vynucená pandemií koronaviru.

Právě šíření nákazy covid-19 přitom Chládkovi tak trochu nahrálo, protože po únorové operaci ramena dostal šanci stihnout o rok odložené olympijské hry. Přestože se ukázalo, že rameno je poškozené víc, než se čekalo, snahu o návrat měl. "Byl jsem s reprezentací na soustředění, ale nebylo to ono. Ruka mě bolí i teď za běžného života a zdraví je na prvním místě," řekl Chládek Ústeckému deníku.

před 18 minutami

Kubová v plavecké lize ISL skončila třetí na 100 metrů znak

Plavkyně Simona Kubová vybojovala v mezinárodní lize ISL v Budapešti třetí místo na trati 100 metrů znak. Svému týmu Tokio Frog Kings v maďarské metropoli pomohla ještě ve dvou štafetách a ze tří startů vytěžila jedenáct bodů.

Na znakařské stovce Kubová časem 57,42 sekundy nestačila jen na Nizozemku Kiru Toussaintovou a Američanku Amy Bilquistovou. "Jsem ráda, že jsem doplavala třetí. To je prima. Začátek závodu byl podařený, chtělo by přidat ve druhé padesátce, ale čas je fajn. Plavu v setinách pořád stejně, což je skvělé," uvedla Kubová v tiskové zprávě.

V pátek se podílela na druhém místě polohové štafety na 4×100 metrů a s kraulařskou štafetou obsadila šestou pozici. Tokio Frog Kings obsadili v měření čtyř týmů třetí místo a v průběžném pořadí International Swimming League jsou po pěti utkáních v euro-asijské skupině na posledním pátém místě.

"Snad se nám podaří postoupit do finále, to by bylo bezva," uvedla Kubová. "Teď máme čtyři dny volna a pak nás čeká další závod. Pořád ještě hodně těžce trénujeme, ladíme prý na semifinále, tak snad začneme více odpočívat," dodala chomutovská plavkyně.

Další zprávy