Vzpomínky na Srníčka: Škola pro Vendulku, nebe a dudy a Keeganův velký Newcastle

Sbohem, Pavle! Tak proběhlo poslední loučení se Srníčkem
Fotbalový svět se dnes v Ostravě rozloučil se zesnulým bývalým fotbalovým brankářem Pavlem Srníčkem.
Srníček zemřel minulé úterý ve věku 47 let.
Před velkou obřadní síní ve Vítkovicích se shromáždily stovky lidí, aby vzdaly poslední hold gólmanovi, který v reprezentaci odchytal 49 zápasů. Přišli také členové nejtvrdšího jádra baníkovských hooligans.
Fanoušci přinesli symbolický věnec v barvách svého klubu, tedy modré a bílé.
Foto: Dalibor Sosna
Luděk Mádl Luděk Mádl
5. 1. 2016 6:00
Pavlu Srníčkovi se při smutečním obřadu poklonily legendy, dnes se koná pohřeb. Ještě důležitější než kariéra byla pro něj vždy rodina. Přesto byl u nejslavnější éry v novodobých dějinách Newcastlu United. A nejen jeho fanoušci na něj proto nikdy nezapomenou.

Ostrava - Mířil ke smuteční síni a v hlavě měl tak trochu zmatek. "Dneska je mi padesát," napsal Ladislav Maier na Twitter. "A jedu se rozloučit s kamarádem, se kterým mám největší úspěch kariéry, Euro 1996."

S Pavlem Srníčkem se jel do Ostravy rozloučit naposledy, přestože "Srňa" byl o tři roky mladší. Jenže už tu není. Zbyly jen vzpomínky.

Srníčkovi slavní spoluhráči ze stříbrného Eura 1996, kteří do Ostravy přijeli na smuteční rozloučení - jako Karel Poborský, Radek Bejbl, Miroslav Kadlec, Luboš Kubík a další - tak trochu zaraženě postávali a dumali nad tím, proč je jejich vrstevník a kamarád opustil tak brzy, ve 47 letech, při obyčejném kondičním běhu.

Smrt na něj dýchla před Vánoci, 20. prosince v Bohumíně. Náhlá srdeční zástava ho paradoxně poslala k zemi jen pár metrů od nemocnice. Jenže než kolemjdoucí zajistili pomoc, uteklo přes 20 minut. A zatímco srdeční činnost se na přístrojích obnovit a udržovat dařilo, mozek už nereagoval. Po devíti dnech Srníčka od přístrojů odpojili, včera se s ním rozloučila veřejnost, včetně fotbalových celebrit. A dnes se, už v užším kruhu, uskuteční pohřeb.

Nešlo mu o peníze, ale o děti

Nejbližší kamarádi věděli, že jindy věčně usměvavý "Srňa" má v srdci trápení. Rodina u něj vždycky dostávala absolutní prioritu. Jenže se mu navzdory tomu rozpadla. A bývalý gólman nesl velmi těžce, když kupříkladu přijel přes půl republiky za synem Maxem - a neviděl ho. Vztahy s bývalou manželkou Pavlou, kdysi idylické, se zkomplikovaly.

Až jsme si z toho před lety dělali s redakčními kolegy legraci. "Tak co říkal Srňa? Kolik minut mluvil o Vendulce?" Když totiž Pavel Srníček na sklonku tisíciletí hledal nové angažmá, měl jasnou prioritu. A nebyly to peníze nebo jistota pozice brankářské jedničky v novém klubu. "Podstatné pro mě je, aby Vendulka mohla chodit do anglické školy," zdůrazňoval v té době Pavel Srníček, kudy chodil. A tím klubem, který mu to splnil, tehdy byla italská Brescia.

Poté, co usměvavý gólman strávil úspěšnou dekádu své kariéry na Ostrovech, tedy přišla Itálie, a ta jeho rodině učarovala. Gólman proto koupil velký dům u Lago di Garda. "Anglie a Itálie, to je jako nebe a dudy," to byl vedle Vendulky druhý Srníčkův "refrén", procházející tehdy všemi jeho rozhovory.

V porovnání s deštivou Anglií mu vyhovoval nejen větší počet slunečných dní, ale i uvolněnější životní styl, jiná kuchyně a co se fotbalu týče, tak kupříkladu specializované brankářské tréninky nebo obecně "vědečtější" přístup k přípravě.

V hlavní éře Srníčkova působení v Anglii ještě fotbal za kanálem La Manche fungoval poněkud tradičnějším způsobem než dnes. "Když jsme do Anglie přišli, dívali jsme se jako blázni na domácí hráče, co v den zápasu klidně obědvali steaky a nikomu to tam nepřišlo divné," vzpomínal na ty časy Patrik Berger. S ním se ostatně Srníček potkal v reprezentačním týmu na Euru 1996 a 2000, ale načas, v sezoně 2003-04, i v anglickém Portsmouthu.

Tou dobou, po třech letech v Brescii, už Srníčkova sportovní kariéra nevykazovala tak hvězdné parametry jako dřív,  brankář poměrně často střídal angažmá, a to i proto, že měl trochu speciální, veskrze rodinné priority. Kupříkladu angažmá v portugalském Beira Mar vzal jen s tou podmínkou, že bude moci jednou týdně létat za rodinou do Itálie. S manželkou se dlouhou marně pokoušeli o druhé dítě, pomohla až operace u specialisty v Bologni. A pak se patnáctileté Vendulce narodil bráška Maxim, Max.

Rodinné štěstí ale časem vyprchalo. Při rozvodu ztratil Pavel Srníček velkou část majetku, víc ho ale drásalo, že jej osud odstřihl od dětí.

Slavná éra s Keeganem, Newcastle nezapomene

"Kamkoli jsme v Evropské lize přijeli, vždycky se lovci autogramů hnali nejdřív za Pavlem Srníčkem. V cizině byl ohromně populární, přijde mi, že se s ním teď lidi v Anglii rozloučili i líp než my tady v Čechách," přemítal David Bičík, kterého spolu s dalšími gólmany Sparty právě Srníček v posledních letech trénoval.

Svíčky za Pavla Srníčka ovšem fanoušci zapálili i doma. Na Letné, v Ostravě, v Bohumíně... Na poslední rozloučení dorazili jak fans Sparty, tak i Baníku. Jindy nenávistní nepřátelé, tentokrát setrvali v pietě. Byť si na rozlučku s legendou donesli i pyrotechniku.

České soutěže jsou kvůli zimní pauze na rozdíl od Ostrovů přerušené, v probíhající Premier League ovšem věnovali Srníčkovi silnou vzpomínku jak jeho někdejší spoluhráči a slavní soupeři, tak i fanoušci. "Pavel is a Geordie!" vzpomínali na něj mohutným chorálem fandové Newcastlu, ve kterém se rodák z Bohumína nejvíc proslavil. Geordie je totiž označení právě pro obyvatele rázovitého kraje v okolí Newcastlu.

Pár vět milé vzpomínky věnovali Srníčkovi na Twitteru či v médiích takové osobnosti jako Alan Shearer, Andy Cole či David Ginola, jimž kryl český gólman záda v Newcastlu, zavzpomínal na něj i Arséne Wenger a mnozí další.

Vzpomínali na rozesmátého kluka, co se nebál, ve 23 letech se sebral a po jediné ligové sezoně v brance ostravského Baníku se odvážil do anglické ligy. Což byl dost atypický příběh. Jako mladík nemohl mít a ani neměl na kontě potřebné reprezentační starty, takže za normálních okolností by tehdy v Británii jako fotbalista z Československa nemohl získat pracovní povolení. Pomohla mu ale skutečnost, že měl po matce také francouzský pas. A to už pak byla jiná.

V brance Newcastlu se potýkal se silnou konkurencí, jakou tvořili třeba Shaka Hislop nebo Shay Given, v kabině se Pavel Srníček vedle jmenovaných Shearera, Cola či Ginoly potkával i s osobnostmi typu Petera Beardleyho, Lese Ferdinanda, Keitha Gillespieho či Faustina Asprilly...

A to všechno řídil manažer Kevin Keegan, legendární anglický internacionál a dvojnásobný držitel Zlatého míče (1978 a 1979), který do chudého kraje Tyneside, kde Newcastle leží, přinesl v těch časech jako trenér spoustu fotbalové radosti.

V sezoně 1994-95 vyhrály Straky, jak se klubu přezdívá, prvních šest zápasů sezony, v ročníku následujícím udeřily ještě mohutněji: 4. února vedl tým tabulku o 12 bodů. V té konečné jim pak na Manchester United scházely pouze 4 body. A Pavel Srníček k tomu přispěl 15 starty.

A prakticky jako přes kopírák dopadla i další sezona: 1. Manchester United 75, bodů, 2. Newcastle United 68. A Pavel Srníček odchytal 22 zápasů.

V Newcastlu nic podobného nezažili od roku 1927, kdy získali svůj poslední mistrovský titul, navíc od Keeganových časů tak výrazný úspěch jako tyto dvě stříbrné medaile v řadě už nikdy nezopakovali. A proto není divu, že hráči z oné éry jsou na St. James' Parku dodnes za bohy. Včetně Pavla Srníčka, rozesmátého vysokého kluka z Bohumína.

Před Vánoci ještě v Newcastlu pokřtil knihu svých vzpomínek "Pavel is a Geordie". Pak už svíce jeho života překvapivě rychle zhasla.

Silné vzpomínky však zůstaly, a nejen v Anglii. Srňo, nezapomeneme...

 

Právě se děje

před 12 minutami

Ve Strakonicích kvůli Ústavnímu soudu opakovaly volby. Původní vítěz ještě posílil

Opakované obecní volby ve Strakonicích vyhrálo hnutí Strakonická Veřejnost. Získalo 64,72 procenta hlasů, což znamená 17 mandátů v 21členném zastupitelstvu. Strakonická Veřejnost tak ještě zvýraznila své vítězství v porovnání s řádnými volbami v říjnu 2018.

Tehdy ji podpořilo 51,1 procenta voličů. Jeden z neúspěšných kandidátů Karel Jánský (Změna pro Strakonice) ale podal stížnost, že v radničním zpravodaji, na výlepových plochách i sloupech lamp byla Strakonická Veřejnost zvýhodněna. Ústavní soud nakonec rozhodl, že se volby zopakují.

Do zastupitelstva se kromě Strakonické Veřejnosti dostaly ještě dva subjekty. 3Koalice pro silné Strakonice získala tři a Jihočeši 2012 jeden mandát. Volební účast činila 48 procent. V opakovaných volbách usilovalo o podporu deset subjektů. Poprvé kandidovalo i hnutí Trikolóra Václava Klause mladšího. Podpořilo jej 3,32 procenta voličů.

Další zprávy