Vízek: Pelta Šmicra podrazil. Ať radši řeší korupci!

Aleš Vávra Aleš Vávra
16. 10. 2013 11:40
"Jsem zklamaný a je mi to líto. Je zvláštní, že všichni poctiví lidé musejí z fotbalu odejít," říká k odvolání manažera Šmicra jeho tchán Ladislav Vízek.
Ladislav Vízek kritikou nešetří.
Ladislav Vízek kritikou nešetří. | Foto: CPA Erben

Praha - Zklamání a vztek. To jsou pocity, které má z odvolání manažera fotbalové reprezentace Vladimíra Šmicra jeho tchán Ladislav Vízek.

"Je mi to opravdu hrozně líto a dost mě to udivuje. K odvolání nebyl žádný rozumný důvod, nic zásadního na něj neměli," říká bývalý reprezentant.

Pět hvězdiček reprezentantům nestačilo

Vízka mrzí, že jedním z důvodů Šmicrova konce byla nespokojenost hráčů národního týmu s jeho prací. "Zdá se mi to neuvěřitelné. Ti kluci měli vždy k dispozici pětihvězdičkový hotel. Ale asi chtěli ještě něco lepšího, asi chtěli těch hvězdiček deset."

Šéf asociace Miroslav Pelta po nedělním "maltském" setkání s hráči prohlásil, že jsou fotbalisté nespokojení s vybavením a ekonomickým úsekem. Některé věci prý neodpovídají úrovní reprezentace.

Slovo si brali především zkušení brankáři Petr Čech a Jaroslav Drobný

Vízek: Čestní lidé musí vždy odejít

"U Petra Čecha mě to opravdu překvapuje a u Drobného taky. Realizační tým fungoval dobře, já bych ho neměnil," kroutí hlavou olympijský vítěz z roku 1980.

Snad ještě více, než hráči, však Vízka zklamal samotný Pelta. "Myslí si, že si tím udobří veřejnost, že to nějakým způsobem vyčistí. Ale všichni přece víme, jak to je. Víme, kdo je on a že ti poctiví lidé, kteří dělají maximum, jako je Golda, Poborský nebo Vláďa, musí odejít. Čestní prostě v českém fotbale neobstojí, není to tam pro ně jednoduché," konstatuje Vízek.

"Ať Pelta raději vyřeší Křetínského tašku"

"Pravda stála na hřišti, tam se rozhodlo. Tohle byla podpásovka. Čtyři roky se jich zastával a oni ho nakonec podrazí. On se ani moc nebránil, je slušný. Teď si aspoň odpočine," říká Vízek a Peltu vyzývá k jinému způsobu očištění českého fotbalu.

"Jestli se chce nějak ukázat před veřejností, mělo by to být úplně v jiných záležitostech. Ať třeba vyřeší kauzu Křetínského tašky," uzavírá Vízek.

 

Právě se děje

před 3 hodinami

Německá armáda má prvního rabína za více než 100 let

V německé armádě bude po více než 100 letech sloužit vojenský rabín. Zsolt Balla, narozený v Maďarsku, byl do funkce uveden v synagoze v Lipsku. Podle agentury DPA v bundeswehru, který má na 180 000 příslušníků, působí zhruba 300 židů.

Německá vláda v roce 2019 schválila návrh Ústřední rady Židů v Německu na obnovení funkce náboženských poradců pro židy sloužící v ozbrojených silách. "Po desítky let to bylo nemyslitelné a stále to nelze brát jako samozřejmost," řekl šéf hlavní židovské organizace Josef Schuster. "Proto dnes máme všechny důvody být šťastní a vděční," dodal Schuster.

Za 1. světové války za Německo bojovalo mnoho židů a v jeho armádě vykonávaly pastorační službu desítky rabínů. Poté, co se v roce 1933 ujal moci Adolf Hitler, nacisté Židy vyloučili ze všech sfér veřejného života a později jich miliony vyvraždili.

Podle Schustera bude Balla zárukou, že židovští vojáci budou moci v armádě sloužit v souladu se svými náboženskými pravidly a že budou učit i nežidovské vojáky o židovských tradicích a svátcích, což má napomoci při odbourávání předsudků.

Dvaačtyřicetiletý rabín Balla, který byl vysvěcen v roce 2009, řekl, že pociťuje "neuvěřitelný vděk za to, že smí žít v zemi, která se vyrovnává se svou minulostí, ale také se rozhodla jít vpřed a aktivně měnit svět k lepšímu".

Židé tvoří v německé armádě malou menšinu. Zhruba polovina vojáků se hlásí ke křesťanství a muslimů je v bundeswehru přibližně 3000. Dosud v bundeswehru sloužili pouze katoličtí a luteránští kaplani a v plánu je zavedení náboženského poradenství i pro muslimy.

před 4 hodinami

Benátky pokutují neuctivé turisty, Češi se ve městě proháněli na kole

Italské Benátky se potýkají s neotesanými turisty, kteří porušují takzvané "urbánní dekorum", tedy pravidla slušného chování v historickém městě. 

Francouzský turista si vysloužil pokutu ve výši 150 eur (zhruba 3835 korun) za to, že na hlavním benátském kanále provozoval takzvaný paddleboarding, tedy jízdu na prkně vestoje s pádlem. Uvedla to dnes místní policie, která se zaměřuje i na dodržování pravidel slušného chování ve městě na laguně a provedla zátah proti "neuctivým" návštěvníkům. Ti se do starobylých Benátek opět vrací ve větším množství po posledním proticovidovém lockdownu.

Policie zmínila i další příklady pokleslého chování turistů, včetně případu dvou Čechů, kteří dostali pokutu ve výši 100 eur každý. Jeden z nich se projížděl po náměstíčku Campiello Selvatico na kole, druhý se proháněl před historickým palácem Palazzo Cavalli na elektrickém skútru.

Dvě Němky podle policie musely zaplatit pokutu v úhrnné výši 250 eur za to, že se slunily v bikinách u kostela San Stae, což policie označila za další příklad "degradace" města. Tři turisté z Bangladéše pak dostali každý pokutu 50 eur za to, že po historickém mostě Ponte della Costituzione hrkali s cestovními kufry na kolečkách.

Další zprávy