V Eindhovenu vyrůstá další český supertalent. Sadílkovi radí Nistelrooy i Cocu

Marek Janoš Marek Janoš
7. 3. 2017 17:08
Sedmnáctiletý mládežnický reprezentant Michal Sadílek už více než rok obléká dres PSV Eindhoven. V nizozemském klubu je spokojený, i když nedávno jeho tým vypadl z prestižní UEFA Youth League. Sadílkovým současným cílem je postup na Euro s reprezentací do devatenácti let. V rozhovoru mluvil o fotbalu v Nizozemsku, spolupráci s bývalými hvězdami i o výchově, kterou mu vštípil dědeček.
Michal Sadílek.
Michal Sadílek. | Foto: ČTK

Eindhoven, Uherské Hradiště - Před rokem přestoupil reprezentační záložník Michal Sadílek ze Slovácka do nizozemského PSV. Za rok v klubu zažil úspěchy i zklamání v podobě vypadnutí z mládežnické Ligy mistrů. Dnes sedmnáctiletý hráč válí za tým U19 a absolvoval už i několik tréninků s A-týmem Eindhovenu.

Defenzivní záložník se vyznačuje obrovskou pílí. Přestože většinu jeho volného času zabírá fotbal, rozhodl se nedávno přidat si navíc kurzy nizozemštiny. "Chci umět holandsky tak, abych už nemusel mluvit anglicky," říká. Dálkově se ještě snaží studovat Obchodní akademii v Uherském Hradišti. "Času je ale málo, možná budu muset změnit školu," přiznává.

Fotbalově vyrůstal ve Slovácku se starším bratrem Lukášem, který momentálně hostuje v druholigovém Sokolově. Před přestupem do Eindhovenu absolvoval stáže právě v PSV, Juventusu i Rotterdamu. "Vždycky mám v hlavě, že i tady reprezentuju Českou republiku, můj domovský klub Slovácko a sebe," dodává Sadílek.

Fotbalistu ze mě vychoval dědeček

K fotbalu vás přivedl dědeček. Co z jeho rad doteď využíváte?

Z toho, co mi do fotbalu předal, čerpám doteď. Byl vlastně první, kdo mě učil, jak se fotbal hraje. V začátcích mě trénoval a pořád mě sleduje. Radí mi doteď, protože zápasy sleduje po internetu a pak mi volá. Občas mě chválí, občas mi vytýká, co jsem mohl udělat líp. Ve fotbale toho pro mě udělal hodně, takže mu neříkám, aby mi do toho nekecal. Doteď na něj hodně dám.

Byl na vás přísný?

Byl na nás přísnější než na ostatní kluky. Kondiční stránka a vytrvalost je s bráchou naší předností. Děda si totiž zakládal na tom, že jsme museli útočit i bránit. Když nám někdo zblokoval střelu a nevrátili jsme se do obrany, tak nám to dal sežrat. Někdy křičel a my jsme z toho byli smutní, bylo nám sedm nebo osm. Na druhou stranu z toho čerpám hodně doteď.

Co říkal k vašemu přestupu do Nizozemska?

On je rád, když se nám daří. Celá rodina měla radost a drží mně i bráchovi palce. Děláme to proto, aby se o nás vědělo, že jsme dobře vychovaní. Chceme ukázat, že fotbal jsme se od dědy i v akademii Slovácka naučili dobře. Dělá nám radost.

Kdy jste si byl naposledy se starším bratrem Lukášem zahrát fotbal?

S bráchou? Naposledy, když jsem byl o Vánocích doma, jsme si zakopali. Závodně jsme spolu hráli zápas snad ještě ve starších žácích za Ostrožskou Novou Ves. Vždycky jsme ale o fotbale mluvili a doteď si po zápasech píšeme. 

Od stáže k přestupu

Ještě během působení ve Slovácku jste absolvoval několik zahraničních stáží. Jak vám pomohly při adaptaci po přestupu?

Určitě mi pomohly. Poprvé jsem byl na stáži v Eindhovenu asi ve třinácti letech. Od té doby jsme se s bráchou začali individuálně učit angličtinu a myslím, že mě to na začátek v PSV hodně připravilo. Jde o detaily. Třeba to, že jsem bydlel sám u nějaké rodiny, mě hodně naučilo.

Čí to byla iniciativa jít na stáž? Vaše, rodičů, domovského klubu?

Ne, skauti z větších klubů navštěvují mládežnické reprezentační akce. Já jsem byl v reprezentaci od čtrnácti let, navíc někteří skauti se jezdili dívat i na zápasy Slovácka. Potom kontaktovali klub nebo mou agenturu Nehoda Sport a domluvili jsme se na stáži.

Co se fotbalově změnilo, když jste přešel z dorostu Slovácka do Eindhovenu?

Je jasné, že každý chce podávat ty nejlepší výkony. Ve velkých klubech jako Eindhoven se ale sejdou nejlepší hráči z celého světa. Mají skvělý skauting a do týmu sem chodí nejlepší hráči z každé země. Mám možnost hrát s velmi kvalitními spoluhráči. Jde vidět, že kluby tu mají lepší finanční zázemí, takže máme lepší vybavení, můžeme lépe regenerovat nebo se připravovat na zápasy.

Jak jste na tom s jazykem? Domluvíte se?

Jo. V každodenním kontaktu s kluky a trenéry mluvím už jenom holandsky. Když ale řeším nějakou serióznější věc, tak ještě upřednostňuju angličtinu. Tento týden mi začaly další hodiny holandštiny, protože se chci posunout ještě výš, abych mohl mluvit jenom holandsky. Mám v plánu to umět tak do dvou měsíců. 

Mládežnická Liga mistrů mi dala nejvíc

S Eindhovenem jste prošel mládežnickou Ligou mistrů, jaká to byla zkušenost hrát se stejně starými hráči Bayernu, Atlética nebo Rostovu?

Pro mě a řekl bych, že i pro celý tým, to byla výborná zkušenost. Hráli jsme špičkové zápasy. Pouze Rostov příliš na úrovni nebyl (PSV vyhrálo 6:0, pozn. red.). Zápasy s Bayernem, Atléticem a v osmifinále s Benfikou byly skvělé. Fotbal na takové úrovni jsem snad ještě nehrál. Myslím si, že to má větší úroveň než mezinárodní zápasy.

Přineslo vám to ještě něco?

Prožili jsme neskutečné množství zážitků. Načichli atmosféru hlavních stadionů velkých týmů, velkou část soutěže jsme absolvovali s A-týmem. Navíc osmifinále s Benfikou jsme hráli doma na hlavním stadionu před šesti tisíci diváky. Bylo to neskutečné, škoda, že jsme nepostoupili. Jinak by to bylo ještě lepší.

Který zážitek je pro vás nejdůležitější?

Nejvíc mi v paměti asi utkví poslední zápas s Benfikou a moje proměněná penalta v závěrečném rozstřelu o postup, když jsem po gólu ještě víc vyhecoval diváky. Ti si stoupli a vytleskali mě i tým. To mi zůstane v paměti asi nejdéle.

Jak velké zklamání bylo vypadnout z Benfikou v osmifinále UEFA Youth League?

V Eindhovenu máme vždycky ty nejvyšší cíle. Před začátkem a v polovině sezony si sedneme jako tým i s trenéry a pobavíme se o dlouhodobých a krátkodobých cílech. Letos jsme chtěli vyhrát všechno - UEFA Youth League, domácí ligu a nizozemský pohár. Mládežnickou Champions League jsme sice nezvládli, ale ještě nás čekají dva cíle, které můžeme splnit.

Svou budoucnost vidím v PSV

Když se sejdete se spoluhráči v reprezentaci, vidíte nějaký rozdíl?

Rozdíly mezi námi jsou. Trochu jde vidět, že třeba někdo už hraje mužský fotbal. Jinak ale v nároďáku vždycky přepneme do reprezentačního módu a hrajeme tak, jak jsme na sebe zvyklí tam. Víme o sobě a jsme celkem sehraní. Čeká nás kvalifikace v Uherském Hradišti a ve Zlíně o Euro, kam chceme postoupit.

Spolupracujete s různými legendami nizozemského fotbalu. Jak spolupráce vypadá?

Ruud van Nistelrooy je teď skoro na každém tréninku. Dokonce se spekuluje, že bude trénovat náš tým U19. Současný trenér totiž po sezoně od týmu odejde a bude se naplno věnovat dospělému fotbalu. Navíc by se mohl k U19 přidat také Van Bommel, se kterým jako záložník mívám individuální tréninky. Strašně moc mi to pomáhá. Jsou vstřícní a naslouchají nám. Můžeme za nimi kdykoliv přijít.

Byla i tohle motivace k přestupu do PSV?

Je to PSV, takže je jasné, že trenéři jsou na velmi vysoké úrovni. I ve Slovácku to bylo dobré, trenéři se tam hodně věnují fotbalu a hodně ho studují. Přesto je to tady ještě o úroveň nebo dvě výš. Když jsem byl na tréninku s áčkem, tak si mě potom vzal stranou Philip Cocu, což je další legenda. Probíral se mnou budoucnost a radil mi, v čem se můžu zlepšit. Říkal, že mě sleduje, že se mu líbím. Taková slova od legendy mi samozřejmě pomůžou.

Diskutovali jste budoucnost. Jak ji vidíte?

Určitě chci ještě nějaký čas zůstat v PSV. Moc se mi tu líbí a snad se i já zamlouvám trenérům. Dávají mi najevo, že jsou spokojení. Chtěl bych tu toho zažít hodně a dosáhnout i na nějaký úspěch. Musí se mi hlavně vyhýbat zranění, to chce i trochu štěstí.

Jak daleko máte k tomu, abyste nastoupil za áčko?

Je tam ještě mezistupeň v podobě juniorky. V létě bych s ní měl absolvovat celou přípravu a pak se uvidí. Teď se nám daří dobře, ale kdykoliv mě můžou povolat na zápas. Porazili jsme Ajax i Feyenoord a nedostáváme góly, což mi jako defenzivnímu záložníkovi dělá radost. V tabulce jsme první, v poháru budeme hrát čtvrtfinále.

 

Právě se děje

Další zprávy