Spartě vypnul mozek, Matějovský místo kolmic řeší nesmysly

Luděk Mádl Luděk Mádl
29. 4. 2013 5:00
Plzeň Spartě utekla, protože pražskému týmu úplně přestal fungovat jeho způsob hry. Zejména vinou přihrávkového dispečera Matějovského.
Pokud Marek Matějovský nezdvihne kvalitu svojí hry, bude se Spartě Plzeň těžko honit
Pokud Marek Matějovský nezdvihne kvalitu svojí hry, bude se Spartě Plzeň těžko honit | Foto: Aktuálně.cz

Glosář - Oba plnokrevníci už pomalu stáčejí do cílové rovinky, ale pozor! Už spolu neletí stejným, rovnoměrným krokem a hlavu u hlavy jako předchozích pár verst. Barvy Viktorie Plzeň už jsou teď o dva metry napřed. Hlavně proto, že letenské kobylce se teď úplně rozhodil krok.

Aby mistrovský dostih ještě vyhrála, musela by jednak rychle znovu najít své vlastní já a jednak se dočkat i zakopnutí Vrbova ryzáka, který běží před ní. I ten teď těží víc ze zkušeností než z aktuální formy, ale na malý náskok mu to v danou chvíli stačí. Bude to náskok rozhodující?

Dobře, opusťme už metafory a Velkou Chuchli a řekněme si to na rovinu: Sparta ve 24. kole Gambrinus ligy doma nevyhrála zápas, který pro ni měl v závěru soutěže patřit mezi ty papírově nejsnazší, naopak Plzeň zvítězila na půdě třetího týmu tabulky, tedy na teoreticky velmi obtížné štaci.

Takže teď má na Spartu dva body "fóra". A pro případ, že by se snad tenhle náskok ještě časem vynuloval, pak má k dobru i o pět gólů lepší skóre. A to se může také počítat.

Jako by Spartu na zápas vyladil Bílek

Podstatné ovšem je, že se Spartě úplně vytratilo její kouzlo, způsob hry, kterým smetla Plzeň, třikrát Olomouc či Slavii a ze kterého byli všichni, včetně mě, paf. Proti Jihlavě hrála povětšinu zápasu zase bezkrevnou, bezmyšlenkovitou čutanou, jako by ji snad na tento zápas jako exkluzivní host připravoval místo Lavičky reprezentační trenér Michal Bílek...

Když se mimochodem právě Bílka před pár týdny ptali, jestli by do reprezentace zase nevzal sparťana Marka Matějovského, když na jaře hraje tak skvěle, odvětil: "Když si vydrží výkonnost, proč ne." Na jeho poměry celkem jasnozřivá odpověď.

Matějovského forma totiž sjela ze střechy nejvyššího mrakodrapu bleskurychlým výtahem až někam do nejhlubších sklepení. Ano, není na místě házet všechnu vinu jen na něj. Ale aby ta úchvaná rudá fúrie, ze které šli všichni do kolen, fungovala, musí právě z jeho dispečinku chodit přihrávky.

Žádný "Dortmund", hluboké baroko

Ony tedy chodí. Ale z těch dozadu a do strany už se žádné vítězné kouzlo neuvaří. Místo "stylu Dortmund" teď Sparta se špatně fungujícím Matějovským hraje - slovy klasika Karla Brücknera - temné baroko. A dosáhnout na titul s tímhle nuzným herním stylem, to asi opravdu nepůjde.

Aby bylo jasno, Plzeň má také na míle daleko od své "neapolské" formy, herně nijak neexceluje, ale od porážky na Letné trpělivě připisuje tříbodové zisky. Někdy to dře víc, někdy míň, ale vyhrává se. Když to nejde jinak, pomůže si tým ze standardní situace. Takhle přece léta vyhrávala i Sparta.

Ta teď frčela jarem v adrenalinovém, dechberoucím stylu, ale její  velebená rozfajrovaná turbomašina se lehce začala zakuckávat už v Ostravě, kde bylo nakonec také potřeba prosadit se hrubou silou, když elegance odešla.

A totéž se stalo proti Jihlavě, jenže až na stavu 0:2. A dát za nějakých pětadvacet minut tři góly, to už vyšokovaná Sparta skrze svá hlavičkářská kladiva nestihla.

Z Tottiho nejslabším článkem

Sparta-Jihlava 2:2. Marek Matějovský to nemá snadné, tlak vyvíjený na jeho osobu je obrovský. A jeho mediální vystoupení v poslední době poodhalila, že jej úplně optimálně nezvládá.

Slavné výhry nad Plzní, při níž exceloval, využil k tomu, aby novináře vypeskoval za toho, že mu pořád dávají za vzor Pavla Horvátha. A po kostrbatém výkonu v Ostravě zase viděl příčinu problémů ve vysoko střiženém trávníku a v liknavých podavačích míčů, kteří podle něj měli sparťany "na salámu".

Je zřejmé, že Matějovský ani ve svých 31 letech není natolik vyzrálou osobností, aby se uměl oprostit od méně podstatných detailů a rozptylujících emocí a dokázal se naproti tomu plně koncentrovat na svůj výkon.

Pak se nedivme výkyvům. Proti Plzni zahraje jak Francesco Totti, když z jeho kopaček směřuje kolmo dopředu jeden úžasnější balon než druhý - a proti Jihlavě je z něj nejslabší hráč na hřišti. Ale nikoli zničehonic.

Už slávistům se Matějovského podařilo přikrýt, ale roli kreativního rozehrávače v derby převzal Hušbauer. V Ostravě už se k bezradnosti klonili oba a s Jihlavou se sparťanská hra rozpadla úplně.

Holek chybí, Krejčí vlastním stínem

Sparta Jihlavu jednak podcenila, jednak se ukázalo, že když některé dílky ze stavebnice vypadnou, strojovna to pocítí.

Když to vezmeme odzadu, je potřeba upozornit na zdánlivý paradox, že se Spartě velmi vyplatila prodloužená léčba Jarošíka, kterého ve stoperské dvojici z nouze nahradil Mario Holek. Ten se tam totiž úžasně našel a odváděl vynikající práci jak v defenzivě, tak i při konstruktivní rozehrávce.

Je možné, že právě zdravotní výpadek Holka je příčinou toho, proč se od derby "S" Matějovský stahuje pro míče hluboko do hloubi pole, místo aby fungoval mnohem "výš", odkud je/býval schopen poslat finální přihrávku.

Soupeři navíc už úspěšnou hru Sparty přečetli a Baník i Jihlava vysunutou aktivní obranou uměli sparťanský proud hry účinně blokovat.

Negativním faktorem úpadku sparťanské kvality je jistě i zdravotní stav Krejčího, ten v Ostravě nehrál vůbec, proti Jihlavě pak byl jen svým stínem. A další křídelník Kadlec se začal probouzet, až když už Spartě teklo do bot.

Zatímco Baník dokázal Spartu jen účinně bránit, Jihlava měla na Letné i sílu a kvalitu také na protiútok. A to dokonce efektivní, vyjádřený dvěma góly.

Moderna s Lafatou, nebo vzduchem?

Je hezké, že se pak Sparta s Kweukem a především Bednářem dostala ke gólovým odpovědím, ale signifikantní bylo, že se v posledních deseti minutách nedostala do soustředěného permanentního tlaku, ze kterého by mohla udeřit potřetí. Důvod? Sotva rozjela akci, ztratila balon ve středu pole. Matějovský a spol. vypjatou situaci mentálně i fotbalově nezvládali.

Co dál? Důležité teď bude, zda se trenéru Lavičkovi podaří tým vyladit fotbalově i psychicky. Připomeňme, že Hušbauer s Váchou mají po sedmi žlutých, Matějovský pak tři žluté karty na kontě. Kdyby v některém zbývajícím utkání měl scházet víc než jeden z nich, nahrazovala by to Sparta jen složitě. Na střídání na tyto pozice má jen mladého  Čermáka...

A pak je tu ještě jeden otazník, velmi důležitý. Jak si Sparta vybere z těchto dvou možností, které se teď podle mě nabízejí: 1) Pokusit se znovu nahodit systém krásné, řekněme "dortmundské" hry, na jehož  vrcholu neúnavně pracuje Lafata. 2) Říct si, že to fungovat přestalo a řezat to příště vzduchem na Kweukeho či spíše Bednáře, a to od první minuty, a ne až poté, co začne tlačit čas či skóre.

Program se teď Spartě notně zahustí i pohárovým semifinále proti Mladé Boleslavi. Jak rozloží síly a jakou cestou bude pokračovat? Odpovědi na tyto otázky mohou ligu definitivně rozhodnout.

Jsou třetí, ale vzadu děraví

Jablonec-Plzeň 1:3. Jejich vzájemný duel patřil k vrcholům podzimu. Z tehdejší nádherné adrenalinové jízdy toho moc nezbylo. Jablonec přes zimu prodal Lafatu s Kovaříkem, na Spartě neudržel dvougólové vedení - a pak se jeho hra víceméně rozpadla. Tedy s výjimkou Poháru České pošty, v němž, světe div se, právě Plzeň v součtu přestřílel 6:4...

Útočná hra je sice fajn, ale když v posledních pěti soutěžních utkáních inkasujete celkem 17 gólů, už to bude asi moc... Snad i proto trenér Kotal na Plzeň v lize vyrukoval s mnohem defenzivnější taktikou a rozestavením, než je mu vlastní. Přesto opět neuspěl. Ne že by byla Plzeň tak dobrá, ale Jablonec prostě dělal chyby, spoustu chyb.

Už loni bylo v Jablonci jaro notně horší podzimu pod trenérem Komňackým, teď se to opakuje. Jen díky tomu, že ani Sigma na jaře zrovna neexceluje, se Jablonec drží stále na klíčové třetí pozici v tabulce. Ale Liberec už je oba bodově docvaknul...

Ml. Boleslav-Liberec 2:3. Podještědští rivalové mají teď svůj souboj rozehraný na dvou šachovnicích zároveň. Štajnerův hattrick dominoval prvnímu pohárovému semifinále s Jabloncem (4:3), liberecká legenda pak měla poslední slovo i v nedělní ligové přestřelce v Boleslavi. Dvakrát vyrovnat, nedat penaltu a ještě doma prohrát, to asi Boleslavské zamrzelo...

Dukla-Olomouc 0:0. Dukla by se do půtky o třetí místo ráda zamotala. A mohla mít o dva body víc, jenže rozsypané Hanáky mimořádným výkonem podržel brankář Zlámal. Jeho otec bude v červnu dost možná kandidovat na moravského místopředsedu FAČR a v tomto ohledu bylo pikantní, že nějvětší peklo mladému Zlámalovi v pátek způsoboval svými střelami Pavel Hašek, syn někdejšího šéfa celého českého fotbalu.

Příbram-Slavia 2:0. Až se bude Petr Rada zase divit, proč by fanoušci Slavie rádi viděli na trenérské pozici změnu, měl by si pustit tenhle zápas. A pochopil by. Apatičtí červenobílí byli ve srovnání s agilním týmem záchranářského draka "Franze" Straky naprosto nekonkurenceschopní.  Slavia by se také měla rozmyslet, jestli chce do budoucna patřit do špičky ligy, jak velí tradice, nebo zda se nadále bude věnovat spíše charitativní činnosti a zabezpečovat obživu ztraceným případům typu pana Fenina.

Slovácko-Č. Budějovice 2:0. Domácí sice měli něco nahráno z dřívějška a 10. března si přivezli důležitou výhru 4:0 z Teplic. Jenže od té doby, jako když utne. Pět ligových proher v řadě, s jediným vstřeleným gólem, to byl signál pro rozblikání té nejčervenější žárovky. Zejména když přijeli ještě větší zoufalci z Budějovic. Ti minule změnili gólmana, u nečekané výhry nad Jabloncem byl místo Daňka Křížek. Tak chytal znova. A jeho nepochopitelná chyba přiblížila Doška Klubu kanonýrů, Slovácko záchraně a Budějovické k sestupu.

Teplice-Hradec Kr. 0:2. Pokud budou jednou Vachoušek a spol. vyprávět dětem a vnukům, jak to tenkrát bylo, když se jim "podařilo" sestoupit v teplickém dresu z ligy, tenhle zápas určitě nevynechají. Na něco takového se totiž do smrti nezapomíná.

Jen pár vteřin po výkopu - a hop! Šislerův tečovaný oblouček přeskočí domácího gólman Grigara. Neuteče ani čtvrthodina, hradecký Schwarz v úniku zjevně míjí prázdnou bránu, ale balon se šourá přes rozbitý mlat uvnitř šestnáctky. A odraz od drnu ho nasměruje do sítě.

Pro jedny silvestrovská kuriozita, pro Teplické pozdrav z pekla. Zatímco před týdnem se hroutili "votroci" a mnozí užasli nad tím, že je má v koncovce ligy zachraňovat 31letý zelenáč neznámého jména Prokopec, teď olízly plameny pekelné Stínadla. Tepličtí jsou patnáctí, na Hradec ztrácejí bod a mají s ním horší bilanci vzájemných zápasů. Situace nic moc...

Facebooková stránka autora: Luděk Mádl - Aktuálně.cz

 

Právě se děje

Další zprávy