Glosář - Prokletí Häckenů a dalších pohárových katastrof je zlomeno. Fotbalová Sparta se vrátila na mapu velkých evropských klubů, co si svá velká mezinárodní vítězství nemusejí připomínat jen při listování stránkami zašlých almanachů.
Být mezi 8 nejlepšími v Evropské lize, to už něco znamená. Tahle sparťanská generace zaznamenala svůj životní úspěch. A na své cestě ještě nemíní končit. Skoro se až nabízí otázka: Kdo si tuhle rudou jízdu, která po výhře 3:0 v Krasnodaru smetla nyní v Itálii stejným výsledkem i římské Lazio, vlastně dovolí zastavit?
Tady je nabídka 7 zbývajících soupeřů, jež Spartě dnes ve 13 hodin může v Nyonu nabídnout čtvrtfinálový los:
Vysokou pravděpodobnost má cesta na Pyrenejský poloostrov. Španělskou fotbalovou školu reprezentují Villarreal, Sevilla a Bilbao, portugalskou pak Braga.
A pak tu ještě máme Šachtar Doněck, Dortmund a Liverpool.
Na 7. a 14. dubna si každopádně udělejte křížek v kalendáři, Sparta v těch dnech bude v Evropské lize opět bojovat o další postup!
Slavia měla v Římě kliku, Sparta soupeře rozdrtila
Magická atmosféra římské noci opojené extrémním úspěchem českého klubového fotbalu se vrátila - a takřka na den přesně. Právě před dvaceti lety ji 19. března 1996 prožili slávisté, když na Stadio Olimpico prošli přes AS Řím až do semifinále Poháru UEFA.
Stejný stadion, jiná dvojice, ale opět tryskající česká radost. Tenhle scénář naplnily Lazio a Sparta. Vězte, že Italové už v této sezoně v Evropě dohráli, zato český vicemistr kráčí dál.
Vzpomenete si ještě? Slavia před lety bránila v Římě zuby nehty náskok z domácí výhry 2:0 a v odvetě se ocitla pod tlakem připomínajícím lis na víno. Po normální hrací době vedli Aldair, Giannini, Fonseca či (začínající) Totti 2:0 a v prodloužení už to vypadalo, že Morierův gól na 3:0 o postupujícím rozhodl. Jenže pak se Slavii povedl brejk, tehdy neznámý náhradník Štajner posunul balon Vávrovi a ten vstřelil svůj životní gól. Ciprova Slavia pak vypadla až v semifinále s týmem Bordeaux, v jehož sestavě nechyběli Zidane, Lizarazu či Dugarry, dva roky nato mistři světa.
Když tuhle krátkou retrospektivu shrneme, zvíme, že Slavia tehdy v Římě postoupila nejen díky tomu, že měla skvělý tým s Poborským, Šmicrem a spol., ale zároveň i neskutečnou kliku.
Jenže Sparta teď rozsekala Lazio na jeho domovské půdě 3:0!!! Ano, italský celek měl i tentokrát převahu, na střely vyhrál 30:10. Jenže přesto se Sparta díky excelentní efektivitě své ofenzivy stala vítězem utkání zcela suverénně.
Po letenské remíze 1:1 oceňoval sparťanský kouč Zdeněk Ščasný nejen výkon svých svěřenců, superlativy vršil též na adresu soupeře. A jedna jeho věta mi utkvěla: "Někdy se stane, že si tyhle velké týmy v zápasech chvílemi uleví, aby ušetřily síly. Ale Lazio tady u nás celý zápas stoprocentně odpracovalo."
Aniž bych chtěl jakkoli snižovat famózní výkon Sparty v odvetě, tak v Římě to s tou stoprocentní pracovní morálkou Lazia po mém soudu kapku haprovalo.
Přežít úvod, recept už z Krasnodaru
Podobně jako nedávno v Krasnodaru se Spartě podařilo přežít v úvodu tutovku soupeře bez úhony, tentokrát dokonce snad už v 15. sekundě. I tenhle moment domácí možná trochu ukolébal. A dva slepené gólové údery Sparty - už v 10. a 12. minutě utkání - pak italský celek těžce vykolejily.
Najednou muselo dát Lazio k postupu tři góly. A když před poločasem inkasovalo znovu, mělo už jen zbývajících 45 minut na to, aby se trefilo čtyřikrát. Ano, nějaké šance si domácí v utkání vypracovali a Bičík se vskutku nenudil, zároveň ale bylo na Římanech patrné, že Julišův gól na 0:3 už jejich mentalitu do značné míry ochromil.
Sparťané řešili klíčové situace ideálně, soupeř při nich propadal. První dva góly přijely podél pravé lajny, která jako by Lazio vůbec nezajímala. Po Zahustelově akci se odsud dostal balon ke Krejčímu, který si s ním elegantně poradil mezi třemi (!) stínujícími hráči Lazia a poslal ho finální přihrávkou "pod sebe", kde na hranici šestnáctky číhal Dočkal se svou jedovatou levačkou.
Druhou branku připravil opět na pravé straně Juliš. A "citovku", kterou vzápětí poslal Krejčí na milimetr přesně k tyči, si tenhle úspěšný střelec bude dozajista pamatovat do konce života.
Když pak před půlí Juliš suše, jakoby nohejbalově, vyčaroval za strnulého dohledu středu římské obrany třetí gól Sparty, byla zkáza Lazia a jeho chatrné defenzivy dokonána.
Famózní stav na ukazateli skóre pochopitelně generoval pro sparťanské svaly další a další energii, pražský tým odehrál zápas opravdu s neskutečným sebevědomím.
A v souvislosti s tím jsem si vzpomněl na jejich vystoupení v Neapoli, v předchozí sezoně. Tam totiž připomínali hejno ustrašených vrabců. Sebevědomí tehdy Sparta prokazovala jen doma. A nutno říct, že v tomto ohledu se v aktuální sezoně na evropské scéně výrazně změnila. K lepšímu. V Moskvě, na Schalke, obzvlášť pak v Krasnodaru nebylo po nějaké ustrašenosti ani stopy, strategie "tady nemáme co ztratit, jdeme na ně" fungovala mnohem líp.
Plzeň tak daleko na jaře nikdy nedošla
Průlom do Ligy mistrů už se sice Spartě nedaří od roku 2005, ale tahle římská noc jistě Danielu Křetínskému všechna ta dosavadní evropská trápení a miliony, jež tak trochu zbůhdarma protekly rozpočtem, do velké míry splatila opojným pocitem vskutku velkého vítězství.
Ačkoli jsou už mezi osmi nejlepšími, vydělali sparťané v Evropské lize něco kolem 180 milionů korun.
Oproti tomu start v základní skupině Ligy mistrů hodí zhruba 330 milionů, v součtu s úspěšným předkolem (55) a nějakým tím bodem za výhru (42) či remízu máte pak ke 450 milionům opravdu kousek.
Jenže všechno se nedá přepočítávat na peníze. I sportovní úspěch zapsaný do kronik se samozřejmě počítá. Tím největším ve sparťanské historii zůstává nadále druhé místo v semifinálové skupině nultého ročníku Ligy mistrů (1991/92). Ale mezi osmi nejlepšími v Poháru UEFA / Evropské lize byla naposledy v roce 1984, když vypadla s Hajdukem Split.
Po rozdělení federace se Slavia dostala v roce 1996 do už zmíněného semifinále Poháru UEFA, o čtyři roky později vypadla ve čtvrtfinále s Leedsem. A mezitím v roce 1998 ve čtvrtfinále Poháru vítězů pohárů se Stuttgartem.
V roce 2002 dokráčel do čtvrtfinále Poháru UEFA Škorpilův (a Csaplárův) Slovan Liberec, který tam našel přemožitele v Borussii Dortmund. A tím končíme.
Viktoria Plzeň se v jarní části Evropské ligy ocitla třikrát, ale dostala se nejdál dvakrát do osmifinále, kde vypadla s Fenerbahce a pak s Lyonem.
Umí překvapit a Krejčí má fazónu jako nikdy
Kde se zčistajasna vzala evropská síla Sparty? Po dalším zklamání v kvalifikaci Ligy mistrů proti CSKA nepropadli Letenští na podzim depresi a už ve skupině Evropské ligy působili poměrně suverénně.
V klíčových fázích sezony se trenéru Ščasnému nakonec vyplatilo, že tým naučil i jiný systém než tradiční čtyřobráncový. I Římany jako by varianta 3-5-2 zaskočila.
Letenským teď funguje vyztužený střed. Vácha s Marečkem sice nejsou tak kreativní jako Matějovský, ale hrají lépe pozičně, zodpovědněji a na evropské scéně jsou psychicky vyrovnanější. Ti dva tedy drží střed, halvbeci zase dokážou opanovat prostory u postranních čar. A nutno říct, že vpředu teď exceluje zejména Krejčí.
Vzpomínáte, jak na něj po dlouhé měsíce celá (fotbalová) republika nadávala? Včetně sparťanů?! Kolik zápasů odkopal úplně z formy a zdálo se, že už se do ní snad nikdy nevrátí? No vidíte, vrátil - tohle jaro je jeho životní, a jestli se nestane nic nepředvídaného, jsem si jist, že má právě rozjeto na velmi zajímavé zahraniční angažmá. Chápu, že by sparťanům chyběl, ale jeho sportovní růst už potřebuje novou výzvu. A když se prováhala před několika lety, kdy patřil mezi nejnadějnější dorostence/juniory Evropy, teď už by se stejná chyba zopakovat neměla.
Evropským úspěchem si na sebe Sparta tak trochu upletla termínový bič, z rytmu čtvrtek-neděle-čtvrtek se ani po reprezentační pauze nevymaní. A už v neděli se skutečnosti, že Sparta honí tolik zajíců najednou, pokusí využít Slavia.
"Máme široký kádr," říkají sparťané. A mají pravdu, i to je jeden z důvodů úspěchu, když jeden hráč vypadne, není problém nahradit ho někým z náhradníků. Případně Martinem Frýdkem, který je zjevně schopen hrát naprosto cokoliv.
(Mimochodem, Frýdek se stal jediným sparťanem, který z postupové římské noci nevyvázl bez žlutého trestu, pro něj čtvrtého v této soutěži. V Evropské lize se stojí po třetí a páté kartě, v ohrožení stopkou v případě dalšího napomínání tedy příště bude čtveřice Frýdek, Costa, Dočkal, Brabec. A teď dobrá zpráva: V případě postupu ze čtvrtfinále už by se všechny karty smazaly!)
A z Lazia rovnýma nohama do derby!
Ale zpět k úvaze o šíři sparťanského kádru. Pravda je taková, že v těchto termínově extrémně nabitých týdnech ve skutečnosti trenér Ščasný žádné velké rotace neprovádí. S výjimkou Mol Cupu v Liberci, kde tým postavil především na náhradnících. A pro odvetu (30. března) patrně chystá totéž.
Ale v Synot lize a Evropské lize nyní Ščasný mezi jednotlivými bitvami měnívá obyčejně jen jednoho dva fotbalisty, jinými slovy jede na dvanáct třináct lidí. Ve vzduchu teď proto visí otázka, jak se v nohách jeho svěřenců drsná série Jablonec-Lazio-Olomouc-Lazio už v neděli proti Slavii sečte.
Dá se čekat, že nyní možná nastane změn víc, do derby naskočí nejspíš Šural, Lafata, dost možná tentokrát i Matějovský.
Sparťané každopádně budou muset vyklepat z nohou únavu, ale zároveň se vyrovnat s velkým emocionálním zážitkem, který je v Římě naplnil. A vrátit se vlastně jen o pár hodin později do plné koncentrace na očekávaný šlágr domácí soutěže.
Ať už tak či tak, nedělní derby mezi čtvrtfinalistou Evropské ligy a znovuzrozenou, obrovsky ambiciózní Slavií bude mít v sobě náboj jako už dlouho ne!
Facebooková stránka autora: Luděk Mádl - Aktuálně.cz
