reklama
 
 

Sparta má hráče, co se leknou vlastní přesilovky. Bez vítězné mentality. Vyměnit!

2. 11. 2015 6:09
Fotbalová Sparta získala porážkou v Plzni další důkaz o tom, že stojí na hráčích, kteří v klíčových okamžicích pravidelně selžou. Hráči v její středové řadě postrádají vítěznou mentalitu. Místo aby v dlouho trvající početní výhodě zvýšili v Plzni náskok v tabulce Synot ligy na šest bodů, prohráli.

Glosář - Fotbalová Sparta si ve svém kádru hýčká výborné technické fotbalisty. Dokážou si kupříkladu výborně poradit s obranou Zlína či Olomouce. A sbírají přitom spousty gólů a asistencí, načež si pak nad těmi ligovými statistikami na Letné lebedí, jak jsou dobří.

Pozor! Jak ukázali nedávno na stadionu Schalke, dokážou sparťané výborně zahrát i tam, kde se od nich nic extra nečeká a kde tedy nemohou nic ztratit, jen získat. Podobné to ostatně bylo i v Moskvě.

Potíž však nastává ve chvíli, kdy jsou sparťani vystaveni velkému psychickému tlaku. Obvykle se to stává na stadionech soupeřů. Tam pak totiž s velmi  vysokou "historickou" pravidelností selžou. Ten seriál je nekonečný: Häcken, Malmö, Bern, řada zápasů s Viktorií Plzeň, například oba v minulé sezoně. V tomto ročníku už pak do této sbírky přidali "rudí"  domácí odvetu s CSKA Moskva plus porážku na Slavii a teď čerstvě i v Plzni, kde v neděli podlehli 1:2.

Zajímalo by mě, kolik ještě potřebují lidé z vedení Sparty důkazů, aby pochopili, že s ansámblem, který postrádá lídry s vítěznou mentalitou, nejspíš nikdy nic pořádného nevyhrají. A pokud ano, tak spíš náhodou. Jde patrně o jeden z hlavních důvodů toho, že se Liga mistrů Letné léta vyhýbá velkým obloukem. A majitelé už na té legraci prodělali přes miliardu korun.

Sparta přitom do Štruncových sadů přijela v roli mírného favorita, protože v předchozím týdnu importovala bod ze Schalke a porazila "klokany", zatímco Viktoria prohrála na Rapidu i v Brně.

Sparta pak díky Bičíkovi přežila v Plzni v první půli bez úhony Ďurišovu (špatně kopnutou) penaltu. Což je moment, který by ji měl teoreticky vzpružit... A co víc - po Procházkově vyloučení už ve 41. minutě měla k dispozici víc než poločas přesilovky!

Jenže nevytěžila z té výhody naprosto nic naopak, ten poločas stejně jako zápas prohrála zcela po právu 1:2, když sama kosmeticky korigovala skóre až v posledních vteřinách.

Labilní hysterka a šouraví chodci

V kontextu toho všeho byl výkon Sparty obrovským propadákem a ostudou. Pěkně nám ten zápas tentokrát ilustrují čísla. Nabízejí otázku, k čemu vám je držení míče na hřišti silného soupeře v 63 procentech hrací doby, když prohrajete na střelecké pokusy 9:13, na střely na bránu 2:5 (!), dopustíte se 17 faulů oproti 9 domácím a 5x vás chytí v ofsajdu (soupeře ani jednou)?

Hra Sparty byla úplně stejně marná a nanicovatá jako nedávno v Edenu při prohraném derby na Slavii. Že vlevo chyběly Frýdkovy raketové motory, že brzy zraněného Brabce musel nahradit Hybš limitovaný obličejovou maskou, že kvůli bolavému lýtku chyběl kouzelník Lafata, který umí vyčarovat gól i z ničeho?

To je všechno pravda, ale nic z toho ani procentem neospravedlňuje zejména středovou řadu Sparty, která vyloučením oslabenou sestavu Viktorie vůbec nedokázala přehrát a zamáčknout tak soupeře před jeho branku.

Jak o něco jde, stává se totiž z Marka Matějovského opakovaně labilní hysterka (byť tentokrát svou provokací přispěl(a) k vyloučení domácího Procházky). A v případě šouravých bázlivých chodců Bořka Dočkala a Josefa Hušbauera zase v takových momentech poznáváme, proč si ty dva chlapce nenechali vTrondheimu, resp. Cagliari.

Vítěznou mentalitu kdysi dávno míval v srdci Petr Jiráček, ale ten se po svém propadáku v bundeslize k dnešnímu datu zdaleka nezrevitalizoval natolik, aby snad Spartě vyhrával zápasy. A navíc se teď v Plzni ocitl pod těžkým psychickým tlakem, kdy mu tribuny i spoluhráči otevřeně vyčítali zradu. Tedy že se z Německa nevrátil k nim, ale šel do nenáviděné Sparty.

Co další? Kehinde Fatai si neustále chodil pro míče do hloubky pole, vůbec se, stejně jako další rychlík Konaté, nedostával k náběhům do volného prostoru. A to i díky umné taktické hře plzeňské obrany, perfektně naprogramované Karlem Krejčím.

Ten totiž podobně jako nedávno slávista Dušan Uhrin našel perfektní klíč k tomu, jak sparťanskou hru naprosto anulovat, vypozoroval a naplánoval, které hráče a přihrávkové trasy přednostně pokrýt. A plzeňští hráči to v pohodě zvládli i v deseti.

Lavičku vykopli, s klíčovými hráči prodloužili

První, co letenskou generalitu napadne, pokud se třeba nepostoupí ani do jarní části Evropské ligy, bude určitě vyhazov trenéra Ščasného. Podle vzoru Lavička. (Připomeňme, že toho z Letné nevypoklonkovali bezprostředně po porážce v Bernu jen proto, že si prací nechtěli kazit Vánoce - a pak je překvapilo, že mezi svátky asi hned tak z luftu žádného trenéra nevyčarují.)

Zastavil bych se ale u jiného momentu. Zatímco Vítězslav Lavička lavíroval na hraně vyhazovu, který nakonec stejně přišel jen o několik týdnů později, klíčoví hráči dostávali na srozuměnou, že s nimi je na Letné naopak absolutní spokojenost. Jak ? Inu, v prosinci a lednu tehdy prodlužovali, předpokládejme, že finančně vylepšené, kontrakty Matějovský, Vácha, Holek, v létě po prohraném ligovém dostihu s Plzní zase Dočkal...

Zatímco kouč Lavička ucítil na zadnici okovanou botu, kluci ze základní sestavy, kteří osvědčeně selžou skoro vždy, když jde do tuhého, dostali od šéfa sportovního úseku Jakuba Otavy nový kontrakt a pomyslnou pusu na čelo.

Je fakt, že hráč s vítěznou mentalitou je nedostatkovým zbožím všude. Proč myslíte, že Alex Ferguson protahoval fotbalovou životnost Scholese či Giggse až na nejzazší mez? Nejen kvůli jejich fotbalovému umění, ale i proto, že tihle dva prostě ani v 89. minutě neztráceli vnitřní jistotu, že ve zbývajícím čase utkání ještě United budou schopni vstřelit třeba dva góly, když to bude zapotřebí.

Každopádně po  jejich odchodu z trávníků měl i takový klub, jakým je Manchester United, problém. Ve Spartě se takové charakteristice nezdolného lídra blíží snad jen tichošlápek Lafata či brankář Bičík. (A myslel si na ni Vácha, uvidíme, třeba se vrátí poučen a silnější než předtím.) Jenže to zjevně nestačí. Mnozí ostatní už v této roli opakovaně selhali a není důvod myslet si, že by se na tom u dalších takzvaných opor Sparty mělo do budoucna něco měnit.

Martin Hyský teď zmínil ve Sportu informaci, že prý až trenér Ščasný v trénincích Sparty zavedl, že v nich hráči mají proti sobě chodit s kontaktní zápasovou agresivitou. To se pak divte, že se takové panenky z cukrkandlu, co jsou z tréninku zvyklé uhnout, roztečou zoufalstvím, když mají hrát v Plzni poločas přesilovku - a soupeř se jim odmítá vzdát!

Viktoria se semkla. Stihne před Rapidem vystřízlivět?

Problém je trochu i v tom, že hráčů, jako Matějovský, Hušbauer nebo Dočkal, kteří mají příslušný věk, platnou smlouvu na další sezony a plovou si na vysoké platové hladině, se jen tak nezbavíte. Pokud by tedy ve Spartě vůbec došli k poznání, že by se měli někoho z nich zbavovat. To asi raději zase zkusí, jestli je  nepřevychová nějaký jiný trenér.

Důkazem toho, že i Sparta dokáže vyskautovat skvělého fotbalistu, budiž Kehinde Fatai. Zrovna teď v Plzni sice zrovna nefungoval, jak měl, nicméně jinak za něj všechna čest a sláva novému šéfskautovi Tomáši Požárovi.

Na zimu prý Sparta chystá výpravy na jiné kontinenty, aby tam našla další dobré, levné hráče. Fajn. Ale při vší úctě, mentální vůdce se asi bude muset hledat mezi těmi, kteří se v kabině a na hřišti bez problémů domluví. Když tedy Sparta cílí na dva Tomáše, tedy Rosického či Sivoka, ví velmi dobře, co dělá. Bohužel pro ni je v tom zatím naprosto neúspěšná.

Vzali jsme to dneska hlavně za sparťanský konec, tak ještě alespoň pár řádek k Plzni. Poznámky k ní mají dva póly. Na tom jednom ční naprostá nezodpovědnost kapitána (!) Václava Procházky, který je už pěkných pár týdnů mentálně i výkonem úplně mimo mísu, aniž by si toho ovšem v Plzni (případně v reprezentaci) kdokoli povšiml.

Mimochodem, když se Procházka po svém řepkovském blikanci pakoval v neděli ze hřiště, předal kapitánskou pásku Davidu Limberskému. "Strašlivý" klubový trest, spočívající v odnětí kapitánského úřadu, a to po známé bouračce pod vlivem alkoholu, ho tedy zase až tak dlouho netrýznil. Ta pokuta byla asi citelnější, uznávám.

Nicméně teď rychle i k naznačenému druhému pólu v hodnocení plzeňského počínání ve šlágru podzimu. A tím bylo vystoupení Viktorie v průběhu druhého poločasu.

Je to paradoxní, ale Procházka vlastně svým vyloučením pomohl Plzni k vítězství. Zatímco sparťany přesilovka polekala, viktoriáni najednou v oslabení zjistili, že je opravdu zle. Semkli se, zčistajasna našli v sobě najednou i absolutní disciplínu a koncentraci - a ve druhé půli v deseti lidech Spartu zastínili a porazili!

Zatímco před pauzou neustále diskutovali s rozhodčím a projevovali podrážděnost, po předpokládaném céresu v kabině z nich najednou byli bojovníci bez nervů. A labilní tak na place zbyli už jen bezradní sparťani.

Teď jsem zvědav, kolik sil, mentálních i fyzických, zbylo Viktorii na čtvrtek, kdy v Evropské lize nutně potřebuje porazit Rapid Vídeň, pokud možno o dva góly. Zasurfuje na pozitivní energetické vlně nedělního vítězství nad Spartou, nebo se vrátí do útlumu? Odpověď na tuhle otázku teď v Plzni musí během pár dní "poštelovat". Pokud tedy ještě před tím nebudou muset vystřízlivět.

Stachanovec Příhoda odpískal šlágr dobře

A ještě výrazný jeden muž nedělního šlágru, jemuž jsme věnovali toto monotematické vydání glosáře, si zaslouží vlastní kapitolku. Jmenuje se Radek Příhoda a je to rozhodčí.

Zápas Plzeň-Sparta měl údajně nejprve řídit právě on, pak po údajné plzeňské vetaci zase ne, přičemž na zápas byl oficiálně nominován jeho kolega Jílek. Jenže... V neděli se světem roznesla zvěst, že Jílek údajně ochořel, a tak do Štruncových sadů nakonec přeci jen cestoval Příhoda.

Jistě, to se může stát, že někdo onemocní, nicméně my v českém fotbale nevěříme nikdy ničemu - a dobře víme proč. Zejména když se vše týká nejsledovanějšího zápasu podzimu...

Podobná kouzla se děla v derby Slavia-Sparta na jaře 1995. Hrálo se v něm tehdy také o titul... A hlavní sudí Maurer už ve 4. minutě odkulhal ze hřiště s tím, že ho postihlo svalové zranění... Píšťalky se chopil asistent Draštík, který pak mimo jiné vyloučil Suchopárka poté, co slávista (vulgárně) kritizoval právě Draštíka za to, že nepřerušil hru, kdy brankář červenobílých Stejskal ležel bezmocně na zemi s vyraženým dechem. Přesilovku trvající 22 minut tehdy nakonec vítězným gólem zužitkoval Nedvěd, a Sparta tak začala stahovat pětibodový náskok, který před zápasem Slavia měla. A nakonec ho pozbyla.

Od oněch časů panuje v zemi vůči změnám v nominaci rozhodčích na klíčové zápasy jistá nedůvěra, i když tady se, pravda, neměnil sudí v průběhu zápasu, ale už před ním.

Zmiňovanou atmosféru nedůvěry zahustil před nedávnem i (bývalý) sudí Libor Kovařík a několik jeho kolegů, kteří poukazovali na nezdravou moc Romana Berbra nad rozhodčími, jež má ve skutečnosti řídit jeho životní partnerka Dagmar Damková.

Proč to zmiňuji... Mezi ligovými sudími se vzápětí začala šířit petice, něco jako Anticharta, na níž měli všichni arbitři svým podpisem podpořit vládu orgánů Národní fronty, pardon, stvrdit, že Dáša a Roman jsou super a Kovařík je prašivý lhář a zrádce. Podle několika zdrojů mezinárodní sudí Radek Příhoda tento dokument nepodepsal. A hned také vypadl ze sestavy, která s Pavlem Královcem jezdí do ciziny na (skvěle honorované) výlety pozorovat upřeně brankovou čáru, jestli přes ni přešel míč.

V lize ale Radek Příhoda jako hlavní sudí dostával od vrchnosti příležitosti dál. V neděli pak nečekaně přišla i příležitost řídit duel nejdůležitější, tedy Plzeň-Sparta.

Z toho by někdo mohl usoudit, že už Příhoda "nahoře" není v nemilosti. Jiného zase napadne, že duel Plzně se Spartou je ideální příležitost, jak ho případně odvařit a znemožnit...

Situace Radka Příhody byla o to složitější, že v sobotu večer odpískal těžký záchranářský zápas Bohemians-Jihlava, a kombinace s nedělním šlágrem Plzeň-Sparta byla tedy z hlediska fyzického i psychického vypětí poměrně vražedná.

Nicméně Radek Příhoda se po mém soudu se všemi těmito nástrahami popasoval v zásadě dobře a vyhrocenou bitvu odpískal kvalitně a spravedlivě.

Po Bičíkově zákroku na Ďuriše správně nařídil penaltu a sparťanského brankáře správně napomenul žlutou kartou.

Složitý byl moment, kdy Matějovský hrábl nohou po Procházkovi a ten pak do něj v pokračování rozmíšky drcnul hrudí. Procházkovo vyloučení bylo zcela namístě, Matějovského počínání se možná halilo do až oranžového odstínu, ale Příhoda volil kartu žlutou a intence pravidel tím patrně nepřekročil.

Co mnohého jistě zarazí, je 12 rozdaných žlutých karet (5:7) a jedna červená navrch. To je jistě hodně, nicméně atmosféra utkání byla velmi vypjatá a kromě napomínání za oboustranně časté a ostré fauly si Příhoda podle všeho nenechal líbit ani slovní úlety, které jeho kolegové raději neslyší.

V součtu se svým sobotním utkáním Bohemians-Jihlava tak Příhoda o víkendu rozdal neuvěřitelných 19 žlutých a tři červené karty. Věru, pěkná sbírka.

Facebooková stránka autora: Luděk Mádl - Aktuálně.cz

Grafika: Tabulky, program, profily. Vše o Synot lize 2015/16

Synot liga 2015/2016

Podívejte se na program, výsledky i tabulky Synot ligy

autor: Luděk Mádl | 2. 11. 2015 6:09

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama