„Slovenský Pelta“ usiluje o malé Euro na nových stadionech. Společná liga už podle něj není aktuální

17. 5. 2017 14:47
Prezident Slovenského fotbalového svazu (SFZ) Ján Kováčik má k Česku blízko. Jednak tu dlouho podnikal a podniká, jedním z jeho blízkých je i šéf plzeňského fotbalu Tomáš Paclík.
Ján Kováčik, prezident Slovenského fotbalového svazu
Ján Kováčik, prezident Slovenského fotbalového svazu | Foto: Čestmír Jíra

Bratislava - Minulý týden se měl Ján Kováčik s předsedou FAČRu Miroslavem Peltou potkat na kongresu FIFA v Bahrajnu. Nepotkal. Pelta byl toho času ve vazbě. "Tu aktuální kauzu kolem vaší fotbalové asociace příliš komentovat nechci," poznamenává Kováčik.

V obsáhlém rozhovoru pro server aktualne.cz pak komentuje témata jako společná československá liga, to, jak dostat do fotbalu víc peněz nebo, zda je Hamšík primadona, či nikoliv.

Jak často jezdíte do Česka, do Prahy?

Do Prahy jezdím pravidelně, každých deset, čtrnáct dní. Mám mnoho podnikatelských aktivit spojených s tím, že lidé nebo firmy, s nimiž potřebuji jednat, sídlí v Praze. A mimo jiné se společníkem Oldřichem Lichtenbergem spoluvlastním divadlo Broadway. Vlastně k vám většinou ani tolik nejezdím kvůli fotbalu.

Jak obecně vnímáte český fotbal?

Hraje tu množství Slováků, reprezentantů, například máme v Plzni brankářskou jedničku a další hráče. Česko je nám přirozeně nejbližší země, ale nemáme speciální bilaterální témata. Od roku 2012 se pravidelně potkáváme na nejvyšší úrovni čtyři země Višegrádu plus Rakousko, protože máme podobná témata k řešení a uvnitř této platformy jednáme i s FAČR. V poslední době se k nám přidávají v roli pozorovatelů i Lichtenštejnsko, Švýcarsko, někdy i Německo.

Jaká aktuální společná témata s českým fotbalem máte?

Před časem probíhala dlouhodobá diskuze o společné československé lize, ale celý ten projekt už se nezdá být aktuální. Obě strany se nicméně shodly alespoň na tom, že se pokusí nějaký společný projekt uspořádat. Vznikl tak československý pohár, kdy se utká vítěz českého a slovenského poháru. Letos to bude poprvé. V dorosteneckých kategoriích se v tomhle modelu hraje už od roku 2010.

Společná liga má podle vás bariéry. Proč?

Do společné ligy má smysl jít jenom tehdy, pokud bude reálný zájem na straně klubů, a ten zejména z té české strany není cítit. Pak nemá smysl to z pozice SFZ a FAČR jakkoli násilně prosazovat. Na vznik společné ligy musí být společenská objednávka zdola, ze strany klubů a tu já v současné době prostě neregistruju. Nejdřív to bylo o tom, že nemáme potřebnou infrastrukturu, srovnatelnou s českými stadiony. Tenhle problém postupně mizí, přibývají nám stadiony, které odpovídají příslušným standardům UEFA a jak slovenskému, tak i českému licenčnímu systému.

Český fotbal nyní řeší kauzu s podezřením na pravděpodobné ovlivňování v oblasti veřejných dotací. Jak vy na slovenském fotbalovém svazu řešíte prevenci toho, aby v této oblasti nedocházelo k pochybením?

Příjmy SFZ z dotací ze státního rozpočtu - a v porovnání s ČR jsou mnohonásobně nižší - se týkají jen dvou oblastí. Příspěvku na činnost reprezentací a na útvary talentované mládeže. Mimo toho standardního ročního příspěvku je samostatný projekt rekonstrukce stávajících a výstavby nových stadionů, který odstartoval v roce 2013. O rozdělení 45 milionů eur z tohoto programu rozhodl tehdy nejvyšší orgán svazu - konference. A o jakékoliv změně, když je nutno některé z měst nahradit jiným, rozhoduje také. Jinak se do toho nedá vstupovat a ovlivňovat to. 

 Vy jste si velmi blízcí s panem Paclíkem, dokonce jste spolu podnikali…

Známe se relativně dlouho, přes deset let. Stále máme dobré osobní vztahy ale společné  podnikatelské aktivity, které se týkaly hlavně energetiky, už nemáme. Tento obor jsem opustil. Když vstupoval do Plzně, hodně jsme řešili fotbal. Troufnu si neskromně tvrdit, že v dost věcech jsem mu poradil. Vnímám ho jako člověka, který je v našich zeměpisných šířkách - ze zemí Maďarsko, ČR, Polsko, Rakousko a Slovensko za tak krátké působení vůbec nejúspěšnějším majitelem fotbalového klubu.

Vaším společným tématem byl i trenér Pavel Vrba, o nějž jste usilovali pro slovenskou reprezentaci.

Téma Pavel Vrba pro nás skončilo v roce 2012, kdy jej Plzeň pro naši reprezentaci neuvolnila. Máme už dlouho na postu reprezentačního trenéra člověka na správném místě. Ján Kozák poprvé v historii přivedl Slovensko na finálový turnaj mistrovství Evropy a byl na něm úspěšný. Bez ohledu na probíhající kvalifikaci a na to, jak dopadne, mu chci navrhnout prodloužení smlouvy.

Jak nyní vypadá slovenská liga? Jak je silná?

Její úroveň pomalu, ale jistě roste. Jsou tam tři čtyři kluby, které by mohly být přínosem i pro případný společný československý projekt a neztratily by se. Klub, který musím vyzdvihnout, jenž dlouhodobě koncepčně dobře pracuje, je Žilina. Fotbal obecně, a tedy i ten profesionální, by potřeboval víc financí. V současné době jej financuje resp. dotuje několik málo podnikatelů - fotbalových nadšenců, kteří si zaslouží uznání a poděkování. Paradoxním důsledkem toho, že peníze v našem fotbale chybí je to, že pravidelně hrají mladí hráči, co se příznivě projevuje u naších mládežnických reprezentací.

Český fotbal vidí jako jednu z nejperspektivnějších oblastí, odkud by do fotbalu mohly přicházet nové peníze, televizní práva. Je to také něco, co se řeší ve slovenském fotbalu?

U nás je to s cenou vysílacích práv ještě výrazně horší. Celkově je ve slovenském fotbalu oproti tomu českému neporovnatelně méně peněz. Kde my vidíme největší rezervy, to jsou možnosti sponzoringu. S tím je spojena i politika státu vůči sportu. Měl by se snažit vytvářet lepší podmínky pro sponzory. Cest je řada - odpočtové bonusy, daňové úlevy, výběr financí od zahraničních investorů, kteří dostávají státní pobídky. SFZ společně ostatními sportovními svazy navrhoval do zákona o sportu různé modely. Například by zdravotní pojišťovny mohly odvádět promile z obratu či zisku do fondu prevence, z kterého by se financovaly sportovní poukazy pro děti, atd. Politici nicméně v podstatě žádný z těchto návrhů nepřijali, ale budeme se v tomto směru snažit dál.

Stále jste spolumajitelem klubu v Banské Bystrici. Jak se vám tam funguje? Jak ekonomicky výhodné či nevýhodné je vlastnit fotbalový klub?

V době mého prezidentování klub spadl z první do druhé ligy. Jinak co se jeho financování týče, prakticky se nezměnilo nic. Zároveň jsem ale spolu s nástupem na svaz všechna výkonná práva přenesl na advokátní kancelář, která se o klub stará a řídí jej. Měl jsem pocit, že je to tak správně. Byla to moje iniciativa, nikdo mě do toho netlačil, stanovy svazu to nezakazovaly, eticky jsem to ale bral jako nutný standard.

Fotbal v Česku má nálepku korupčního prostředí, nemá příliš dobrou image. Jak je to na Slovensku?

Když jsem v roce 2010 nastupoval do funkce, politici, laická a odborná veřejnost vnímali sport jako jednu velkou černou díru. Snažili jsme se fotbal jako sport číslo jedna dostat z tohoto okraje do normální akceptovatelné pozice. Žijeme ve společnosti, která velmi citlivě vnímá, že její každodenní součástí je korupce - ve všech oblastech - ve státní správě, ve zdravotnictví, školství, jednoduše všude. A nemá smysl si nalhávat, že fotbal je nějakou výjimkou. Fotbal, i proto, že je tak rozšířený i na ty nejmenší vesnice, poměrně přesně odráží celkovou společenskou situaci.

Je to na Slovensku, horší, lepší než jinde, třeba v Česku?

V zásadě stejné. Pokud se korupce projevuje ve všech sférách, bude i ve fotbale. Co je ale důležité v boji s ní? Pokud je nějaký případ, ovlivňování zápasů například, když se to zjistí a dokáže, musí následovat tresty. U nás v kauze ovlivňování zápasů jsme hráčům, a byli mezi nimi i nejlepší kanonýr ligy nebo bývalí reprezentanti, dali exemplární tresty, které neměly obdoby. Hráči dostali trest zákazu činnosti ve fotbale mezi 15 až 25 lety.

Pokud cokoliv víme, máme na to vliv, můžeme to řešit a máme důkazy, jsme nekompromisní a důslední. Dalším důležitým principem je nedávat výjimky - to platí pro všechno. Pokud někdo nesplňuje kritéria třeba toho, co vše musí být na stadionu nejvyšší soutěže, dostane ve smyslu licenčního systému a jiných předpisů, že do půl roku musí situaci napravit a když nenapraví, tak prostě nemůže na takovém stadionu danou soutěž hrát. V minulosti byla všude výjimka na výjimku. 

Zmínil jste, že brzy bude mít Slovensko renovované stadiony. Co je to za projekt?

Minimálně dvaadvacet stadionů bude celkově rekonstruováno, nebo budou postaveny úplně nové. Na řadě z nich už byly rekonstrukce dokončeny, na mnohých se právě teď pracuje. Vlajkovou lodí programu je stadion v Trnavě s dvacetitisícovou kapacitou připravený pro zápasy reprezentačního áčka. Zmíněných 45 milionů eur se rovnoměrně uvolňuje po dobu deseti let. Z těchto peněz se přispívá investorovi stadionu na úrovni 60 procent nákladů. Je to historicky největší projekt z této oblasti na Slovensku a aktuálně pro svaz vůbec nejzásadnější agenda. 

Mimo tento projekt je Tehelné pole. Národní fotbalový stadion v Bratislavě, o kterém se dvanáct let jen hovořilo, loni se konečně začalo stavět a v roce 2018 by měl být hotový. Svaz ale není investor a není součástí konsorcia ministerstva školství a soukromého investora.

Je to dobře, že v tom svaz není?

Takové rozhodnutí bylo učiněno na politické úrovni, musíme ho respektovat, nicméně je to podle mého názoru špatně. Svaz by měl být jasnou součástí projektu. Máme pouze dohodu, že bezplatně, jen za náklady na energie dostaneme stadion k užívání pro reprezentační zápasy a finále ligového poháru. Pomáháme i s poradenstvím co se týče norem UEFA pro stadiony, aby nebyly opomenuty.

Nové stadiony vám mimo jiné zřejmě umožní ucházet se o různé akce typu mistrovství Evropy a podobně.

V tom chceme být velmi aktivní. V roce 2013 jsme organizovali ME U17, loni to byl turnaj U19 dívek. Příští rok v únoru poprvé v historii hostíme kongres UEFA. Tam se budeme ucházet o organizaci turnaje U21.

Jak z pozice šéfa svazu hodnotíte výkony a éru současné áčkové reprezentace?

Máme výjimečnou generaci, ktorá postoupila poprvé v historii v roce 2010 na mistrovství světa a taky na loňské euro. Hráči kolem Hamšíka a Škrtela omlazení o další cílevědomou partii odvádějí skvělou práci. Stejně tak trenérský tým kolem Jána Kozáka. Můžeme být pyšní.

Nemohly úspěchy v zahraničních klubech z klíčových hráčů této generace Hamšíka, Weisse a dalších vytvořit trochu primadony?

Nemyslím si. Tak, jak je znám, tak to jsou normální chlapi. Mají radost, když můžou reprezentovat. Před MS v hokeji nám spousta hokejistů odmítlo. Je krásné naopak vidět, jak se fotbalisté pořád těší na reprezentační akce. Jak mezi sebe umí přijmout mladé dvacetileté kluky, kteří přijdou do áčka. Jsou to normální korektní lidi.

Vy osobně máte i řadu mimofotbalových aktivit. Můžete je stručně shrnout?

Prezident našeho svazu je neplacená funkce, takže musím někde vydělávat. Zásadní mou firmou je největší prodejce aut na Slovensku, nyní sedmi značek, Euromotor. Firma letos slaví čtvrtstoletí od svého vzniku. Pod produkční firmou Forza řídím mezinárodní filmový festival v Košicích nebo soutěž Miss Slovensko a některé další akce. Spoluvlastním divadlo Broadway v Praze, také s panem Lasicou divadlo L+S. Forza má pod sebou také hudební vydavatelství včetně značky Opus, což je obdoba českého Supraphonu. Před vstupem na svaz jsem byl spolumajitelem televize Markíza, rádia, masokombinátu, to jsem prodal. Dnes se ještě věnuji dvěma projektům, o nichž zatím nechci hovořit, ale jsou to zajímavé patentované věci v oblasti průmyslu.

 

Právě se děje

před 10 minutami

Poslanci naléhali na Metnara, aby nechal ve funkci vojenského historika Stehlíka, ministr to zváží

Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) zváží budoucnost ředitele odboru válečných veteránů Eduarda Stehlíka, který by měl v armádě do konce roku skončit. Na dnešním jednání sněmovního výboru pro obranu nevyloučil revizi návrhu. Rozhodnout chce v brzy. Výbor mu doporučil, aby vedení odboru neměnil. Poslanci také nechtějí, aby ředitel odboru byl na rozdíl od současnosti civilista, s čímž zatím ministerstvo počítá.

Stehlíkovi ke konci roku končí vojenský závazek, ministerstvo mu jej nechtělo prodloužit. Na jeho podporu vystoupilo v minulých dnech několik politiků včetně premiéra Andreje Babiše (ANO).

Metnar označil Stehlíka za výborného historika. Motivace ke změně podle něj vycházela ze zkušeností například policie, kde podobnou pozici také zastává civilista.

Zdroj: ČTK
Další zprávy