reklama
 
 

Glosář: Seppe, starouši, můžeš mluvit? Ta byla přísná!

13. 6. 2014 10:00
Fotbalové MS 2014 začalo skandálem, Brazílie vyhrála díky vymyšlené penaltě

Glosář - "Seppe, starouši, můžeš mluvit?"

"Tak už nám to začalo, Ivánku, viď?"

"No já ti koukal na tu Brazílii, večer i ráno. Ale vidím to pořád stejně: ty krávo, ta byla teda přísná!"

"Že jo, viď? A teď mi řekni, co by si s tím jako dělal. Když ti půl Brazílie, byť teda hlavně intelektuálové a učitelé, jak odhalil Láďa Vízek, demonstrujou na ulicích, zapalujou tam pneumatiky, strašnej smrad, to ti řeknu, Ivane. No a zkus si představit, že by do toho všeho ty kluci opálený ještě prohráli - a do těch ulic by ti pak vylezla demonstrovat i ta druhá půlka Brazílie."

"Tak voni si všichni myslej, že se to udělá samo, že jo... Jenže to ty víš líp než já, starouši."

---

Ne, Ivan Horník si dneska ráno se Seppem Blatterem, prezidentem FIFA, ve skutečnosti nejspíš nevolal... Nicméně opět se potvrdilo, že svět je plný paradoxů.

Když FIFA přidělila MS 2014 do Brazílie, planeta jásala, že tohle bude nejlepší šampionát všech dob. Vždyť fotbal Brazilci milují ještě víc než Pražané za onoho času svého Wolfganga Amadea.

Sotva se svět probral z údivu, že po prudkém přibrzdění křivky HDP klesla v zemi i podpora šampionátu v očích chudých Brazilců, těšil se zbytek planety alespoň na vstupní bitvu šampionátu.

Na brazilskou fotbalovou sambu, na Neymarovy kličky a chorvatskou urputnou snahu to celé nějak zabrzdit.

Jenže ani tohle nenastalo, šampionát místo toho začal skandálem. "Není snadné vybrat nejlepšího brazilského muže zápasu. Byl to buď Neymar, nebo rozhodčí," ucedil po utkání sarkasmus legendární útočník Albionu Gary Lineker.

Brazílie vstoupila do turnaje výhrou 3:1 nad Chorvaty, ale sympatie zbytku planety si tedy rozhodně nenaklonila.

Zločinná penalta a nakloněná rovina

Vážně by mě zajímalo, jestli i na úrovni turnaje mistrovství světa může sudí, v tomto případě Japonec Nišimura, dostat odněkud nějaké notičky. Nebo jestli jen prostě a jednoduše podlehne atmosféře.

Kromě zjevného zvěrstva, kterým bylo odpískání pokutového kopu poté, co Lovren lehounce otřel prsty o Fredovo rameno a Brazilec se kymácel k zemi jak pytel brambor (však si to sami prohlédněte ZDE), totiž i všechny další sporné momenty vykládal pan Nišimura v úklonu brazilské vlajce.

Neuznání chorvatského gólu po kontaktu Oliče s brankářem Juliem Cesarem, posouzeném jako útočníkův faul, si asi obhájí. Podobně souboj, po němž, tuším, Rakitič ztratil v závěru míč a následně Oscar zvýšil na 3:1, se podle japonského arbitra odehrál z brazilské strany v rovině slučitelné s pravidly. No... Navíc si nejsem jistý, jestli se jim, tedy pravidlům, neprotivily i Neymarovy tanečky při penaltovém rozběhu...

Když si to ale sečtete všechno dohromady, vyleze vám z toho "tlačenka" I.A kategorie. Historie se sice na okolnosti neptá, nicméně pokud Brazílie svůj herní projev dramaticky nezlepší, neprotlačí ji do finále ani všechny falešné píšťalky světa. A že jich je...

Scolariho výběr svou roli domácího favorita příliš nezvládal. Už při hromovém zpěvu hymny bylo na brazilském týmu vidět, jak s ním cloumají emoce, Neymarovým obličejem výrazné grimasy doslova cukaly.

A pak? Nic. Experti sice zdůrazňují, že na tomhle šampionátu, který se hraje v náročnějších klimatických podmínkách, než jaké známe třeba z Evropy, se favoritům vyplatí dlouhé a kontinuální držení míče. Protože se skrze něj šetří síly, jež se pak budou hodit ve vrcholných fázích turnaje.

Jenže Brazílie držela balon sice kontinuálně, ale zároveň tak jalově, že za celou první půli vyčarovala s bídou tři situace, které snad mohly zavánět ohrožením chorvatské branky. Kanárky spasil fakt, že z jednoho toho ohrožení také udeřilo, to když Neymar zaznamenal gól střelou odraženou od tyče, superpřesnou jak z počítačové hry.

Evropskému týmu stačila jednoduchá protizbraň. Čas od času zkusili Chorvati někoho z Brazilců presinkově zdvojit, a když mu sebrali míč, následoval velmi kvalitní protiútok vedený ve vysokém počtu hráčů. A to s tak vysokým rychlostním stupněm na převodovce, až se z toho kanárkům protáčely panenky. Mít Chorvati k dispozici distancovaného Mandžukiče, možná by na brazilskou spásu ani Nišimura nestačil...

Júlio César? To není trumf pro MS 2014...

Brazilce jako by při každé chorvatské akci překvapilo, že je na hřišti i nějaký soupeř a že součástí hry je také defenzivní fáze. Vraceli se pomalu, neuspořádaně a mohli být ještě rádi, že za to zaplatili jediným inkasovaným gólem, který do vlastní sítě "foukl" nešťastník Marcelo.

Je hezké, když máte vzadu nejdražší obránce světa, ale pokud jejich činnost není sladěná a pokud za nimi stojí katastrofa jménem Julio César, jehož výkonnost po odchodu z Interu Milán nejprve do QPR a teď kamsi do Toronta spadla kamsi do propasti, to pak můžete mistrovství světa vyhrát těžko.

Ona tedy směrem dopředu neukazovala Brazílie nic moc úžasnějšího. Pěknou přihrávku vyrýsoval občas Oscar, jinak se celý tým spoléhal pouze a výhradně na jediného muže, mladíka jménem Neymar. O to nepříjemnější je pro trenéra Scolariho dozajista zjištění, že si už jeho hlavní trumf stačil připsat první žlutou kartu. (Nehledě na to, že v duelu s Chorvaty mohl za faul na Modriče rovnou dostat i druhou...)

Španělé, kteří minule MS v Jižní Africe vyhráli, vstoupili tehdy do turnaje dokonce porážkou. Brazílii tedy není radno odepisovat, navíc už má díky sudímu Nišimurovi v tabulce skupiny A tři cenné body. Ale ovace a uznání si zatím nevydobyla.

Facebooková stránka autora: Luděk Mádl - Aktuálně.cz

autor: Luděk Mádl | 13. 6. 2014 10:00

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama