


Anglie slaví šedesát let od jediného světového titulu. Její největší fotbalový den však dodnes rozděluje jediný odraz od břevna.

Když 30. července 1966 zvedl kapitán Bobby Moore na starém Wembley nad hlavu Zlatou Niké, Angličané měli pocit, že se fotbal vrátil domů natrvalo.
O šedesát let později je z onoho odpoledne spíš rodinná relikvie, kterou země při každém velkém turnaji znovu vytahuje z vitríny.
Mužská reprezentace od té doby nevyhrála mistrovství světa ani Evropy. Rok 1966 zůstává jediným bodem, od něhož se měří všechna další zklamání.
Přitom i tento triumf doslova visel na čáře. Finále proti západnímu Německu (SRN) sledovalo ve Wembley 96 924 diváků a začalo pro domácí špatně.
Helmut Haller poslal Němce do vedení, Geoff Hurst brzy vyrovnal a Martin Peters ve druhém poločase otočil skóre. Když už se Londýn chystal slavit, Wolfgang Weber v závěru vyrovnal na 2:2.
Trenér Alf Ramsey před prodloužením zakázal svým hráčům, aby se vyčerpaně váleli po trávníku jako soupeři. „Už jste to jednou vyhráli. Teď tam běžte a vyhrajte to znovu,“ řekl jim.
Pak přišel okamžik, bez něhož by anglický fotbal možná neměl ani svou jedinou zlatou vzpomínku. Hurst po centru Alana Balla napálil míč do spodní strany břevna. Balon se odrazil k zemi, vyskočil ven a Němci ho odkopli.
Švýcarský rozhodčí Gottfried Dienst si nebyl jistý. Otočil se k pomeznímu Tofiqu Bahramovovi ze Sovětského svazu a po krátké poradě ukázal do středu hřiště.
Anglie vedla 3:2. Němci protestovali. Spor začal ještě dřív, než se znovu rozehrálo, a neskončil dodnes.
Hurst ani po desetiletích ze svého tvrzení neustoupil. „Ten míč byl nejméně metr za čárou. Tečka,“ prohlásil s typicky anglickou neústupností.
Německý brankář Hans Tilkowski měl také jasno: „Samozřejmě tam nebyl. To je dávno prokázané.“
Moderní rozbory dávají za pravdu spíš jemu. Výzkumníci z Oxfordské univerzity v devadesátých letech pomocí záběrů ze dvou úhlů vypočítali, že míč dopadl na čáru.
I při započtení možné chyby mu k uznání regulérního gólu chybělo nejméně osm centimetrů. Celý balon přitom musí přejít za celou brankovou čáru.
Hurst pak v posledních sekundách utekl německé obraně a dokončil hattrick. Na trávník už vbíhali diváci a komentátor Kenneth Wolstenholme pronesl větu, která se stala součástí anglického jazyka: „Myslí si, že je konec. Teď už ano!“
Anglie zvítězila 4:2 a královna Alžběta II. předala Mooreovi trofej.
Jenže tím to neskončilo. Začalo čekání, které přežilo celé generace.
Anglie od té doby prohrála finále Eura 2020 na penalty s Itálií, finále Eura 2024 se Španělskem a ani na letošním mistrovství světa nedošla dál než ke třetímu místu. Vždy se zdá být blízko, pokaždé však nezvládá poslední krok.
Možná je v tom největší ironie anglického fotbalu. Jeho jediný světový titul pomohl rozhodnout míč, který celou čáru nejspíš nepřešel. Od té chvíle se Anglie už šedesát let marně snaží překročit tu další.



Česko se připojí k úmluvě proti manipulaci se sportovními soutěžemi. V pondělí s tím souhlasila vláda, vyplývá z výsledků jednání. Ministr pro sport Boris Šťastný (Motoristé) ČTK sdělil, že Česko mělo v této oblasti dlouhodobé rezervy. Z evropských zemí úmluvu kromě Česka neratifikovalo jen pět států.



Srbská vláda v pondělí požádala prezidenta Aleksandara Vučiče, aby rozpustil parlament a vyhlásil předčasné volby. Po mimořádném zasedání kabinetu to v televizním vystoupení oznámil premiér Djuro Macut, píše agentura Reuters.



Obce by mohly rozhodovat o tom, zda řidiči taxi, kteří jezdí v jejich katastru, musí mít zkoušky z českého jazyka a místopisu. Navrhují to dva pozměňovací návrhy k novele zákona o silničním provozu, který je ve Sněmovně před třetím čtením.



„Typ hráče, jako je Tomáš Chorý, se těžko hledá. Na jedné straně nesmírná fotbalová kvalita, schopnost střílet góly, k tomu obrovské zanícení udělat pro tým všechno, co je v jeho silách. Kolikrát jde i za určitou hranici povoleného,“ říká bývalý český reprezentant Milan Fukal v pravidelném komentáři pro Aktuálně.cz k dění ve fotbalové lize.



Rusko uzavírá německý generální konzulát v Petrohradu a Goetheho instituty v Rusku v odvetě za německé rozhodnutí o uzavření ruského konzulátu v Bonnu a Ruského domu v Berlíně. Oznámilo to dnes ministerstvo zahraničí v Moskvě.