Pravidla, která srážejí vaz Citizens, vznikla i kvůli ostudě s výplatami v Česku

Přidejte si Aktuálně.cz mezi preferované zdroje na GoogluPřidat Aktuálně.cz mezi preferované zdroje

Je fér, když bohatý majitel fotbalového klubu obrátí kapsy naruby, nakoupí nejlepší hráče a pak jdou jeho barvy od vítězství k vítězství? Pravidla finančního fair play aplikovaná anglickou Premier League tomu mají zabránit.

Otázka férového financování fotbalových klubů (známá i jako finanční fair play - FFP) nyní dohnala veleúspěšný tým Manchester City. Ale o co v této kauze vlastně jde?

Byť v Premier League od sezony 2026/27 platí nový systém finančních pravidel, trable Citizens se týkají dění v letech 2009 až 2018. Tedy FFP.

K důvodům zrodu finančních regulí se musíme vrátit do roku 1995. Tehdy začalo platit takzvané Bosmanovo pravidlo.

To na základě rozhodnutí Soudního dvora EU umožnilo fotbalistům po skončení smlouvy odejít do jiného klubu bez přestupové částky. Zároveň odstranilo omezení počtu hráčů z členských zemí EU v sestavách, což výrazně změnilo přestupový trh a přispělo k růstu hráčských mezd.

Růst byl raketový a raketově stouply i přestupové částky. Jak připomíná list The Independent, v Anglii se začali obávat problémů vzniklých v ligách v Česku, v Irsku i v nižších anglických soutěžích. Tam všude se některé kluby dostaly na hranici finančního přežití.

„Vyskytovaly se dokonce případy, kdy hráči nebo jiné kluby neobdrželi včas peníze, které jim náležely. Fotbalisté často neměli ani na vánoční dárky,“ uvedl fotbalový expert Miguel Delaney.

S ekonomickými regulemi začali v evropské federaci UEFA, vedení Premier League se brzy přidalo.

Účelem není vyhnat bohaté majitele z klubů, tím by si soutěž sama pod sebou podřezala větev. Šlo o to zabránit situaci, kdy „závody ve finančním zbrojení“ klubů přerostly v bezuzdné utrácení bez ohledu na vlastní příjmy a rizika pro jejich další provoz.

Fair neznamená absolutní rovnost

A tady přichází první důležitý fakt.

Cílem FFP nikdy nebylo, aby všechny kluby musely mít stejně peněz. Manchester United, Manchester City nebo Liverpool mohou generovat násobně vyšší příjmy než menší celky. Tím pádem velkokluby mohou také více utrácet.

Zjednodušeně řečeno tato pravidla hlídají, zda klub neutíká do finančního mínusu rychleji, než je schopen dlouhodobě zvládnout.

Problém nastává ve chvíli, kdy účetní začnou vymýšlet umělé příjmy nebo náklady, aby se jejich chlebodárci vešli do stanovených limitů.

Právě v tom spočívá jádro případu Manchesteru City. Společnost vlastnící známý klub měla podle nezávislé komise mezi sezonami 2009/10 až 2017/18 vytvářet smlouvy zkreslující její financování.

Výsledkem mělo být umělé navýšení příjmů a snížení vykazovaných nákladů o více než 900 milionů liber. S tím zástupci Manchesteru City nesouhlasí a v pátek podali odvolání.

Haaland na prodej?

Mají velký důvod nesouhlasit, protože v krajním případě by hrozil prodej největších hvězd.

Přestupová částka se totiž v účetnictví rozděluje podle délky smlouvy hráče.

Když klub koupí fotbalistu například za 100 milionů liber a podepíše s ním pětiletou smlouvu, účetně se přestupová částka zpravidla rozloží do pěti let. Do nákladů tak v prvním roce vstoupí 20 milionů liber, nikoli celých 100 milionů.

A právě proto může být obchod s hráči pro účetnictví velmi důležitý.

Pokud klub odchovance prodá například za 50 milionů liber, může být účetní zisk z takového transferu výrazný.

To je jeden z důvodů, proč se v Premier League tolik mluví o prodejích vlastních odchovanců a proč mohou mít hráči z akademie pro klub mimořádnou finanční hodnotu.

Tím ale řeč čísel nekončí.

Existuje ještě jedna důležitá regule, takzvané Associated Party Transactions (APT), tedy transakce se stranami spojenými s vlastníkem klubu. APT je platná od prosince 2021.

Jde v ní o situace, kdy například firma spojená s majitelem uzavře s klubem lukrativní sponzorskou smlouvu.

Premier League v tomto případě zkoumá, zda odpovídá reálné tržní hodnotě.

Pokud by například běžná tržní hodnota určitého sponzoringu byla 20 milionů liber, ale firma spojená s majitelem nabídla klubu 100 milionů.

Takový rozdíl by mohl mít zásadní vliv na hodnocení ekonomického zdraví týmu.

O APT se Manchester City přel s Premier League v arbitráži. Právníci Citizens nakonec letos přijali, že aktuální APT pravidla jsou platná a závazná.

Díky všem zmíněným regulím je v Anglii ta tam doba, kdy mohl majitel jednoduše přijít do klubu s prakticky neomezeným balíkem peněz a utratit ho za hráče.

Kauza Manchesteru City je příkladem toho, jak složitá může být hranice mezi legitimní investicí majitele, kreativním účetnictvím a porušením soutěžních pravidel.

Právě proto se kolem Premier League tolik nemluví jen o gólech, přestupech a pořadí v tabulce. O úspěchu se totiž stále častěji rozhoduje v účetních knihách.