Petržela: Spartou jsem se mihl, nemám k ní vztah. Ale teď se proti ní hraje dobře

Stanislav Hrabě Stanislav Hrabě
4. 5. 2022 9:38
V červnu oslaví Milan Petržela už 39. narozeniny, ale pořád dovede soupeře patřičně prohnat. Odchovanec 1. FC Slovácko se chystá na finále MOL Cupu proti Spartě Praha, kde také působil, a chtěl by přispět k historickému zápisu: získání pro klub první trofeje.
Milan Petržela
Milan Petržela | Foto: ČTK

Co by znamenalo vítězství v českém poháru pro klub a konkrétně pro vás?

Pro klub by to byl obrovský úspěch, už finále je svátek pro celý kraj, očekáváme hodně lidí. Bylo by to pro ně od nás hezký dárek za to, že nám po celý ročník chodili fandit a chtěli bychom to proto dotáhnout do vítězného konce. Pro mě by to byla další trofej, kterou bych v kariéře získal. Byl bych rád, kdybych k vítězství osobně přispěl a uděláme maximum, abychom to dokázali.

Jste rád, že soupeřem je právě Sparta? Nevítal byste raději jiného soupeře?

Jiného asi ne. Sparta si to vykopala, my jsme si to také vykopali, takže finálová dvojice je daná. V sezoně se nám proti ní dařilo - musím to zaklepat - a doufám, že to opět zopakujeme.

Jak vzpomínáte na dobu, kdy jste hrál ve Spartě? Nezůstala ve vás nějaká pachuť, že jste nedostal více příležitostí?

Já se ve Spartě vlastně jenom mihl, moc jsem v ní neodehrál (jeden ligový zápas, 15. kolo ročníku 2007/2008 Ostrava-Sparta 0:0, v 82. minutě střídal Jana Rezka - poz.red. ), neboť jsem měl problémy se zraněním. Žádnou pachuť v sobě nemám. Ale proti Spartě jsou zápasy vždycky vyhecované, bude to zajímavé.

Máte z té doby ve Spartě ještě kamaráda, s nímž jste ve spojení?

Teď mám ve Spartě jen kamarády trenéra (Pavel Vrba) a jeho asistenta (Zdeněk Bečka), ale to je z mé plzeňské doby. Naposledy tam byl Káca (Václav Kadlec), s nímž jsem si volal, ale ten už tam také není.

Vsadil jste se s někým o výsledek utkání? Hecujete se s někým?

Ne, to vůbec, každý se soustředíme na sebe. Hecovačky jsme dělávali, když jsme byli mladší, ale to už je pryč.

Proč podle vás není Sparta už takovým válcem jako v minulém období?

Protože soupeři si dokázali, že nyní na Spartu mají a ona už nemá kádr, jaký mívala kdysi. Proti Spartě se každému hraje dobře, každý se nahecuje a přijde vždycky mnoho lidí, kteří povzbuzují.

Chováte ke Spartě stejnou úctu jako k Plzni? Když dáte gól, budete ho slavit?

Já ke Spartě nějaký žádný takový vztah nemám. Proti Plzni neslavím, protože jsem tam byl spoustu let, ale ve Spartě, jak už jsem řekl, jsem se otočil na patě. Nemám důvod gól proti ní neslavit.

Na podzim jste doma v lize Spartu rozdrtili 4:0. Má tento zápas nějaký význam? Znamená to, že doma víte, jak na ni?

Každý zápas je jiný. Určitě se na něj podíváme v nějakých sestřizích, abychom si ho připomenuli, ale každý zápas je jiný, a kór když jde o finále poháru. Je potřeba se na něj připravit zvlášť.

Co na Spartu platí?

To si necháváme pro sebe. Chceme ji něčím překvapit, ale podrobnosti sdělovat nebudu.

V případě triumfu máte pro spoluhráče přichystanou nějakou odměnu?

Ještě jsme se o tom nebavili. Může být, ale to budeme probírat až po vyhraném utkání. Teď se na ně chceme plně soustředit.

Znovu do pohárů

Je hodně lákavé, že si i díky poháru Slovácko opět zahraje evropské poháry?

Je to super. Slovácko dlouho dobu nic takového nezažilo, teď se nám to podařilo druhý rok za sebou, takže velká spokojenost. Budeme se snažit dotáhnout to dál než minule.

Minulé vystoupení v předkole Konferenční ligy proti Lokomotivu Plovdiv nedopadlo moc dobře. Kde byla příčina?

Nemyslím si, že bychom na ně výkonnostně neměli. Spíš to byla nováčkovská daň, byli jsme zbytečně moc zaražení a nedovolili si, co bychom si dovolit mohli. To jsou zkušenosti a ve Slovácku nebyly. Teď jsme o rok zkušenější a mělo by se to projevit.

Může se stát Slovácko klubem, který bude pravidelně bojovat o přední příčky a pronikat do evropských pohárů? V čem je jeho síla?

Záleží na kádru, jak se ho podaří udržet a doplnit. Vždycky se rozhoduje na hřišti. K tomu je důležitý trenér. Myslím si, že táhneme za jeden provaz, nikdo si na nic nehraje, na hřišti makáme jeden za druhého. To nám nese ovoce.

Škoda, že to nevyšlo v bundeslize

V 38 letech si udržujete výkonnost i figuru. Jak to děláte?

Strašně je důležitá životospráva, věnovat se tělu, aby sloužilo, jak má. Sem a tam je potřeba si i trošku v tréninku přidat.

Pořád vás zdobí rychlost. Nevytrácí se věkem?

Určitě se vytrácí, někomu rychleji, jinému pomaleji. Dokud ji budu mít, tak to bude v pohodě. Udržuji si ji tím, že poctivě trénuju, až nebude, tak to bude špatné.

Do kolika let máte v plánu hrát fotbal na profesionální úrovni?

Nic neplánuju, co bude, bude, nevím. Záleží na zdraví, jaké budou na mě nároky, jakou si udržím výkonnost. Nechávám to otevřené.

Pomalu můžete bilancovat svou bohatou kariéru. Na co jste nejvíc hrdý a co se naopak nedovedlo?

Hrdý jsem, že jsem si mohl zahrát poháry, Ligu mistrů, získal několik domácích titulů. Asi nejvíc je, že jsem se dostal do reprezentace a zahrál si na velkém turnaji, na Euru 2012 v Polsku a na Ukrajině. To jsou cíle, které jsem si před kariérou, když jsem byl malý, dával a všechno se mi splnilo. Na to jsem hrdý. Co se mi nepovedlo? Asi to, že jsem se víc neprosadil v zahraničí, v německé bundeslize (FC Augsburg 2012/2013, dvanáct zápasů, nula gólů - poz. red.) jsem toho mohl odehrát víc. Ale to mě může teď jenom posílit.

 

Právě se děje

Další zprávy