


Leicester spadl až do třetí ligy. Za dramatickým úpadkem stojí chyby vedení, slabé výkony i ztráta identity.

Ještě před pár lety to byl příběh, který obletěl svět.
Teď jde spíš o odstrašující případ. Leicester City během jediné dekády prošel cestou od titulu v Premier League až po nynější pád do třetí nejvyšší soutěže. A ten pád nebyl náhodný.
Zásadní problém začíná nahoře. Klub dlouhodobě selhává v řízení i strategii. Kritika míří především na vedení v čele s Aiyawattem Srivaddhanaprabhou a sportovní strukturu kolem Jona Rudkina.
Právě tam se podle řady hlasů hromadí chyby, které se postupně přenesly i na hřiště.
Výsledkem je chaos. Trenéři se střídají, koncepce chybí. Jen v poslední době klub vedl už čtvrtý kouč během krátkého období. Takové prostředí těžko může fungovat.
„Leicester teď nepůsobí jako stabilní klub,“ zaznělo z prostředí kolem týmu. A přesně to vystihuje realitu. Bez jasného směru se klub točí v kruhu a každé další rozhodnutí působí spíš jako improvizace než plán.
Druhý zásadní faktor? Peníze. Leicester doplatil na porušení finančních pravidel, za které přišel o body. A to v situaci, kdy už tak bojoval o přežití.
Jenže ještě důležitější je, že ani bez toho by nebyl v bezpečí. Tým dlouhodobě nefungoval. Výsledky byly slabé, výkony ještě horší. Leicester v roce 2026 vyhrál jen minimum zápasů a nasbíral desítky porážek.
To ukazuje na třetí problém – samotný kádr. Na papíře kvalitní tým, v realitě bez energie a soudržnosti. Hráči s vysokými platy nedokázali převzít odpovědnost. Chyběl lídr, který by tým zvedl v těžkých chvílích.
A právě to je možná největší rozdíl oproti slavné sezoně 2015/16. Tehdy Leicester stál na soudržnosti, disciplíně a jasné roli každého hráče. Dnes působí rozbitě.
„Chybí snaha, chybí odpovědnost,“ zaznívá z kritiky. A fanoušci to vidí stejně.
Nespokojenost na tribunách roste. Protesty, pískot, otevřená kritika vedení i hráčů. Klub, který byl symbolem pohádkového příběhu, se stal symbolem ztracené identity.
Do toho přichází další problém – ekonomika.
Leicester měl dlouhodobě vysoké náklady a po sestupu z Premier League začal ztrácet příjmy. Bez stabilního sportovního výsledku se tahle rovnice rychle rozpadá.
A když k tomu připočtete špatný nákup hráčů a slabou práci na přestupovém trhu, máte kompletní obrázek.
Ten pád je komplexní. Nejde o jednu chybu, ale o řetězec špatných rozhodnutí.
Leicester tak dnes stojí na křižovatce. Musí vyřešit vedení, stabilizovat kádr a hlavně znovu najít identitu. Bez toho se z třetí ligy zpátky nahoru nedostane.
Otázka je, jestli si klub dokáže přiznat, kde udělal největší chyby. Protože bez toho žádný návrat nepřijde.



Martin Nečas podpořil ve 2. kole play off NHL dvěma přihrávkami výhru hokejistů Colorada 5:2 na ledě Minnesoty. Avalanche vedou v sérii 3:1 a od postupu do finále Západní konference je dělí jedno vítězství.



Ve vyšších polohách v Česku, hlavně na Krušných horách, v úterý může napadnout sníh. Objeví se především odpoledne a večer a mohl by se udržet přes noc. Na síti X to uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). V Krušných horách by v úterý i přes den mohly teploty spadnout na nulu. V noci na středu může v Česku místy mrznout a v dalších dnech se objeví přízemní mrazíky.



Cestu Roberta Fica do Moskvy využila ruská státní televize k pobavení diváků. „Dvorní novinář Kremlu“ Pavel Zarubin ve svém pořadu detailně sledoval zákulisí víkendové schůzky slovenského premiéra s Vladimirem Putinem a nešetřil ironickými poznámkami. Podle rusisty Karla Svobody jde o typický způsob, jakým Kreml ponižuje i ty zahraniční politiky, kteří se snaží vůči Rusku vystupovat vstřícně.



Teherán žádal ukončení války, zrušení americké námořní blokády a uvolnění íránského majetku, který zahraniční banky na nátlak USA zmrazily. V pondělí to podle agentury Reuters sdělil mluvčí íránské diplomacie Esmáíl Baghájí. Americký prezident Donald Trump v neděli označil návrh zaslaný Teheránem, který byl odpovědí na americký návrh, za zcela nepřijatelný.



Německý ministr obrany Boris Pistorius v pondělí přijel na předem neohlášenou návštěvu Ukrajiny. V Kyjevě po jednání s prezidentem Volodymyrem Zelenským a svým protějškem Mychajlem Fedorovem oznámil, že Německo a Ukrajina hodlají společně vyvíjet a vyrábět drony různých kategorií.