Nervozita před losem fotbalových pohárů. Noční můra jménem Superliga opět ožívá

Josef Káninský
7. 11. 2022 6:33
V pondělí se může rozhodnout o tom, že Manchester United nastoupí v play off fotbalové Evropské ligy UEFA proti Juventusu nebo Barceloně. Všechny tři kluby byly součástí loňských snah vytvořit Superligu složenou převážně z evropských velkoklubů. Týden před posledními koly pohárových základních skupin byla vzkříšena v nové podobě.
Alexander Čeferin prohlásil, že Superligu považuje za mrtvou. Je tomu ale opravdu tak?
Alexander Čeferin prohlásil, že Superligu považuje za mrtvou. Je tomu ale opravdu tak? | Foto: Reuters

Každý ze tří jmenovaných klubů se v situaci, kdy jeho vystoupení na mezinárodním poli může skončit hned v únoru bez valného finančního zisku, ocitl z jiných důvodů.

Teď ale čelí stejnému riziku, a sice že vypadnou všechny tři, protože nad jejich síly budou třeba Eindhoven, AS Řím nebo Sevilla, nemluvě o dalších možných soupeřích. Losování ve švýcarském Nyonu se ponese v nervózním duchu, a nejen proto. Předseda UEFA Alexander Čeferin prohlásil, že Superligu považuje za mrtvou.

Ohromné protesty fanoušků a odpor fotbalových asociací vedly k rychlému krachu zatím posledního pokusu vyvést nejlepší týmy světa mimo oficiální strukturu UEFA, aby mohly hrát nadnárodní elitní soutěž ve společné režii.

Byl to zároveň pokus nejkonkrétnější, a byť byl uspěchaný, představil srozumitelný model - top 12 klubů (nebo víc podle zájmu) by mělo garantovanou účast a každoročně by byly doplněny vybranými "hosty".

Příjmy každého z účastníků by několikanásobně překročily částku, jakou je aktuálně možné získat v Lize mistrů. Americká investiční banka JP Morgan vyjádřila ochotu vložit do Superligy 3,25 miliardy dolarů.

Vlna odporu přiměla většinu klubů se z projektu stáhnout. Neučinily to Real Madrid a - jaká náhoda - Barcelona ani Juventus. Zastavení Superligy však bylo posledním vítězstvím jejich odpůrců. Soudy ve Španělsku a Švýcarsku zakázaly UEFA, aby podřízené kluby za úsilí o vytvoření nové soutěže jakkoli trestala. Snaha britské vlády vytvořit novou regulaci pro vlastnictví fotbalových klubů zůstala viset ve vzduchoprázdnu.

Mezitím se stačila oklepat společnost A22 Sports Management registrovaná ve Španělsku. Právě ona pomáhala klubům konkretizovat podobu zamýšlené Superligy. Nově se do jejího čela jako generální ředitel postavil Bernd Reichart, bývalý šéf společnosti RTL Germany.

Web capital.de, jenž patří do stejného mediálního domu, označil volbu osmačtyřicetiletého Němce za chytrý tah s ohledem na jeho zkušenosti ze sportovního byznysu.

Reichart otočil Čeferinovu rétoriku a při inauguraci kontroval, že myšlenka na Superligu je naopak velmi živá. "V Evropě jsou kluby, které nade vší pochybnost sdílejí vizi Juventusu, Realu Madrid a Barcelony. A ještě širší shoda panuje v tom, že fotbal potřebuje reformu. V současné podobě nemůže pokračovat," řekl.

UEFA se vydává jiným směrem. Svou klubovou výkladní skříň Ligu mistrů hodlá od ročníku 2024/25 rozšířit, vstoupí do ní 36 týmů místo dosavadních 32. V novém formátu má každý zajištěn minimálně 10 zápasů, a to s 10 různými soupeři. Má to být i atraktivnější pro fanoušky, celkově se počet utkání zvýší ze 125 na 189.

Kritici naopak tvrdí, že to je příliš mnoho. V novém konceptu Superligy sice podle Reicharta nebude mít nikdo účast automatickou, bude prý zohledněno výkonnostní hledisko, nicméně je jasné, že by měla být primárně pro nejpopulárnější kluby a zároveň méně početná.

Takže kluby jako Viktoria Plzeň, FC Kodaň, Maccabi Haifa nebo Dinamo Záhřeb (letos obsadily v základních skupinách Ligy mistrů poslední místa) a spousta dalších mohou na účast zapomenout.

Na pondělním losování se tedy tváří v tvář setkají příznivci i odpůrci nové soutěže. Napjaté to mezi nimi bude ještě dlouho. Evropský soudní dvůr by měl začátkem příštího roku rozhodnout, zda je kontrola UEFA nad mezinárodními soutěžemi nedovoleným monopolním chováním. Reichart proto nepředpokládá, že by se Superliga zformovala už pro ročník 2024/25. "Je to dlouhá cesta a my jsme trpěliví," řekl.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 11 minutami

Americká prokuratura viní zakladatele burzy FTX z uplácení čínských úředníků

Americká prokuratura dnes vznesla nové obvinění vůči zakladateli zkrachovalé kryptoměnové burzy FTX. Sam Bankman-Fried podle ní uplácením čínských úředníků porušil americký zákon proti korupčním praktikám v zahraničí (FCPA). Informovala o tom agentura Reuters.

Prokurátoři tvrdí, že Bankman-Fried nařídil poskytnutí kryptoměn v hodnotě nejméně 40 milionů dolarů (zhruba 874 milionů Kč) ve prospěch úředníků čínské vlády. Pomocí tohoto úplatku chtěl podle prokurátorů dosáhnout uvolnění účtů patřících jeho investičnímu fondu Alameda Research, které čínské úřady zmrazily. Na těchto účtech byly kryptoměny v hodnotě přes miliardu dolarů.

Převod první části úplatku se podle prokurátorů uskutečnil kolem listopadu 2021 z hlavního obchodního účtu fondu Alameda do soukromé kryptoměnové peněženky a zmrazené účty byly následně uvolněny. Poté podle prokuratury Bankman-Fried schválil převod zbývající části úplatku v hodnotě desítek milionů dolarů.

Jedenatřicetiletý Bankman-Fried již čelí řadě obvinění v souvislosti s kolapsem kryptoměnové burzy FTX. Podle prokurátorů ukradl miliardy dolarů z účtů klientů FTX, aby jimi pokryl ztráty fondu Alameda. Prokurátoři rovněž tvrdí, že Bankman-Fried organizoval poskytování nezákonných politických darů, aby si zajistil vliv ve Washingtonu.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 20 minutami

Žalobce zastavil trestní stíhání, kvůli kterému odešel šéf Vojenské policie

Státní zástupce zrušil trestní stíhání bývalého šéfa inspekce Vojenské policie Tomáše Voráče, kterého Generální inspekce bezpečnostních sborů obvinila z nelegálního nákupu přístroje proti odposlechům. Uvedla to v úterý Česká televize. Kvůli případu skončil ve funkci Voráčův tehdejší nadřízený, náčelník Vojenské policie Otakar Foltýn. Podle ministerstva obrany Vrchní státní zastupitelství kauzu vrátilo k novému rozhodnutí.

Úterním rozhodnutím Vrchního státního zastupitelství se podle mluvčí ministerstva obrany Simona Cigánkové v kauze Voráče nic zásadního nezměnilo. Foltýn podle ní loni v prosinci ponechal Voráče v pozici šéfa inspekce Vojenské policie, přestože věděl, že je Voráč obviněn. Poznamenala, že měl nejpozději do osmi pracovních dnů učinit příslušné kroky. "To je v zásadním rozporu s povinnostmi náčelníka Vojenské policie, přičemž plukovník Foltýn o obvinění podplukovníka Voráče neinformoval ani ministryni obrany," uvedla.

Foltýn v únoru požádal o uvolnění poté, co mu ministryně obrany Jana Černochová (ODS) vytkla, že ji o obvinění neinformoval a záležitost se dozvěděla z médií. Navíc podle ní Fotýn měl Voráče na základě dřívějšího rozkazu ministra obrany postavit mimo službu. Foltýn řekl, že podle jeho právního názoru bylo "50 na 50", zda Voráče služby zprostit. Podotkl, že ve chvíli, kdy se jeho nadřízený domnívá, že nesplnil rozkaz, nezbývá mu nic jiného než rezignovat.

Zdroj: ČTK
Další zprávy