Paříž - Možná nejzáhadnější gól fotbalové historie vysvětlili nyní experti na fyziku, kteří publikovali v časopisu New Journal of Physics analýzu branky Brazilce Roberta Carlose ze zápasu proti Francii v roce 1997.
Kdo ještě během jeho kariéry brazilského obránce viděl hrát, dokáže si branku představit, aniž vidí videozáznam (na konci článku). Přímý kop, prudký náběh a ještě prudší střela letí na branku soupeře.
Míč prudce zatočil. Jak?
Tenkrát v přátelském zápase Francie - Brazílie se však stalo něco nepochopitelného, něco, co popíralo do té doby známé fyzikální poznatky. Míč letěl mimo branku, v níž stál gólman Fabien Barthez, ale v druhé polovině své dráhy dlouhé 35 metrů prudce zatočil.
Čtěte více o fotbale:
- Kudy na Euro? Přehled kvalifikačních skupin a favoritů
- Lidská toaleta - další bláznivá oslava hráčů Stjarnanu
Ve chvíli, kdy všichni byli přesvědčeni, že Carlos střílí vedle, zapadl míč do sítě překvapeného brankáře.
Vědci nyní v New Journal of Physics popsali, co se děje s koulí letící velkou rychlostí, ale která zároveň - a to je velmi důležité -rotuje kolem své osy. Roberto Carlos, někdejší opora Realu Madrid, mnohokrát prokázal, že střílí s velmi ostrou falší.
Mnozí učenci tehdy v roce 1997 jen nad jeho gólem mávli rukou, protože se domnívali, že byl dílem náhody, jak popisuje server BBC.
Žádná náhoda
Nové poznatky však dokazují, že Carlosův gól nebyl náhodný a že je za určitých možností možné kdykoliv zopakovat. Koule, která totiž letí dostatečně dlouho a točí se, se pohybuje po spirále, jak prokázala laboratorní měření. A právě taková nečekaná dráha letu, způsobila, že Carlos dal gól a Barthez jen zmateně zůstal stát na brankové čáře s otevřenými ústy.
"Ukázali jsme, že dráha letící koule, když se točí, je spirálovitá," uvedl vedoucí výzkumu Christophe Clanet z Ecole Polytechnique v Paříži.
Při svých pokusech vědci postupovali tak, aby eliminovali vliv gravitace. Pokud totiž míč letí dostatečně prudce - a Carlosovy střely byly pokaždé jak z děla - je možné to učinit. V laboratoři jim míč simulovaly malé plastové koule letící vodním prostředím.
Jeho tým dokonce dokázal sestavit rovnici, která chování míče popisuje.
Rovnice na přímý kop
Klíčovou proměnnou v této rovnici, jak se ukázalo, je vzdálenost, z níž míč letí. Pokud je příliš malá, míč letí po klasické dráze. Pokud by tedy Carlos střílel z méně než 35 metrů (podle všech fotbalových zvyklostí tedy z lepší pozice), gól by určitě nedal.
