Nejrizikovější rváči straší Prahu. Fotbal chce zákon

Luděk Mádl Luděk Mádl
13. 3. 2012 10:00
Páteční duel Sparta-Ostrava: maximální riziko
Fanoušci, či chuligáni. Jakou tvář ukážou baníkovci tentokrát?
Fanoušci, či chuligáni. Jakou tvář ukážou baníkovci tentokrát? | Foto: Eduard Erben

Praha - Fanoušci ostravského Baníku patří mezi nejobávanější v zemi. Hned zkraje jara řádili na stadionu v Mladé Boleslavi. A teď se na ně chystá Praha.

V pátek totiž Baník hraje na Spartě. A tu radikální příznivci Baníku nenávidí víc než cokoli na světě.

Případnému ataku baníkovců bude čelit maximálně posílená pořadatelská služba na Letné, v akci bude policie.

Fotbal každopádně chce, aby už jednoho dne tento letitý seriál o vzteklých příšerách, táhnoucích na stadiony ulicemi českých měst, skončil.

O fotbalu čtěte více:

S Martinem Syneckým, bezpečnostním manažerem Fotbalové asociace ČR, hovořil deník Aktuálně.cz o tom, jak užitečný je instrument zákazu vstupu na stadiony, jak efektivní jsou kamerové systémy a co může přinést karta fanouška.

Fanouškovský extremismus = problém fotbalu
Fanouškovský extremismus = problém fotbalu | Foto: Eduard Erben

"Nejlepší by byl speciální zákon, který by řešil problematiku fotbalových fanoušků. Tak jak ho zavedli v Anglii, ale u nás je to asi nereálné," přemítá Synecký. Ten před svým angažmá na FAČR strávil řadu let v policejní uniformě, věnoval se právě problematice extremismu v řadách fotbalových příznivců.

Co se chystá na zápas Sparta-Ostrava?
"Od Sparty máme informace, že připravuje nadstandardní opatření, zejména co se týče počtu členů pořadatelské služby. Všechno se samozřejmě koordinuje policií a s námi."

Při nedávném incidentu v Mladé Boleslavi se opět vynořily nejasnosti nad tím, zda policie smí být přítomna přímo na stadionu, nebo zda tam být nemá. Zda se pak smí uvnitř stadionu objevit až ve chvíli, kdy už se na tribunách rozpoutají šarvátky. Tak jak je to? Jak přesně zní dohoda mezi FAČR a Policií ČR?
"U rizikových utkání mají obě partnerské strany možnost rozhodnout se, jakou formu spolupráce zvolí. Buď může svou přítomnost přímo na stadionu navrhnout sama policie, to aby se negativním jevům předcházelo preventivně. Anebo o spolupráci tohoto typu může zažádat pořádající klub."

Za jakých podmínek?
"Pokud se v klubu domnívají, že veškeré lidské kapacity a technické prostředky, které mají k dispozici, nemusí stoprocentně zaručit bezpečnost, pak mají možnost se s policií domluvit, že bude přímo na stadionu. A ne jen za jeho branami. Výborně to fungovalo na mezistátním utkání s Polskem. Policie sice byla na stadionu, ale nikoli viditelně v sektoru. Byla těsně za těmi problémovými fnaoušky, kteří byli neustále monitorováni. V případě, že by pořadatelé situaci neudrželi, byla připravena okamžitě zasáhnout."

Chystá se nová dohoda mezi FAČR a Policií ČR. Bude obsahovat nějaké zásadní změny?
"Spíš půjde o prodloužení dosavadní úmluvy a zpřesnění v některých bodech. FAČR si tam na sebe bere větší zodpovědnost za to, že dohlédne, aby kluby náležitě plnily ustanovení dohody."

O tématu přítomnosti policistů na stadionech se strhla zásadní diskuse v éře ministra vnitra Ivana Langera. Ten argumentoval obrovskými náklady, jež přítomnost mužů zákona na fotbalových zápasech resortu přináší. Zdůrazňovalo se tehdy, že primární zodpovědnost nese pořadatel, tedy fotbalový klub. Jak se podle vás daří naplňovat tuto filozofii?
"Policie se nyní na stadionech pohybuje jen ve výjimečných případech, v horizontu měsíců se počty policistů nasazených při fotbalových utkáních neustále snižují. A to je ten hlavní cíl. Aby policie fungovala ve velmi malých počtech, aby se ušetřila spousta peněz a  lidské síly. S tím, že odpovědnost se přenáší na pořadatele."

Vysoké náklady s sebou nesly i kamerové systémy instalované na stadionech. Hovoří se ovšem o tom, že v řadě případů nejsou příliš efektivní, protože se jejich pomocí stejně agresor nedá identifikovat. Jaký je váš pohled?
"Obecně jsou kamerové systémy používané na lize docela dobré, liší se kus od kusu. Když kluby do takového systému investují, neměly ovšem brát hned první či druhou nabídku, ale měly by si k celé věci přizvat experta, nejlépe z řad policie."

Proč?
"Policista jim řekne, jestli je daný záběr relevantní, jestli je možno s jeho pomocí nějak postupovat v trestním či přestupkovém řízení."

Hovoří se i o tom, že jednotlivé kamerové systémy, používané na ligových stadionech, nejsou kompatibilní. Přitom optimálním řešením by byla možnost propojit je směrem do jedné centrály.
"Ten projekt stále běží, čeká se, zda bude schválena dotace. Jednotný systém by byl nejjednodušší. Pokud by byl zároveň mobilní, mohl by se pronajímat, půjčovat. Na vysoce rizikových utkáních bychom mohli mít několikanásobně vyšší kamerové pokrytí než dnes."

Foto: Eduard Erben

A co uvažované karty sloužící k registraci fanoušků jednotlivých klubů? Mohou podle vás pomoci?
"Nevztahoval bych je primárně na bezpečnost, taková karta je spíš skvělý marketingový nástroj."

Jakmile nastane nějaký problém s divokými fanoušky, vždycky hned někdo z fotbalu řekne, že problém je v nedostatečné legislativě. Vidíte to také tak?
"Ideální by byl speciální zákon o fotbalových fanoušcích, takový, jaký před lety přijali v Anglii. Tam si uvědomili, že chování fanouška na fotbale je absolutně atypické, často neslučitelné s tím, jak se chová v běžném civilním životě."

Můžete to přiblížit?
"Oni tam velmi využívají krátkodobých trestů, o jejichž udělení mohou rozhodnout přímo na místě. Problematickému fanouškovi třeba na několik dní nebo na týden odeberou svobodu. A také mu zakážou vstup na stadiony. Ale nezasahuje to tolik do jeho osobního sociálního života."

Proč to nelze zavést v Česku?
"V Anglii tyto tresty nazývají výchovnými. U nás na nic takového nejsme zavedení, byl by to obrovský zásah do českého trestního řádu, takže to asi moc průchodné nebude. Spíš bych se přimlouval, aby se víc využíval institut zákazu vstupu či účasti na sportovní akci."

Foto: Eduard Erben

České soudy fanouškům za jejich agresivní počínání často udělují podmínky a zmíněné zákazy vsutpu na stadion. Je to podle vás správný trend?
"Ano, nikdo nemá zájem o to, aby dostávali nějaké dlouhodobé nepodmíněné tresty, to skutečně není cíl. Cílem je dostat ze stadionů ty špatné fanoušky."

Jak v praxi funguje vymahatelnost trestu v podobě zákazu vstupu na stadion?
"Ten funguje tehdy, když je k němu udělen i další trest: ochranný dohled. V podstatě povinnost hlásit se v určitou dobu na určitém místě. Tento instrument ale soudy užívají jen ve velmi omezeném množství."

Chápu to tak, že fanoušek se zákazem vstupu na stadion a ochranným dohledem se musí v čase zápasu hlásit na služebně probační a mediační služby. Logicky pak nemůže být na fotbale. Ale co chuligán bez ochranného dohledu? Jak se zabezpečí, že se na stadion nedostane, byť mu to soud zakázal?
"Bojím se, že takoví fanoušci se v praxi asi na fotbal dostat mohou. Nepůjdou do kotle, kde dění monitoruje kriminální policie, která ty lidi často osobně zná. Ale pokud si sednou někde stranou, tak se na ten fotbal asi podívají."

To může vyřešit jen karta fanouška, kterou by takoví lidé neměli šanci dostat, ne?
"Přesně tak. Anebo větší využívání probační a mediační služby."

 

Právě se děje

Aktualizováno před 9 minutami

Veterináři začnou v úterý vybíjet drůbež ve Slepoticích kvůli ptačí chřipce

Vybíjení drůbeže kvůli ptačí chřipce v chovu společnosti Moras Moravany začne v úterý. Informoval o tom předseda představenstva Zdeněk Barták. Na farmě ve Slepoticích firma chová zhruba 7000 krůt a asi 130 000 brojlerů. Ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) a ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád v pondělí oznámí výsledky testů uhynulé drůbeže.

Podle starostky Slepotic Jany Bořkové už obec připravuje podmínky pro veterináře, hasiče a vojáky, kteří by tam zasahovali, pokud se nemoc potvrdí.  Chovatel oznámil úhyn drůbeže vyšší než tři procenta. Hynout začali krocani v halách ve Slepoticích, kde má firma také zázemí. Dalších 120 000 kusů drůbeže firma chová ve velkochovu v Moravanech. O jeho vybití se teprve rozhodne.

Veterináři také v pondělí potvrdili ptačí chřipku H5N8 v chovu na Pardubicku, jde o letošní druhé ohnisko. Komerční chov se skoro 140 000 kusy drůbeže vybijí.

Zdroj: ČTK
před 31 minutami

Vláda schválila zvýšení životního minima, od dubna vzroste na 3860 korun

Životní minimum v České republice se od 1. dubna zvedne o 13,2 procenta. Nově tak dosáhne 3860 Kč měsíčně. Existenční minimum se zvedne na 2490 Kč. Po jednání vlády o tom informoval vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Návrh ministerstva práce a sociálních věcí podle něj reaguje na růst cen.

Minimum se zvýšilo naposledy v lednu 2012, a to o devět procent. Od té doby se ceny zvedly o 13,2 procenta, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí v podkladech pro rozhodování vlády. Po růstu minima by mohlo přibýt 500 až 600 příjemců příspěvku na živobytí, u přídavku na dítě asi 11 000 a u porodného asi 2000. Letošní výdaje by se tak zvedly o 390 milionů korun, resort práce a sociálních věcí na to peníze v rozpočtu má.

Zdroj: ČTK
Další zprávy