Otto Barič (1972-1974 a 1998-1999), Felix Latzke (1974-1976), Helmut Senekowitch (1991-1993) či Dietmar Constantini (1993). Taková slovutná jména nejen rakouského fotbalu seděla na lavičce týmu LAK Linec v minulém století. Všechny však odstrčil moravský rodák František Bufka. Při oslavách 100. výročí založení klubu - 7. srpna 1989 - byl vyhlášený nejlepším trenérem 20. století.
Jeho zásluhy o slávu klubu jsou nesporné. V roce 1964 převzal linecký tým a hned další ročník s ním dobyl rakouskou bundesligu. Poprvé od jejího vzniku v roce 1912 leštil pohár pro mistra klub, který nepocházel z Vídně. A k tomu přidal i triumf v domácím poháru.
Bufka ještě lépe než fotbal hrával hokej, působil ve Frýdku-Místku a později v Ostravě. Brzy se začal věnovat trenéřině, zkušenosti nabíral u mládeže Baníku Ostrava, v srpnu 1960 převzal A - tým. Jeho rukama prošli takoví borci jako Valošek, Pospíchal, Mokrohajský, Stanczo, Wiecek, Ondračka a další.
V roce 1964 odešel do Rakouska do LASK Linec a vstoupil do klubové kroniky zlatým písmem dobytím double. Ale jak to bývá, světská sláva…
"Věděl jsem, že v Linci trénoval, dočetl jsem se to z kronik a statistik, ale nikdo o něm už nemluvil, neptal se mne na něj," přiznává František Cipro, který převzal funkci trenéra v roce 2001. "Nikdo z pamětníků už v klubu nebyl, hráči se o historii zpravidla moc nezajímají a ani funkcionáři o něm nemluvili," zdůrazňuje.
U mužstva z metropole Horních Rakous vydržel Bufka až do roku 1968 (vystřídal ho bratislavský rodák Vojtech Skyva), kdy přešel k rezervě německého VfB Stuttgart.
Protože neměl německou trenérskou licenci, odešel studovat na sportovní univerzitu do Kolína nad Rýnem. Diplom nakonec nedostal, údajně ho o něj připravily zákulisní tahy německých kolegů, kteří odmítali zahraniční kouče. A tak seděl na lavičce jako asistent bez certifikátu, oficiálně vedli týmy domácí oborníci s profilicencí, ale ve skutečnosti měl hlavní slovo Bufka.
Později odešel do švýcarského FC Grenchen (1971/1972) a trenérskou pouť ukončil v milovaném Rakousku u SV Alpine Donawitz (1973-1974), který se v té době neztratil v nejvyšší soutěži ani v konkurenci nejsilnějších klubů.
Na české scéně téměř neznámý, v Rakousku však nesmírně uznávaný trenér. To byl František Bufka.
