Blog - "Je to trochu divné, že?" ušklíbne se James Olley, šéf fotbalové sekce deníku Evening Standard, když se vedle něj postavím, zatímco on čeká, až na něj přijde řada na bowlingové dráze. Za námi házejí dva novináři šipkami, a když sejdeme o dva schůdky níž, další pár sedí před velkou televizí a hraje PlayStation, hned vedle stojí snookerový stůl (neustále obsazený). Nechybí ani stolní fotbálek a air hockey.
Je po poledni, zástupci médií čekají na hráče, kteří přijdou na rozhovory, a tak si krátí dlouhou chvíli. Vtip je v tom, že nejde o nějaký sportovně vybavený penzion, ale tiskové středisko v rámci hotelu obývaného národním týmem Anglie.
Zvláštní to skutečně je, ale zároveň i důležité, protože atmosféra okolo týmu se opravdu od předchozích turnajů liší. A není to jen kvůli zvuku bowlingových koulí práskajících do kuželek.
Malá odbočka, německý trenér FC Liverpool Jürgen Klopp byl v květnu pozván na slavností večer u příležitosti vyhlášení anket fotbalových novinářů píšících o Premier League. Nemohl se zúčastnit, a tak napsal dlouhý dopis, který nechal hostům přečíst.
V poslední třetině svého projevu ocenil práci žurnalistů, ale taky je požádal, nebo spíš navrhnul námět k zamyšlení, nad stylem psaní během mistrovství světa. Není totiž žádným tajemstvím, že anglický tisk a televize jsou vůči své reprezentaci možná nejpřísnější na světě. "Myslím, že jim můžete pomoct, pokud budete chtít. A to neznamená plnit roli jakýchsi roztleskávaček, nebo ignorovat chyby a selhání. Chci jen říct, abyste měli na paměti, že máte k dispozici relativní mladý tým, který se bude snažit odevzdat vše pro svou zemi. Možná zkuste snížit očekávání a tlak, možná by pomohlo, kdybyste z vašich počítačů pro letošní léto vymazali čísla 1966 a nechali současný tým napsat svou hlavní historii," pronesl v narážce na jediný anglický titul mistrů světa. Neustálé připomínání prodlužující se délky čekání na podobný úspěch bylo skutečně předhazováno předchůdcům turnaj co turnaj.
Letos - už před šampionátem - byl opravdu cítit jiný, přívětivější tón, jakým anglická média referovala o mužstvu. S postupovými tipy do čtvrtfinále coby reálné maximum pro současný celek.
Velký podíl na tom má trenér Gareth Southgate, který sice nesbíral úspěchy jako klubový trenér, ale ve funkci reprezentačního kouče provedl řadu inovativních změn a získal si respekt. Mimo jiné právě otevřenější přístup k médiím. A bowling je jen symbolem, nikoliv nástrojem.
Samozřejmě to není tak, že by si teď obě strany padaly kolem ramen. Nicméně už převládající pozitivní hodnocení těsného vítězství nad Tuniskem, částečně utrápeného, ukázalo posun.
"Mírová" hranice nicméně zůstává tenká. A už byla částečně narušená ve čtvrtek, když fotoreportéři zachytili lístek se sestavou v rukou Southgateova asistenta. Okamžitě se rozjela debata, jestli si to měli vzhledem k otevřenějším vztahům novináři nechat pro sebe, nebo ne. Lehce vyčítavým tónem se k tomu vyjádřil jak hlavní kouč, tak někteří hráči či legendy jako Gary Neville.
Nemohli si to nechat, protože by porušili principy své práce. Potvrdilo se, že oba tábory nikdy nebudou na stejné lodi, jak se v Česku s oblibou říká. Na druhou stranu ale spolu nemusí válčit.
Je jasné, že styl hodnocení nejzásadněji ovlivňují úspěšné výsledky, ovšem k jejich dosažení může přispět i zmíněný nový režim. Není to zásadní faktor, spíš jeden díl do mozaiky, každopádně v případě Anglie ne nepodstatný.