Mexiko je fotbalem posedlé a USA ho umí udělat. Fantastická volba, chválí Češi pořadatele MS 2026

ČTK ČTK
13. 6. 2018 18:39
Bývalí fotbalisté Josef Němec a Luboš Kubík předpovídají, že šampionát, který bude za osm let spolupořádat ještě Kanada, bude perfektní.
MetLife Stadium v New Yorku by měl v roce 2026 hostit finále fotbalového MS
MetLife Stadium v New Yorku by měl v roce 2026 hostit finále fotbalového MS | Foto: Reuters

Praha - Bývalí čeští fotbalisté Josef Němec a Luboš Kubík považují přidělení pořadatelství mistrovství světa 2026 do Kanady, Mexika a USA za ideální volbu. Oba mají zkušenosti z působení v tamních soutěžích a nepochybují, že šampionát tam bude perfektní.

"Mexiko je pro fotbal výborné, v USA zažívají s tamní ligou MLS boom. Je to fantastická volba," řekl ČTK Němec, který v letech 1998 až 2001 působil v mexické lize v celku Cruz Azul.

"Jsem spokojený, protože vím, že Američané to umí udělat dobře. A navíc je to s Mexikem, které je fotbalem posedlé, a Kanadou, které to pomůže. Nevidím žádný zádrhel. Bude to perfektní šampionát. Ideální volba," přidal Kubík, který ve stejném období oblékal dresy Chicaga a Dallasu v MLS.

Mexiko bude světový turnaj hostit už potřetí, přesto to podle Němce bude pro tamní obyvatelstvo velký svátek. "Nám se tady ani nezdá o tom, jak tam lidi fotbalem žijí. Ani se to nedá popsat. To je jak když chlap řekne, že rozumí manželce s porodem. Nerozumí, protože to neprožil," řekl Němec. "Tam je fotbal dogma. Nemají hokej, basket, americký fotbal tam paběrkuje. Tam nemají nic jiného. Mexiko žije fotbalem obrovsky," dodal.

To v USA nepatří fotbal mezi nejsledovanější sporty, ale jeho popularita se zvyšuje a pořadatelství MS by tomu mohlo jen pomoc. "Tradiční sporty jako americký fotbal, baseball a basketbal asi nikdy nepřekoná, ale může se jim zas přiblížit. Stadiony se naplní a fotbal to tam posune o kousek dál. Teď jejich reprezentace po dlouhé době na šampionát nepostoupila, ale tohle jim zas pomůže se vrátit silnější," mínil Kubík.

Společná kandidatura USA, Mexika a Kanady v dnešním hlasování na kongresu FIFA porazila poměrně jasně nabídku Maroka a Kubíka to nepřekvapilo.

"Ty dvě kandidatury se nedají srovnat, co se týče velikosti," řekl Kubík, který si s národním týmem zahrál v roce 1996 v Maroku na turnaji v Casablance. "Copak o to, stadion tam byl pěkný, velký, ale co další stadiony a města? To by bylo hodně budování. Nedokázali by to udělat tak jako Američané," dodal.

Právě hotové a především obří stadiony byly hlavní výhodou vítězné kandidatury. Šampionát v Mexiku z roku 1986 byl čtvrtý nejnavštěvovanější v historii, v roce 1994 pak na mistrovství v USA dokonce padl divácký rekord s průměrem 68.991 diváků na utkání. A ten by mohl být pokořen.

"Třeba v Mexiku je takových zápasů strašně málo, takže to bude velmi očekávaný turnaj a bude hrozně navštěvovaný. Je to i turistická destinace, takže i evropské týmy tam budou mít hodně fanoušků. Troufnu si tipnout, že to bude aspirant na divácký rekord. Stadiony jsou tam monstrózní, ať už Aztécký v Mexico City nebo sedmdesátitisícové stadiony v Americe," prohlásil Němec.

"Pro fanoušky se v Americe snaží udělat velkou show se vším všudy. Stadiony jsou skvělé, stejně tak vše okolo, dojezdnost, infrastruktura, pobyt na stadionu, jídlo, toalety… Všechno mají tak dobře udělané, že lidé lehce přijedou, užijí si to a lehce odejdou. Oni to umí dobře udělat ve všech sportech," přidal Kubík. "Už v roce 1994 to zaplnili a to tam tehdy fotbal nebyl populární jako dnes," doplnil.

Ačkoli mezi stadiony budou vzdálenosti v tisících kilometrů, podle Kubíka to nebude problém pro hráče ani fotbalisty. "Oni mají cestovní ruch tak zvládnutý, že překonat pár tisíc kilometrů letadlem není problém. Myslím, že to rozdělí, že někdo bude hrát na východním pobřeží, někdo na západě, další ve vnitrozemí. Oni ale to cestování mají opravdu zvládnuté perfektně," uvedl vicemistr Evropy z roku 1996.

Jedinou nepříjemností by mohla být vyšší nadmořská výška v Mexiku. "Doufám, že se tam naše česká reprezentace dostane, pak to pro nás jako Středoevropany bude náročnější hrát ve vedru na pobřeží nebo v mexickém vnitrozemí, kde to je vzhledem k nadmořské výšce složitější. Je třeba hrát úsporněji a šetřit síly. Mně se kolikrát stalo, že i když jsem byl dobře připravený, tak jsem se v poločase rozklepal a organismus to nevydržel a musel jsem střídat," popsal Němec.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 3 minutami

Nuselský most ráno zablokovala pětice připoutaných aktivistů

Na pražském Nuselském mostě se v úterý ráno pět lidí spoutalo řetězem a zablokovali automobilovou dopravu ve směru do centra. Policie je odvedla s použitím donucovacích prostředků čtyři minuty od ohlášení, motivaci jejich činu zjišťuje, řekla mluvčí pražské policie Violeta Siřišťová. Podle fotografie zveřejněné na Twitteru mohlo jít o aktivisty protestující proti spalování uhlí vytěženého v polském hnědouhelném dolu Turów.

Policie pětici lidí zajistila, podezřívá je z přestupku, uvedla mluvčí. "Zjišťujeme, o jaké osoby šlo a co je k jejich jednání vedlo," doplnila. Policisté řetěz přestřihli a lidi z vozovky odvedli, doprava na Nuselském mostě se poté uvolnila dvěma jízdními pruhy ze tří. Auta zde stojí v koloně v pracovních dnech každé ráno.

Z fotografie zveřejněné na Twitteru vyplývá, že pětice držela transparent s polským nápisem Nenech se oklamat a českým dodatkem Uhlí je sebevražda. Vzhledem k tomu, že část nápisu je v polštině, by se protest mohl vztahovat k úternímu jednání české ministryně životního prostředí Anny Hubáčkové (za KDU-ČSL) s její polskou kolegyní Annou Moskwovou o dolu Turów u hranic Libereckého kraje. Ministryně budou spolu ve Varšavě mluvit o smlouvě, která řeší pokračování těžby v dolu, jejích dopadech a o případných kompenzacích pro českou stranu.

Zdroj: ČTK
před 24 minutami

Kanada vyslala na Ukrajinu malý vojenský kontingent, píší média

Kanada vyslala na Ukrajinu malý kontingent speciálních jednotek. Učinila tak poté, co minulý týden skončily bez úspěchu rozhovory mezi Západem a Ruskem o zmírnění napětí na rusko-ukrajinské hranici. Informovala o tom v pondělí večer kanadská stanice Global News. Mluvčí kanadského velitelství pro speciální operace uvedl, že zprávu nemůže potvrdit. Uvedl ale, že kanadské speciální jednotky od podzimu 2020 pravidelně podporují ukrajinské bezpečnostní složky.

Rusko shromáždilo u hranic s Ukrajinou desetitisíce vojáků. Kyjev tvrdí, že se Moskva připravuje na možnou invazi na Ukrajinu a že chystá provokace, které by měly podobnou operaci odůvodnit. Rusko, které v roce 2014 anektovalo ukrajinský poloostrov Krym, ale popírá, že by chystalo útok proti svému sousedovi. Moskva zároveň požaduje, aby se NATO zavázalo nepřijmout Ukrajinu za členský stát aliance.

Přítomnost kanadské jednotky pro speciální operace je součástí snahy NATO odradit Rusko od agrese vůči Ukrajině a identifikovat způsoby, jak podpořit ukrajinskou vládu, uvedly Global News s odvoláním na blíže neupřesněné zdroje. Jednotka má rovněž za úkol pomoci vypracovat evakuační plán pro kanadský diplomatický personál v případě ruské invaze v plném rozsahu.

Zdroj: ČTK
před 31 minutami

Dopravci loni zaplatili za mýto 14,2 miliardy korun, nejvíce v historii

Dopravci loni zaplatili za průjezdy dálnic a silnic na mýtném rekordních téměř 14,2 miliardy korun. Meziročně jde o nárůst o 23 procent a zároveň jde o nejvyšší výběr za rok od začátku fungování mýta v roce 2007. K růstu přispěla přes koronavirová omezení během roku zejména nová struktura mýtných poplatků. Informoval o tom správce mýtného systému společnost CzechToll. Náklady na výběr mýta loni činily zhruba sedm procent z výběrů.

Loňské výběry překonaly v každém kalendářním měsíci miliardu korun. Nejvyšší byly v listopadu, kdy dopravci za mýto zaplatili 1,3 miliardy korun, což je i nejvíce od startu mýta. Hlavní podíl loňských výběrů tvořily poplatky za průjezdy dálnic, které činily více než 12,56 miliardy korun. Dalších 1,63 miliardy korun činily poplatky za průjezd přes vybrané silnice první třídy. Přibližně polovinu vybraného mýta loni uhradili zahraniční dopravci.

Letos se mýto rozšířilo o dalších téměř 450 kilometrů. Vedle nových úseků dálnic stát zpoplatnil i víc než 380 kilometrů silnic první třídy. Do státního rozpočtu by zpoplatnění dalších úseků mělo přinést asi 400 milionů korun navíc. Celkem tak dopravci zaplatí mýtné poplatky za průjezd skoro 2850 kilometrů dálnic a silnic první třídy.

Další zprávy