Chorvati mají semifinále, ale jejich fotbal je v troskách. Ďábel Mamič možná vezme ke dnu i Modriče

Marek Janoš Marek Janoš
11. 7. 2018 15:16
Chorvatsko těží z neuvěřitelných devadesátých let. Další generace ale jen tak nepřijde. Brutální válka ničí chorvatský fotbal, dokonce spojila rivaly.
Euro 2016, Česko - Chorvatsko: výtržnosti chorvatských fanoušků
Euro 2016, Česko - Chorvatsko: výtržnosti chorvatských fanoušků | Foto: Reuters

Moskva - Zpocení chorvatští fotbalisté si po postupu sotva sundali dresy. Většina z nich se chystala do sprch, když se v šatně objevila prezidentka země Kolinda Grabarová-Kitarovičová. Srdečně fotbalistům gratulovala jednomu po druhém, až došla k Lukovi Modričovi.

Chorvatsko po dvaceti letech postoupilo do semifinále mistrovství světa. Zároveň pomyslně ukončilo téměř stejně dlouhou hrůzovládu nejmocnějšího muže tamějšího fotbalu Zdravka Mamiče.

Fotbal jako nástroj zahraniční politiky

Fotbal je pro Chorvaty víc než jen sport. Slovy prvního chorvatského prezidenta Franja Tudjmana je to "národní zájem".

Už v dobách Jugoslávie byl fotbal silně spjatý s politikou. Šlo o jednu z mála oblastí, ve které pnutí mezi Chorvaty a Srby v mnohonárodnostní federaci probublávalo na povrch. Derby mezi chorvatským Dinamem Záhřeb a srbskými kluby z Bělehradu - Červenou hvězdou a Partizanem - patřily v osmdesátých letech k nejkrutějším v Evropě.

Chorvati zápasy s Bělehradem chápali silně politicky, jako vzdor vůči Srbům. Patriotismus jim vydržel i po odtržení od federace v 90. letech, a právě na národním principu vystavěli Chorvati současnou historicky úspěšnou reprezentaci.

Prezident Tudjman prohlásil sport za nástroj propagace, vyčlenil na něj obrovské peníze. Dinamo Záhřeb mělo zemi reprezentovat nejvíce. V devadesátých letech měl klub od státu k dispozici takřka neomezené prostředky. Tudjman dokonce z propagačních důvodů prosadil přejmenování klubu na Croatia Záhřeb.

Právě v této éře vyrůstali v klubu hráči, kteří jsou pro trenéra reprezentace Zlatka Daliče na MS v Rusku nepostradatelní. Mezi odchovance Dinama patří hvězdy jako Modrič, Mandžukič, Kovačič, Kramarič, Lovren nebo Vršaljko. 

Na konci devadesátých let ve stejném klubu začal příběh Zdravka Mamiče, který později chorvatský fotbal téměř úplně rozvrátil.

Fotbalový ďábel proti sobě spojil rivaly

Krátce po senzačním semifinálovém úspěchu chorvatské reprezentace na jejím historicky prvním fotbalovém šampionátu začal tehdy čtyřicátník Mamič stoupat mocenskou pyramidou tamního fotbalu. Od roku 2000 byl ve výkonné radě Dinama Záhřeb, o tři roky později se stal jeho předsedou.

Postupně získal pověst nejmocnějšího muže chorvatského fotbalu. Nařizoval tvrdý postup proti fanouškům a obecně měl obrovský vliv na dění v tamním fotbale. Zároveň se ale otevřeně hovořilo o Mamičově napojení na organizovaný zločin s vlivem na soudy, policii i politiku. Podle agentury AFP řídil chorvatskou národní federaci reálně on a její prezident, bývalý kanonýr Davor Šuker, byl pouze loutkou.

Chorvatský fotbal za jeho hrůzovlády proslul masivní organizovanou korupcí. V rámci boje o moc se časem rozhořel konflikt Dinama v čele s Mamičem proti ostatním klubům, především Hajduku Split. Mamičovi odpůrci proti mocnému zákulisnímu hráči dlouho tahali za kratší konec.

Spory dosáhly vrcholu v letech 2013 a 2014. Tehdy Mamič odmítl fanoušky Splitu pustit na domácí stadion Záhřebu v zápase s Hajdukem. Splitskému fanklubu Torcida podali překvapivě pomocnou ruku fanoušci Dinama, kteří si říkají Bad Blue Boys. Záhřebští ultras pomohli fanouškům Splitu dostat se na stadion do domácích sektorů. Po desetiletích brutálních střetů mezi oběma fanouškovskými tábory šlo o téměř neuvěřitelnou věc.

Pravdou je, že Bad Blue Boys mezi léty 2008 a 2015 bojkotovali domácí zápasy svého klubu právě kvůli Mamičovi. Se splitskou Torcidou tak měli společného nepřítele.

V další sezoně už Split k zápasu bez svých fanoušků odmítl nastoupit. Následnou demonstraci proti Mamičovi ve městě podle chorvatských médií navštívilo přes 30 tisíc lidí.

Dlouhé boje o moc v chorvatském fotbale ukončilo až zatčení Mamiče v roce 2015, o rok později skončil i coby šéf Dinama Záhřeb. Policie ho obvinila ze zpronevěry a daňových úniků a letos v červnu odsoudila 6,5 letům vězení.

U soudu vypovídali i reprezentanti Luka Modrič a Dejan Lovren. Právě na jejich prodejích z Dinama Záhřeb měl Mamič nezákonně vydělat a dopustit se trestného činu. Modrič přestoupil v roce 2008 do Tottenhamu, Lovren o dva roky později do Lyonu. Oba měli tehdy jako svého agenta právě Mamiče, který byl ale zároveň šéfem prodávajícího Dinama, byl tak v ukázkovém střetu zájmů.

Mamič klub na přestupech okradl v přepočtu přibližně o 400 milionů korun, o dalších 40 připravil stát na daních. Zároveň údajně podepisoval s talentovanými hráči dohody o spolupráci, ze kterých plynulo, že má nárok na 50 % zisku z jejich základního platu i bonusů.

Špína ulpěla i na Modričovi

Záložník Realu Madrid Modrič ale sám čelí žalobě z křivé výpovědi. Ten změnil své svědectví v průběhu soudu ve prospěch Mamiče. Později se navíc ukázalo, že v daném případě nemluvil pravdu. O trestu pro Modriče rozhodne soud po skončení mistrovství světa.

Blízký vztah s Mamičem má ovšem více bývalých hráčů Dinama. Není zřejmé, do jaké míry byli jeho oběťmi či spolupachateli. Proti Mamičovi se veřejně postavil pouze Andrej Kramarič, který s Mamičem jako další talentovaný hráč odmítl podepsat smlouvu.

"To, co se o Mamičovi povídá je pravda, zažil jsem v Dinamu těžké časy. Jsem rád, že jsem klub opustil," řekl později pro Foreign Policy. 

Že fotbal není v Chorvatsku jen fotbal, odráží ještě poslední střípek podivně pokřivené mozaiky. Návštěva prezidentky Grabarové-Kitarovičové v šatně týmu nebyla úplně náhodná.

Prezidentka udržovala v minulosti s odsouzeným Mamičem přátelské vztahy, podle britského deníku Guardian Mamič spolufinancoval její prezidentskou kampaň. Prezidentka ho pozvala na slavnostní inauguraci a zúčastnila se řady Mamičových večírků. Ruce od svého známého dala definitivně pryč až po jeho odsouzení.

V 90. letech Chorvati do sportu masivně investovali v zájmu nacionálně laděné vlády, která chtěla posílit patriotismus a zachytit Chorvatsko pevně na mapě. Výsledkem kontroverzního záměru je úspěch současné reprezentace. V dalších letech ale fotbal na sever od Dalmátského pobřeží citelně poznamenaly korupce a mocenské boje Zdravka Mamiče.

Je možné, že na další podobný úspěch budou i kvůli tomu muset Chorvati čekat déle než dvacet let. Z Mamičova řádění se bude tamní fotbal nějakou dobu vzpamatovávat.

 

Právě se děje

před 4 minutami

Ostravský Jánoš dostal za facku Součkovi třízápasový trest

Ostravský záložník Adam Jánoš dostal od disciplinární komise Ligové fotbalové asociace trest na tři soutěžní utkání za vyloučení po facce opavskému Filipu Součkovi v pátečním zápase 18. kola nejvyšší soutěže.

Souček při slezském derby (0:0) Jánoše ve 40. minutě kousek za polovinou hřiště složil na zem zápasnickým způsobem, ostravský hráč poté neudržel nervy a vleže soupeře udeřil do obličeje. Sudí Ondřej Berka nejprve Jánošovi udělil druhou žlutou kartu, ale po intervenci videorozhodčího a přezkoumání situace mu za facku ukázal rovnou červenou kartu.

Jánoš si už v letošním roce nezahraje. Ostravě bude chybět v ligových zápasech proti Bohemians 1905, dalšímu pražskému týmu Spartě a Slovácku, proti kterému Baník v únoru zahájí jarní část sezony.

Sparta dostala pokutu 50 tisíc korun za fanoušky, kteří v domácím utkání s Českými Budějovicemi používali pyrotechniku. Slavia za obdobné nesportovní chování svých příznivců v Olomouci zaplatí 25 tisíc korun.

Disciplinárka udělila druholigovému Brnu trest 70 tisíc korun za to, že fanoušci Zbrojovky v Pardubicích vedle používání pyrotechniky po zápase vnikli na hrací plochu. Východočeši za porušení povinností pořádajícího klubu zaplatí 40 tisíc korun.

Po čtvrté žluté kartě v ligové sezoně dostali automatický trest na jeden duel příbramský Soufiane Dramé, Adnan Džafič ze Zlína, slávista Josef Hušbauer, karvinský Gigli Ndefe a Tomáš Smola z Ostravy.

před 9 minutami

Američtí demokraté už připravují znění ústavní žaloby na Trumpa

Američtí demokraté zahajují přípravu konkrétního znění ústavní žaloby na prezidenta Donalda Trumpa. V projevu k národu to ve čtvrtek oznámila předsedkyně Sněmovny reprezentantů Kongresu USA Nancy Pelosiová. Její slova potvrzují spekulace médií, že Sněmovna by o impeachmentu mohla hlasovat ještě do konce roku. Verdikt by pak vynesl Senát ovládaný Trumpovými republikány. "Demokracie je v sázce," varovala Pelosiová.

Zdroj: ČTK
před 36 minutami

Provozovatel Zásilkovny koupil komunitní službu Zavezu

Skupina Packeta, která vlastní logisticko-technologickou firmu Zásilkovna a další společnosti zajišťující služby výdejních míst a logistiky, získala 100procentní podíl v komunitní kurýrní službě Zavezu.cz. Cenu firma nesdělila.

Služba Zavezu.cz funguje od roku 2016 a loni měla tržby 346 milionů korun. Propojuje lidi, kteří někam jedou, s těmi, kteří potřebují něco převézt. Využívají ji desítky tisíc lidí. "Zavezu je etablovaná a úspěšná služba, která má obrovský potenciál. Mezi našimi byznysy existuje řada synergií, které nám pomohou k dalšímu růstu. Jsem moc ráda, že v týmu zůstává zakladatel Zavezu David Pertl, se kterým budeme projekt dále rozvíjet," uvedla spolumajitelka Zásilkovny Simona Kijonková.

Zdroj: ČTK
Další zprávy