18,6 metru. Hlavička Vertonghena byla nejdelší v historii MS

ČTK ČTK
3. 7. 2018 9:59
Jan Verthongen sáhodlouhou hlavičkou nastartoval obrat Belgie, která osmifinále otočila z 0:2 na 3:2.
Nacer Chadli slaví třetí branku Belgie v zápase s Japonskem na MS 2018
Nacer Chadli slaví třetí branku Belgie v zápase s Japonskem na MS 2018 | Foto: Reuters

Rostov na Donu - Fotbalisty Belgie nastartoval k velkolepému obratu z 0:2 na 3:2 v pondělním osmifinále mistrovství světa proti Japonsku gól, který dosud na šampionátech ještě nikdy nebyl k vidění. Obránce Jan Vertonghen snížil v 69. minutě hlavičkou ze vzdálenosti 18,6 metru od branky, což se na MS předtím nikomu nepovedlo.

Od roku 1966, kdy se na mistrovství světa začaly detailněji měřit statistické údaje, ještě nikdo nedokázal dát gól hlavou z takové dálky. Vertonghen se položil do vysokého nákopu a oblouček z úhlu pokutového území zapadl k překvapení všech za japonského brankáře Eidžiho Kawašimu. Zvláštní trajektorií připomněl volej Marca van Bastena ve finále Eura z roku 1988, i když nizozemská legenda se tehdy prosadila z opačné strany.

Na Vertonghenův gól se můžete podívat zde.

"Balon po té hlavičce zaplaval. Potřebujete i trochu štěstí, abyste dali takový gól. Hodně nám pomohl a nastartoval nás k obratu," řekl španělský trenér belgické reprezentace Roberto Martínez.

Vertonghen dal ve 105. utkání za národní tým devátou branku, předtím se stoper anglického Tottenhamu naposledy trefil vloni v říjnu v kvalifikaci na hřišti Bosny a Hercegoviny. Jednatřicetiletý obránce s nejvíce starty za Belgii odstartoval obrat, který dokonali střídající spoluhráči. V 74. minutě srovnal Marouane Fellaini a ve čtvrté minutě nastavení rozhodl Nacer Chadli.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 hodinami

Vesmírný teleskop Jamese Webba dnes dosáhl své konečné pozice zhruba 1,5 milionů kilometrů od Země

Na twitteru to napsal americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Dosud největší a nejvýkonnější zařízení svého druhu do kosmu vynesla raketa na konci loňského prosince, fungovat začne asi za čtyři měsíce.

Teleskop se na svou pozici dostal pomocí trysek při operaci, která trvala zhruba pět minut. Inženýři ze zemského střediska v americkém Baltimoru je aktivovali ve 20:00 SEČ, napsala agentura AFP.

Sedmitunové zařízení bude pozorovat vesmír z takzvaného druhého Lagrangeova bodu (L2), kde se vyvažují gravitační síly Země a Slunce. Díky tomu může teleskop udržovat stabilní pozici a zároveň je dostatečně daleko od Slunce na to, aby dokázal zachytit velice slabé infračervené záření, které dorazí na jeho zrcadla z prvních hvězd a galaxií, jež vznikaly před 13,5 miliardami let.

První pozorování se od zařízení, které je nyní od Země zhruba čtyřikrát dál než Měsíc, očekávají letos v červnu. Předcházet jim bude nastavení zrcadel a ochlazení detektorů infračerveného záření.

Další zprávy