Mahmutovič hodil Spartě rukavici. Blažek zdolal i Mr. Minutu

Luděk Mádl Luděk Mádl
23. 2. 2015 6:02
První jarní kolo fotbalové Synot ligy ukázalo, že jak Plzeň, tak Jablonec získaly pro jarní odvety velké posily do útoku. Jak odpoví Sparta?
Aidin Mahmutovič se v ligové premiéře v plzeňském dresu předvedl ve velkém stylu
Aidin Mahmutovič se v ligové premiéře v plzeňském dresu předvedl ve velkém stylu | Foto: Tomáš Liška

Glosář - Tak už to začalo. K největší spokojenosti fandů Plzně, Jablonce, ale třeba i Slavie. Ti všichni teď mohou vylézt na nejbližší kopec, bušit zaťatou pěstí do hrudi a furiantsky volat: "Naši kluci jsou na startu jara v super formě, posily se vyvedly, radost pohledět. A teď se předveď ty, Sparto!"

Jaká odpověď na ty výzvy přiletí z Letné, to se dozvíme dnes večer, kdy bude Sparta od 18 hodin dohrávat 17. kolo Synot ligy zápasem s Příbramí.

Jak už jsme naznačili: Kdyby se po vzoru mušketýrských časů házely rivalům i dnes na znamení výzvy rukavice, musela by jich Sparta pro uhájení své cti zdvihat po rozehrání jarní části ligy hned několik.

A jednu z nich jí k nohám bezpochyby hodil, byť pochopitelně toliko symbolicky, bosenský střelec Aidin Mahmutovič. Zato s gustem.

Útočník, který se stal v teplickém dresu v uplynulých sezonách s 58 góly nejlepším zahraničním střelcem v dějinách české ligy, dostal totiž v zimě nabídku jak od Sparty, tak od Plzně.

A vybral si tu plzeňskou. Načež se na něj ze všech stran začalo snášet krupobití, jak už to ostatně u zhrzených nápadníků, jež opanuje nutkavá potřeba zdůraznit odmítnuvšímu, jak totálně je jim lhostejný, někdy bývá.

Mahmutovič tak najednou odevšad slyšel teze, že mu jde jen o peníze, že se bál konkurence Davida Lafaty, že by tak rozkladný element do kabiny Sparta vlastně ani nechtěla... A jeho skoro-spoluhráč Lukáš Vácha pak tu kulometnou palbu korunoval výrokem, že by se Mahmutovič do herního systému Sparty vůbec nehodil.

(To se pak člověk nestačí divit, proč vlastně Mahmutovičovi Sparta tu smlouvu původně nabízela, že?)

Mezi námi, ono se Mahmutovičovi, stejně jako Kopicovi nebo Šuralovi, nelze příliš divit, že se na Spartu nehrnou, když je tam "lákají" páně Otavovými výroky typu "Kupovat náhradníky za 20 milionů, to neodpovídá filozofii Sparty".

Z těch slov máme totiž jak my, tak oslovení hráči možnost dozvědět se, že na Spartě počítají s nasazováním současné první jedenáctky až do skonání věků, takže kdokoli nový přijde, je předem odsouzen do role podržtašky.

Pravda, na málokteré solidní evropské adrese už se dneska pracuje s náhradníky tak, že se s nimi vůbec nepracuje, nechají se vyhnít na lavici, načež se pak v případě nouze zodpovědní podiví, že tam dotyční vyhnili, ale to už je problém pana Lavičky.

Stejně jako zodpovězení otázky, jestli může Václav Kadlec na půlročním last minute hostování, vyvolaném jeho nulovou herní praxí ve Frankfurtu, opravdu nějak reálně pomoci Spartě. Anebo je to tak, že hozením záchranného lana může píchnout jen ona jemu.

Vyluštění tohoto otazníku nás každopádně teprve čeká. Tak se raději podívejme na hádanky, které už svou odpověď našly.

1) Jak Mahmutovič ustojí všechen ten tlak na svou osobu v ligové premiéře za Plzeň?

Odpověď zní: Excelentně. Zatímco v Teplicích chodil každou chvíli do brejku, proti Plzni hrají všichni mnohem opatrněji, takže je jasné, že ho tu čeká víc práce s útočením tzv. "do plných".

Jenže i taková obrana se dá překonat, obzvlášť je-li chatrná jako v sobotu večer ta jihočeská. A nejzranitelnější je pak defenziva každého soupeře ve chvíli, kdy sám ztratí míč. V tu chvíli Plzeňáci startují zážehové motory a bleskovou kombinací do obrany, která se nestihne zformovat, zasazují gólové údery. Rychlostí a precizností provedení. A do téhle hry se Mahmutovič, jak se v sobotu ukázalo, hodí perfektně.

Budějovice to odnesly debaklem 0:6, a byť si Mahmutovič zapsal jedinou trefu, jeho podíl na kvalitní ofenzivní fázi plzeňského týmu byl jasně zřetelný.

Síla plzeňského kádru je tak velká, že se dokonce ani do nominace k utkání nevešli Jan Baránek a Jan Holenda. Je na trenéru Koubkovi, do jaké míry bude dalším hráčům přidělovat větší či menší herní šance. Ale i tahle manažerská práce se širokým kádrem už dnes k modernímu fotbalu patří.

Stejně jako variabilita hry. Tak třeba Vítězslav Lavička po výbuchu v Bernu sliboval, že Sparta nacvičí i jiné herní modely. V přípravách je ale dovedně maskovala, jako by pořád jen opakovala svůj dobře zažitý styl, s dlouhým držením míče a útočníkem (Lafatou) pracujícím zhusta v pozici zády k bráně. Tahle role by, pravda, Mahmutovičovi neseděla, v tom má Lukáš Vácha pravdu. Jak je ovšem tahle hra na jedinou strunu ošidná ve své snadné čitelnosti, o tom se Sparta pravidelně přesvědčuje při svých pokusech o úspěch v evropské konfrontaci.

Start jara ovšem nabídl i další otázky.

2) Stal se Jaromír Blažek nejstarším hráčem historie tuzemské ligy?

Ano. Při zranění mladšího kolegy Hanuše se Jaromír  Blažek postavil do branky Jihlavy a ve věku 42 let, 1 měsíc a 23 dní překonal bezbrankovou remízou, k níž nastoupil v Ďolíčku, o plných sedm dní historický rekord Pepiho Bicana.

Zároveň samozřejmě zdolal i český rekord, tj. evidovaný po rozdělení federace: Ten ovšem nedržel Martin Vaniak, který  končil ve věku 40 let, 7 měsíců a 24 dní, jak se mnohde nepřesně uvádělo, ale bohdanečský démon, který slávistickou legendu strašil ve snech.

Martina Vaniaka, který nyní mimochodem trénuje gólmany Bohemky, totiž v závěru jeho kariéry trápilo, že nikdy nepřekoná Vítězslava Rejmona, chlapíka, co si nejvyšší soutěž zahrál jednou jedinkrát, a to ještě pouze na minutu.

V Lázních Bohdaneč totiž Rejmon působil jako trenér gólmanů a v roce 1998 v posledním kole, kdy už bylo o sestupu Východočechů z ligy dávno rozhodnuto, se v rámci jakési recese na chvilku mezi prvoligovými tyčemi v duelu s Drnovicemi objevil.

Bylo mu tehdy 41 let, 6 měsíců a 2 dny.  Blažkův rekord je tedy o to velkolepější, že z českých rekordních tabulek dokázal vymazat i tuhle anomálii.

(Mimochodem, Vítězslav Rejmon nepropadl úplně sítem dějin a relativně nedávno se v lize objevil znovu. Brankáře Baníku totiž trénoval v době, kdy na Bazalech působil jako hlavní kouč Martin Pulpit, tedy v sezoně 2012/13.)

3) Vybral Jablonec v zimě ten správný útočný trumf?

To si pište. Jak se ukázalo, Tomáš Jun byl útočníkem tak trochu pro pamětníky, však už je z Jablonce pryč a hraje teď jakousi regionální soutěž v Rakousku. To Valerijs Šabala má ve 20 letech všechno před sebou... Mimo jiné i březnový kvalifikační duel Česko-Lotyšsko...

Jablonecká zápůjčka z Brugg fungovala na Slovácku na dvě stě procent, dva Šabalovy šikovné góly bohatě stačily na vítězství 2:1. A habáni z domácí obrany teď mohou u videa přemýšlet, jak je tenhle střízlík, co udává 177 centimetrů a vypadá spíš ještě o něco menší, dokázal vždy v tu pravou chvíli předskočit a překonat.

A to navzdory tomu, že také dlouho nehrál soutěžní zápas, podobně jako třeba Václav Kadlec. Ale v zimní přípravě Jablonce absolvoval několik týdnů, to Sparta si Kadlece znovu zapracovává do systému vlastně teprve v posledních hodinách.

Kouč Slovácka Svatopluk Habanec po porážce od Jablonce před novináři alespoň utrousil lehce jedovatou poznámku o tom, že soupeř v utkání (řízeném sudím Královcem) zahrával snad 40 standardních situací...

4) Udrží liberecká obrana Slavii na řetězu i bez absentérů Karišika, Mudry a Coufala?

Ani náhodou! Milan Škoda vstřelil čistý klasický hattrick, který přinesl Slavii vítězství 3:1, už za 38 minut hry. A stačilo mu víceméně jenom nastavovat nohu, protože jeho spoluhráči z červenobílé ofenzivy, zejména Kenija se Zmrhalem, dělali z liberecké parodie na obranu trhací kalendář na požádání.

Celou zimu rozprávěli Liberečtí, kterak pro boj o záchranu shánějí stopera, který by byl zároveň lídrem týmu. A vzývali přitom zejména jméno Radoslava Kováče. Vše nadarmo, kvůli zmíněným karetním a zdravotním absencím v sobotu musel hrát stopera z nouze středopolař Sackey, a nedopadlo to dobře.

Dnes je poslední den, kdy české kluby mohou připsat na soupisku profi-posilu. Bude zajímavé sledovat, zda Slovanem výprask od Slavie zatřese natolik, že se k něčemu takovému přeci jen rozhoupá.

Slavia přežila zápas bez vykartovaného kapitána Latky bez potíží, ba naopak věří, že se teď nadechne ke stejně skvostnému rozjezdu do ligové půlsezony jako na podzim. A že pak, už na rozdíl od podzimu, totálně nevyčichne.

5) Zvládne Brno ligový zápas bez veterána Zavadila?

Ne. Silná viróza nenahraditelné 36leté hvězdy učinila z mladých sirotků na hřišti snadnou kořist pro Duklu, která si zásluhou Bergerovy penalty připsala třetí vítězství na půdě soupeře v sezoně. O totální nanicovatosti brněnské ofenzivní fáze svědčí fakt, že vlastně jediným ohrožením branky Pražanů byl až pokus o zakončení, kterého se v samém závěru "dopustil" brněnský gólman (!) Hladký, který se v závěrečné snaze o nápor vydal srdnatě až do vápna soupeře.

6) Bude Milan Baroš stačit sám na to, aby sbíral body pro Baník?

Ne. Ostrava, jejíž kádr oslabila v zimě řada odchodů (Greguš, Baránek, Stronati, Lindpere...), v Teplicích vyprodukovala jen dvě střely na bránu. Spartu, kterou přivítá za týden, Frňkův Baník svým výkonem na Stínadlech příliš nepostrašil.

7) Funguje pověstná Csaplárova past, spočívající ve vedení 2:0?

Karel Jarolím a jeho mladoboleslavští svěřenci už vědí, že z Josefa Csaplára nemluví výhradně fantas, když v televizi káže o tom, že ta nejstrašnější věc, co se fotbalovému týmu může přihodit, je průběžné vedení 2:0.

Na tohle skóre se totiž stav utkání Mladá Boleslav - Hradec Králové posunul těsně před poločasem. Středočeši se pak, přesně podle Csaplárovy teorie,  náskokem uspokojili, ztratili obezřetnost a nechali soupeře vyrovnat. I když u druhé branky nejspíš rozhodčí přehlédl nedovolené blokování domácího gólmana Hrušky. (Na druhou stranu, právě Hruška je ještě z časů svého příbramského angažmá, třeba z duelu proti Znojmu, zvyklý i na mnohem horší neodpískané věci...)

Ať už tak či tak, největší ligový outsider si na chvostu tabulky po remíze 2:2 loknul několika molekul kyslíku. Na čtrnácté Brno ztrácí teď Hradec 4 body.

Facebooková stránka autora: Luděk Mádl - Aktuálně.cz

 

Právě se děje

před 22 minutami

Fotbalisty Watfordu povede Pearson, bude třetím koučem v sezoně

Fotbalisty Watfordu povede ve zbytku sezony trenér Nigel Pearson, který se poslední celek tabulky pokusí zachránit v anglické lize. Na lavičce nahradí odvolaného španělského kouče Quiqueho Sáncheze Florese.

Šestapadesátiletý Pearson, bývalý trenér Leicesteru, bude už třetím koučem Watfordu v tomto ročníku. Mužstvo vstoupilo do ligy pod vedením Javiho Gracii, ten ale ve funkci vydržel jen do začátku září. Flores byl po špatných výsledcích odvolán v neděli.

Watford z patnácti ligových zápasů vyhrál jen jeden. Od udržení ho v současné době dělí sedm bodů.

Zdroj: ČTK
před 50 minutami

Švýcar Odermatt slaví v super-G v Beaver Creeku první výhru v SP

Švýcarský lyžař Marco Odermatt vyhrál superobří slalom v americkém Beaver Creeku a připsal si premiérové vítězství v seriálu Světového poháru. Druhého Nora Aleksandera Aamodta Kildeho porazil o desetinu sekundy. Vítěz úvodního super-G z Lake Louise, olympijský šampion Matthias Mayer z Rakouska, byl o další čtyři setiny třetí a upevnil si vedení v celkovém hodnocení SP.

Dvaadvacetiletý Odermatt se na trať spustil s číslem dvě a byl první, kdo dojel až do cíle. Jeho čas pak už nikdo nepřekonal. Všestranný Švýcar, jenž na loňském mistrovství světa juniorů získal pět zlatých medailí, tak potvrdil svůj talent i mezi elitou. Jeho dosavadním maximem v SP bylo druhé místo z obřího slalomu v Soldeu z minulé sezony.

"Bylo to na hraně, víc už bych přitlačit nemohl. Ale v super-G můžete být rychlý jedině tak, že pojedete na hraně. S číslem dvě to taky jinak nejde. Neměl jsem žádné informace, měl jsem v hlavě jen ideální linii a té jsem se držel," řekl.

V sobotu čeká lyžaře v Coloradu sjezd, v neděli je na programu obří slalom.

Další zprávy