Atény – Evropský fotbal si dnes zvolí svého nového šéfa. A na přetřes dozajista na mimořádném kongresu UEFA v Aténách přijde i nový model Ligy mistrů, ve kterém se nejspíš zmenší šance českých klubů na účast v této milionářské soutěži.
Ať už bude novým šéfem UEFA zvolen Slovinec Aleksander Čeferin, nebo nizozemský fotbalový diplomat Michael van Praag, k revizi již schváleného modelu pro sezony 2018/19, 2019/20 a 2020/21 už takřka jistě nedojde.
Čtyři nejsilnější země koeficientového žebříčku podle nových regulí, které UEFA představila před nedávnem, získávají oproti dosavadním zvyklostem pět jistých účastnických míst v Lize mistrů navíc. A kupříkladu česká šance dostat se mezi elitu tak v novém modelu, byť ještě nebyl představen zcela přesně a do všech detailů, logicky klesá.
Větší ochotu vyjít opět vstříc menším zemím v dalším přenastavení soutěže, které však přichází v úvahu nejdřív v ročníku 2021/22, naznačil kandidát Aleksander Čeferin, kterého také agentury označují za mírného favorita dnešního volebního souboje.
Oč tedy vlastně na dnešním mimořádném kongresu UEFA v Aténách půjde? Pokusíme se vše nastínit přehlednou formou otázek a odpovědí.
Proč se vlastně mimořádný volební kongres koná, když byl prezidentem UEFA teprve loni zvolen Michel Platini?
Ačkoli slavný Francouz, v 80. letech držitel tří Zlatých míčů pro nejlepšího fotbalistu kontinentu, patřil v závěru panování Seppa Blattera ve FIFA mezi jeho nejhlasitější kritiky, padl nakonec spolu s ním. Poté, co vyšetřovatelé FBI začali odhalovat korupční praktiky, na nichž stálo Blatterovo impérium, našly se i záznamy o platbě 2 milionů švýcarských franků z účtů FIFA na Platiniho konto. Francouzovo vysvětlení, že tak dostal s mnohaletým zpožděním zaplaceno za své poradenské služby, etická komise FIFA neakceptovala. Blatter i Platini byli suspendováni, Mezinárodní sportovní arbitráž (CAS) jen snížila Platiniho trest na 4 roky, funkci šéfa UEFA tak zastávat nemůže. Proto nová volba.
Objeví se Platini v Aténách?
FIFA nakonec akceptovala, že Platini kongres pozdraví, i když se k tomu původně stavěla odmítavě.
Kdo kandiduje na prezidentské místo, které Platini nedobrovolně uvolnil?
Původně se přihlásili tři kandidáti, ovšem I. místopředseda Ángel Maria Villar, který po dobu Platiniho suspendace vlastně UEFA řídil, nakonec z prezidentské volby odstoupil. Do boje tedy jdou dva kandidáti, představme si je:
Kandidáti na prezidenta UEFA
Aleksander Čeferin
Slovinsko, 48 let
Rodák z Lublaně se fotbalu v mládí aktivně nevěnoval. Vystudovaný právník se ve světě sportu objevil až v roce 2005 jako člen výkonného výboru futsalového klubu Lesna Litija. Rok nato už ovšem seděl ve vedení Olimpije Lublaň a od roku 2011 vede Slovinský fotbalový svaz. V létě prohlásil, že si pro zářijovou volbu šéfa UEFA zajistil už 19 členských hlasů z 55. Je ženatý, má tři děti.
Michael van Praag
Nizozemsko, 68 let
Jeho otec byl prezidentem Ajaxu Amsterdam a Michael na tuto rodinnou tradici navázal, sám Ajax řídil v letech 1989-2003. Předtím se ve fotbale pohyboval jako amatérský hráč a rozhodčí. Je úspěšným podnikatelem, vedle toho rozvíjel i funkcionářskou kariéru. Nizozemský svaz vede od roku 2008, v exekutivě UEFA pak začal pracovat o rok později, od loňska je jejím viceprezidentem. Je ženatý, má jednoho potomka.
Ze kterých zemí jednotliví kandidáti čerpají svou podporu a jaké mají šance?
Slovince Čeferina podporují balkánské země, mnohé východní asociace včetně Ruska, ale také Německo či Irsko. Nizozemcova podpora vyvěrá spíš ze západní části kontinentu – jednoznačně se za něj kupříkladu staví Anglie. Lze očekávat, že se k van Praagovi přisune i velká část voličů, která chtěla původně volit Španěla Villara, který z volby odstoupil.
Čeferin je přesvědčen, že potřebná nadpoloviční většina zemí podporuje jeho, některá média spekulují až o 40 hlasech. Při 55 členských zemích UEFA jich je ke zvolení potřeba získat alespoň 28. Van Praag k tomu podotýká, že když kandidát dostane od někoho příslib hlasu, ještě to nemusí znamenat, že získá i hlas samotný.
Co kandidáti slibují?
Čeferin mluví o omezení "služební působnosti" prezidenta i členů exekutivy UEFA. "Nevěřím, že by pro jakoukoli organizaci bylo zdravé, když ji někteří lidé řídí 20 a více let." Slovinec mluví o velkém důrazu na boj s ovlivňováním zápasů kvůli sázkám, větší transparentnost by vložil do procesu podávání kandidatur na pořádání šampionátů a finálových zápasů evropských pohárů.
Van Praag akcentuje program snižování nákladů, upozorňuje na zbytečné výdaje související s tím, jak luxusní hotely či letenky činovníci či pracovníci UEFA nyní využívají. Ušetřené peníze by pak rozdělil mezi členské asociace. Se zavedením limitů pro délku "služební působnosti" v orgánech UEFA souhlasí.
Kdy skončí mandát předsedy, který bude dnes zvolen?
Pozor, volí se jen do konce původního mandátu loni zvoleného Michela Platiniho, to znamená, že funkční období nového šéfa vyprší v roce 2019, pak se bude volit předseda nový. A už teď je jisté, že jím po roce 2019 nebude moci být Michael van Praag, který překročí věkový limit 70 let.
Koho bude volit předseda Fotbalové asociace ČR?
Česká republika stejně jako všechny další členské země disponuje jedním hlasem, který v ruce drží Miroslav Pelta, předseda FAČR. Koho bude volit, však neprozradil. "My to vždycky vyhodnocujeme až těsně před kongresem, kdy se sejdeme i v rámci naší visegrádské čtyřky s Poláky, Maďary a Rakušany. Snažíme se tyto otázky řešit v jednotném bloku, podobně jako Seveřané," nechal se slyšet Pelta.
O co jde v otázce inovací reglementu Ligy mistrů?
Na konci srpna UEFA oznámila, že s platností od sezony 2018/19 upravuje na příští tříletý cyklus způsob nasazení týmů do základních skupin Ligy mistrů. A to tak, že čtyřem nejsilnějším zemím z tzv. koeficientového žebříčku (nyní tyto pozice drží Španělsko, Německo, Anglie a Itálie) přidává do skupinové fáze Ligy mistrů pět jistých míst navíc oproti současnému stavu. V novém rozložení sil tak tyto čtyři nejsilnější země dodají 16 účastníků Ligy mistrů a na všechny ostatní země zbude zbývajících 16 míst.
Proč ke změně došlo?
Vyvolal ji tlak nejmocnějších klubů Evropy, které průběžně hrozí možností založení vlastní superligy, na které už by UEFA a další země neparticipovaly. Pro kluby typu Juventusu či Manchesteru City jsou duely s běloruským či kyperským mistrem neatraktivní, raději se potkají z dalším celkem z Německa či Španělska. Ekonomické souvislosti jsme podrobněji rozebrali zde.
Jaký to má dopad na český fotbal?
Pokud by ke změnám nedošlo a vše pokračovalo podle dosavadních zvyklostí, bylo by téměř jisté, že by se vítěz české epojisteni.cz ligy 2017/18 dostal přímo, tedy bez kvalifikace, do základní části Ligy mistrů. Na konci právě probíhajícího ročníku bude totiž Česko v koeficientovém žebříčku prakticky jistě nejhůře na 12. pozici žebříčku, což až dosud příslušnému šampionovi přímý start v Lize mistrů zaručovalo. A to vždy s ročním zpožděním. Jenže zrovna od sezony 2018/19, kdy Češi téhle výsady mohli začít využívat, se pravidla mění.
Vzhledem k tomu, že UEFA ještě neprozradila detailní rozpis, na čí úkor 5 míst pro nejsilnější země vygeneruje, není jasné, jestli změny zasáhnou spíš českého mistra, či vicemistra, nejspíš oba.
Proč je start v Lize mistrů tak lákavý?
Když pomineme otázky prestiže a sportovní kvality, pak jde samozřejmě o peníze. Současné startovné ve skupinové fázi Ligy mistrů činí 12 milionů eur (324 milionů korun), v Evropské lize, druhé pohárové soutěži, pak pětkrát méně. Podobný poměr je pak ve hře i při rozdělování finančních bonusů za uhrané body. "Naším cílem by mělo být zaměřit se na navýšení prostředků, které UEFA rozděluje za účast v Evropské lize," prozrazuje svou strategii Miroslav Pelta.
Jak se ke změnám formátu Ligy mistrů staví kandidáti na prezidenta UEFA?
Aleksander Čeferin je kritičtější. "Nebyl jsem zastáncem těch úprav, pro menší země bude složitější se do skupinové fáze kvalifikovat. Dosavadní nastavení Ligy mistrů bylo pro mě ideální. Ale teď už ty změny byly vyhlášeny, a to napevno. Po čase se k celé věci budeme moci zase znovu vrátit, ale ne hned v tento moment."
Jednotný reglement se vyhlašuje vždy na tříleté období, aby televizní společnosti, které na stejnou "tříletku" kupují televizní práva, věděly, jaký produkt je přesně k dispozici. Jak lze pochopit z Čeferinových náznaků, další úpravy lze čekat nejdříve od podzimu 2021.
I proto, že Michael van Praag současné nastavení Ligy mistrů souhlasně kvituje. "Jsem si jist, že v tomto směru učinila UEFA správné rozhodnutí. Vyšli jsme vstříc sponzorům a televizním společnostem, díky tomu na Lize mistrů více vydělají jak velké, tak i malé kluby. Pomůže nám to udržet solidaritu evropské fotbalové rodiny."
Jaké šance dostat se přímo do Ligy mistrů má český šampion právě probíhající sezony?
Zdá se, že větší než v období následujícím, ve kterém už budou zavedena výše popsaná nová pravidla.
Teď se ještě hraje podle starých a vychází se ze 13. příčky, na které bylo Česko na koeficientovém žebříčku na konci minulé sezony.
Tato 13. příčka znamená, že se český mistr 2016/17 dostane do Ligy mistrů 2017/18 přímo tehdy, když bude naplněna tato podmínka:
A sice že se jak vítěz Ligy mistrů 2016/17, tak vítěz Evropské ligy 2016/17 ve svých národních soutěžích umístí na takových příčkách, že je to přímo kvalifikuje do skupinové fáze Ligy mistrů 2017/18.
Pro příklad: Když aktuální Ligu mistrů vyhraje Real Madrid, který skončí ve španělské La Lize do třetího místa, a zároveň v Evropské lize zvítězí třeba Manchester United, který završí sezonu v Premier League také nejhůře třetí, pak se český šampion právě probíhající ligové soutěže dostane do příští Ligy mistrů přímo.
O rok později už to kvůli novým regulím nejspíš půjde obtížněji. Přesněji se to dozvíme, až UEFA nová pravidla zkonkretizuje detailněji. Ale do toho už bude mít jistě hodně co mluvit i její nový prezident.
Facebooková stránka autora: Luděk Mádl - Aktuálně.cz
