Superliga není pro tradiční fanoušky, míří na trhy v Asii. V Německu ale narazila

Marek Janoš Marek Janoš
19. 4. 2021 20:35
Tradiční anglické kluby jako Liverpool nebo Manchester United čelí rozzlobeným reakcím vlastních fanoušků, kteří jsou většinově proti účasti svých klubů v nově založené fotbalové superlize. Německé kluby se naplno postavily proti novému projektu a odmítly se jej účastnit. Důvodem je především vlastnická struktura.
Fanoušci Dortmundu během osmifinále Ligy mistrů 2020.
Fanoušci Dortmundu během osmifinále Ligy mistrů 2020. | Foto: Reuters

Stanovisko německého fotbalu jako takového je překvapivě jednotné. Nový projekt nepodporujeme, zní svorně z Bayernu, Dortmundu i od fotbalové asociace.

"Ekonomické zájmy velkých klubů z Anglie, Španělska a Itálie nemohou zničit strukturu, na které stojí celý evropský fotbal," uvedl šéf asociace Christian Seifert. "Je to nezodpovědné a vedlo by to k nezvratnému zničení národních lig a evropského fotbalu jako takového," vysvětlil.

Pravidlo 50+1

Ovšem pro velké kluby jsou ve hře lákavé peníze, které by jim nová superliga přinesla a které podle dostupných informací výrazně převyšují prostředky, na které si nyní přijdou z Ligy mistrů a domácích lig.

Proč Mnichov a Dortmund odmítly? Německé kluby musí podle národních pravidel splňovat takzvané pravidlo 50+1, podle kterého musí členové klubu kontrolovat většinu jeho akcií. Tedy alespoň 50 procent, odtud označení pravidla.

Členy klubu tvoří z drtivé většiny fanoušci a cílem pravidla 50+1 je omezení soukromých komerčních zájmů.

Členové schvalují všechno od sponzorských log na dresech až po přestavbu stadionu. Pro klub jako takový by bylo obtížné dostat od členů zelenou pro účast v superlize, jejíž projekt rozezlil i fanoušky zakládajících klubů.

Právě tyto kluby ovšem mají většinou jednoho silného majitele, často ze zahraničí. Příkladem je Liverpool, oba Manchestery, Chelsea nebo Milán. Fanoušci těchto klubů pak mají jen malou šanci ovlivnit jejich chod.

Faktorů je ovšem více, protože také Real Madrid a Barcelonu vlastní takzvaní členové klubu. Podle španělských médií ale za jejich rozhodnutími stojí především snahy odvrátit vážné problémy obou klubů, které podle deníku Diario Sport čelí obřím dluhům, v přepočtu v řádu desítek miliard korun.

Na rozdíl od španělských nebo italských klubů je situace v německých organizacích výrazně stabilnější.

Fanoušci minulosti

Nový projekt superligy jako takový míří na globální publikum a moderní fanoušky. "Superliga vnímá tradiční fanoušky klubů jako fanoušky z minulosti, místo toho se soustředí na ‚fanoušky budoucnosti‘, kteří baží po superhvězdách," uvádí BBC.

Jenže právě pravidlo 50+1 dává možnost rozhodovat první skupině fanoušků a tím chrání i jejich zájmy. "Jsme jasně proti založení superligy, odmítli jsme ji ve všech diskuzích," řekl šéf Dortmundu Hans-Joachim Watzke.

Superliga primárně nehledá fanoušky v Evropě, kde kluby sídlí. Soustředí se spíše na asijský trh, který má větší marketingový potenciál a tamní diváky historie klubů a sportovní stránka nezajímají natolik jako show a velká jména.

Pravidlo 50+1 v minulosti bylo důvodem kritiky bundesligového RB Lipsko, které jej obcházelo omezením členských pravomocí a neúměrnou výší členského poplatku. Je často také označováno za důvod, proč německé kluby mají jen výjimečně větší podíl zahraničního vlastnictví.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 31 minutami

Hokejisté Českých Budějovic nebudou v extralize hrát ani v úterý

Zápas 43. kola hokejové extraligy mezi Českými Budějovicemi a Vítkovicemi se v úterý neuskuteční. Jihočechům sice v neděli oficiálně skončila karanténa, kterou Motoru nařídila krajská hygienická stanice z důvodu nákazy několika hráčů covidem-19, podle klubového webu však není stav hráčů takový, aby mohli odehrát utkání.

"Ani po pětidenní karanténě a izolaci není zdravotní stav kádru Motoru takový, aby bylo možné plnohodnotně absolvovat úterní utkání s Vítkovicemi. Díky vstřícnosti soupeře byl zápas odložen," uvedli zástupci Českých Budějovic. Oba kluby se zároveň už domluvily na náhradním termínu, utkání se uskuteční v úterý 8. února.

V úterý 18. ledna jsou tak aktuálně na programu jen tři extraligové zápasy. V karanténě jsou totiž v současnosti i hráči Zlína a Mladé Boleslavi.

před 32 minutami

Exprezident Porošenko se vrátil na Ukrajinu, i když mu hrozí vězení

Bývalý ukrajinský prezident Petro Porošenko se v pondělí vrátil do vlasti, kde mu hrozí zatčení kvůli podezření z vlastizrady. Zástupci vyšetřovacího výboru uvedli, že se mu po příletu na letiště v Kyjevě pokusili předat předvolání k soudu. Porošenko si ho ale podle nich nepřevzal, obvinění již dříve označil za vykonstruované lidmi z okolí jeho nástupce v prezidentském úřadě Volodymyra Zelenského. Informovala o tom agentura Reuters.

Bývalá hlava státu je vyšetřována kvůli podezření z vlastizrady, z financování terorismu a z vytvoření teroristické organizace. Úřady Porošenka podezírají, že se ještě před zvolením prezidentem v roce 2014 dohodl - i s lidmi z nejvyššího vedení Ruska - na nákupu uhlí za 1,5 miliardy hřiven (asi 1,16 miliardy korun) z území ovládaného proruskými separatisty v oblasti Donbasu na východě země. Tento nákup zvýšil podle vyšetřovatelů závislost ukrajinské energetiky na Rusku a separatistech, ztížil diverzifikaci energetických zdrojů a podkopal hospodářskou bezpečnost státu.

Porošenko, který svůj přílet z Varšavy živě přenášel na internetu, nejprve obvinil pohraničníky, že mu při celní kontrole zabavili pas. Později oznámil, že mu byl cestovní doklady vrácen, načež se vyšel přivítat před letištní halu s davem svých příznivců. Někteří podle agentury AP nesli transparenty s nápisy "Potřebujeme demokracii" a "Zastavte represe".

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Kontrolní úřad doporučil ministerstvu průmyslu zrušit státní podnik ČPP Transgas

Nejvyšší kontrolní úřad doporučil ministerstvu průmyslu a obchodu zrušit státní podnik ČPP Transgas. Podle kontrolorů nezajišťuje Transgas žádný významný zájem státu, místo toho jen spravuje, pronajímá nebo prodává nemovitosti, případně plní dílčí úkoly, které mu ministerstvo průmyslu a obchodu ukládá. Podnik je navíc dlouhodobě ve ztrátě, v letech 2016 až 2020 dosáhla celkově 22,8 milionu korun. Vyplývá to z prověrky hospodaření ČPP Transgas v letech 2017 až 2021, uvedl dnes v tiskové zprávě Nejvyšší kontrolní úřad. Podle ministerstva však není možné zrušit státní podnik, který spravuje nemovitý majetek v hodnotě stovek milionů korun.

Ministerstvo průmyslu a obchodu podle Nejvyššího kontrolního úřadu uvedlo jako jediný důvod existence Transgasu nevypořádanou pohledávku 4,6 miliardy korun z takzvaných jamburgských dohod. Jde o pohledávku spojenou s Dohodou mezi vládou ČSSR a vládou SSSR o spolupráci při osvojování Jamburgského naleziště plynu z roku 1985. "Tu ale Transgas vede v účetnictví neoprávněně. Podle zákona pohledávka náleží ministerstvu financí, což stálo nejen ve vládním materiálu z roku 2015, ale i v právní analýze z roku 2014, kterou si nechal sám podnik vypracovat.

Transgas má mít v této věci pouze roli vedlejšího účastníka, asistovat a dodávat podklady věřiteli, tedy státu zastupovanému ministerstvem financí," uvedli kontroloři. Doplnili, že pohledávka tvoří 91 procent aktiv podniku, a výrazně tak zkresluje jeho účetnictví. "S ohledem na to, že Transgas nezajišťuje žádný významný zájem státu a jediným důvodem jeho existence je pohledávka, kterou ale podnik vede v účetnictví neoprávněně, Nejvyšší kontrolní doporučuje ministerstvu průmyslu a obchodu označit Transgas jako zbytný státní podnik a v souladu se 'Strategií vlastnické politiky státu' ho zrušit," napsal kontrolní úřad.

Ministerstvo dnes v reakci sdělilo, že se bude zveřejněnými závěry kontrolní akce podrobně zabývat. "Už nyní ale je možné uvést, že s některými závěry nesouhlasíme. Podle našeho názoru není možné zrušit státní podnik, který spravuje nemovitý majetek v hodnotě stovek milionů korun, neboť stále plní nezbytné úkoly v rámci aktivit státu i samotného MPO," sdělil Marek Vošahlík z tiskového oddělení ministerstva.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Na Sněžce dosáhl vítr rychlosti orkánu, zastavil oba úseky lanovky

Sněžku zasáhl vítr o rychlosti orkánu. Dosáhl rychlosti až 126 kilometrů v hodině, uvedla na webu polská horská služba. Hranice orkánu je 118 kilometrů v hodině. Vichřice zastavila oba úseky lanovky z Pece pod Sněžkou na Sněžku a také šestisedačkovou lanovku ze Špindlerova Mlýna na Pláně.

Horská služba Krkonoše ráno vydala výstrahu před velmi silným větrem, který by mohl mít na hřebenech rychlost i nad 126 kilometrů v hodině. Turisté si podle horské služby musejí dát pozor i na místy vyfoukaný a zledovatělý terén.

Lanovka na Sněžku může jezdit do rychlosti 60 kilometrů v hodině, uvedli na webu správci lanovky. Kromě lanovek na Sněžku a na Pláně vítr jiné lanovky ve středních a východních Krkonoších neomezil.

Zdroj: ČTK
Další zprávy