Oranžová revoluce začíná. Koeman si vyhlédl první posilu pro Barcelonu, naštve Real

Rudolf Černík Rudolf Černík
18. 8. 2020 11:20
Úterní vyhazov kouče Quigueho Setiéna udělal tečku za jednou érou fotbalové Barcelony, ta nová právě začíná. Na starosti ji má mít nizozemský trenér Ronald Koeman, a přestože ještě nebyl oficiálně jmenován do funkce, už si chystá kádr podle svého gusta.
Takhle bojoval Donny van de Beek pod trenérem Ronaldem Koemanem v dresu nizozemské reprezentace. Teď by se mohli sejít na Nou Campu.
Takhle bojoval Donny van de Beek pod trenérem Ronaldem Koemanem v dresu nizozemské reprezentace. Teď by se mohli sejít na Nou Campu. | Foto: Reuters

Ponižující debakl 2:8 od Bayernu Mnichov ve čtvrtfinále Ligy mistrů spustil na Nou Campu období velkých změn.

První krok byl jasný a tři dny po frustrující porážce k němu také došlo. Na lavičce skončil Quique Setién.

Hledání jeho nástupce také zřejmě nepotrvá dlouho. Měl by jím být kouč nizozemské reprezentace Ronald Koeman. Blonďatý bombarďák v Barceloně šest let veleúspěšně působil jako hráč a v katalánském velkoklubu už si na konci tisíciletí vyzkoušel trenérský džob dva roky i jako asistent.

Teď se má vrátit už jako hlavní kouč, se zkušenostmi z Arnhemu, Ajaxu, Benfiky, Evertonu, Feyenoordu, Valencie, Southamptonu a Eindhovenu v zádech. Barcelona už údajně jedná se šéfy nizozemského svazu o Koemanově uvolnění od reprezentace, kterou trénuje od roku 2018 a již provedl s jedinou porážkou na zatím odložený evropský šampionát.

Jednání by to měla být úspěšná a Koeman podle španělských médií s klubem podepíše tříletou smlouvu, protože ve smlouvě s nizozemským svazem má klauzulu, díky které může kontrakt právě v případě zájmu Barcelony předčasně ukončit.

"Nemám teď moc co říct. Ano, rád bych se stal trenérem Barcelony, to je jasné. Splnil by se mi sen. Jisté to ale bude až ve chvíli, kdy se domluvíme a podepíšeme smlouvu," řekl nizozemským novinářům Koeman, který dnes navštívil sídlo národního svazu v Zeistu.

Sedmapadesátiletý kouč už přesto pracuje i na nové podobě kádru. Na vrcholu seznamu posil pak má svého svěřence z týmu "Oranjes" Donnyho van de Beeka. 

Jeho příchod by dával smysl - nejenže se dobře zná s Koemanem, hodně blízko má i k Frenkiemu de Jongovi, který odešel do Barcelony před rokem. Spolu řádili dlouhá léta v Ajaxu a byli klíčovými postavami týmu, který v minulé sezoně oslnil Evropu parádní jízdou v Lize mistrů, při níž amsterdamský celek vyřadil i Real Madrid a Juventus Turín.

Střed zálohy by tak Van de Beekovým příchodem pořádně "zoranžověl", a navíc by transfer třiadvacetiletého šikuly ještě pořádně naštval barcelonského arcirivala. Silně po něm totiž touží rovněž Real Madrid…

"V každém případě je to hodně divoké přestupové období. Ještě pořád není nic jistého. Stále jsem hráčem Ajaxu a jsem pyšný, že v něm jsem," prohlásil Van de Beek v rozhovoru pro Fox Sports.

"Kdyby nebylo koronaviru, možná by to všechno bylo jinak. Teď není nic jasného, musíme počkat a uvidíme, jak se to vyvine. Pořád jsem tady a i po všech těch letech mě to tady baví. A i kdybych hrál za Ajax i příští sezonu, bude mě to bavit dál. Neuslyšíte ode mě, že bych si stěžoval," slíbil nizozemský reprezentant.

Pravděpodobněji však vypadá to, že bude součástí oranžové revoluce na Nou Campu.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 34 minutami

Smutný osud Romů zůstává zastřenou kapitolou dějin, připomenul Fiala přesun do Osvětimi

V Památníku holokaustu Romů a Sintů na Moravě v Hodoníně u Kunštátu na Blanensku si lidé připomněli 79. výročí hromadného odsunu 749 Romů do koncentračního tábora do Osvětimi. Mezi odvezenými za druhé světové války byli muži, ženy i děti, nejmladší dívce byly čtyři měsíce. Premiér Petr Fiala (ODS) při této příležitosti uvedl, že smutný osud českých a moravských Romů zůstává nejen tragickou, ale do značné míry i zastřenou kapitolou našich dějin. 

Premiér Fiala řekl, že v holokaustu se zhmotnila nenávist ve vražedný systém, který nabyl hrůzných rozměrů. Připomněl, že v Česku existovaly dva koncentrační tábory pro Romy, a to v Hodoníně u Kunštátu a v Letech u Písku. "Nuceně v nich přebývaly celé rodiny. Muži, ženy i děti žili v nelidských podmínkách, trápil je hlad, nemoci a otrocká práce. Velká část tu zahynula, další čekalo utrpení v podobě cesty za prací do táborů v Německu nebo transport do Osvětimi," řekl Fiala.

Podle něj státu trvalo dlouhou vypořádání se s věcí s ohledem na výkup pozemků a podobně. "Za tu dobu pamětníci, pro které by byl památník zadostiučiněním, postupně odcházeli. Pokud nás má historie něco naučit, je nutné, abychom tragické události neviděli jen jako věty v učebnicích, ale abychom je dokázali spojit s konkrétními místy a osudy," dodal Fiala.

Zdroj: ČTK
před 50 minutami

Prezident Zeman je v Ústřední vojenské nemocnici, jde o plánovanou hospitalizaci

Prezident Miloš Zeman je na plánované návštěvě v pražské Ústřední vojenské nemocnici. Sdělil to mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. Jak dlouho prezident v nemocnici zůstane, neuvedl. Mluvčí nemocnice Jitka Zinke sdělila, že jde o plánovanou krátkodobou hospitalizaci.

"Mohu pouze konstatovat panu prezidentovi končí tento týden dovolená a v týdnu příštím už jsou naplánovány mnohé aktivity - setkání s velvyslanci, setkání s panem premiérem nebo Země živitelka," uvedl Ovčáček.

Loni 10. října, den po sněmovních volbách, byl Zeman převezen na kliniku intenzivní medicíny Ústřední vojenské nemocnice, kde strávil 48 dní. Lékaři tehdy podle zprávy, kterou si vyžádal a publikoval předseda Senátu Miloš Vystrčil, považovali jeho dlouhodobou prognózu za krajně nejistou a prezident podle nich nebyl v té době schopen vykonávat své pracovní povinnosti.

Prezident už více než rok kvůli onemocnění nohou používá invalidní vozík. Po loňské hospitalizaci mu kvůli riziku podvýživy lékaři zavedli sondu do žaludku. V červencovém rozhovoru pro CNN Prima News Zeman uvedl, že doufá, že mu ji lékaři na podzim vyndají. V rozhovoru také řekl, že se jinak cítí v podstatě zdráv a má o něco vyšší hladinu cukru v krvi.

Někteří senátoři a poslanci v době Zemanovy loňské hospitalizace kvůli jeho stavu začali uvažovat o dočasném převodu části pravomocí prezidenta na předsedu Sněmovny a vlády, což umožňuje článek 66 ústavy. Hradní kancelář to odmítala, díky zlepšení prezidentova zdravotního stavu k tomu nedošlo.

Zdroj: ČTK
Další zprávy