Liga mistrů bude od roku 2024 mít 36 účastníků, nebude se hrát ve skupinách

ČTK ČTK
Aktualizováno 19. 4. 2021 17:05
Evropská fotbalová unie UEFA schválila reformu Ligy mistrů, která od sezony 2024/25 bude mít 36 místo současných 32 účastníků. Základní fáze elitní soutěže se v novém formátu nebude hrát v tradičních skupinách, ale jako jedna liga se všemi týmy.
FILE PHOTO: Soccer Football - Champions League - Final - Bayern Munich v Paris St Germain - Estadio da Luz, Lisbon, Portugal - August 23, 2020 Bayern Munich's Lucas Herna
FILE PHOTO: Soccer Football - Champions League - Final - Bayern Munich v Paris St Germain - Estadio da Luz, Lisbon, Portugal - August 23, 2020 Bayern Munich's Lucas Herna | Foto: Reuters

"Švýcarský model" Ligy mistrů byl dnes představen poté, co dvanáct fotbalových velkoklubů z Anglie, Španělska a Itálie oznámilo založení nezávislé a uzavřené superligy, což UEFA ostře odsoudila.

Každý účastník pozměněné Ligy mistrů má garantováno minimálně 10 zápasů s 10 různými soupeři, pět doma a pět venku. Nejlepších osm týmů se automaticky kvalifikuje do vyřazovací fáze. Mužstva na deváté až 24. příčce se utkají v play off na dva zápasy o zbývajících osm pozic v jarním osmifinále.

Čtyři volná místa v elitní soutěži připadnou celkům, které se do Ligy mistrů nedokázaly kvalifikovat ze svých domácích soutěží, ale jsou vysoko v pořadí klubových koeficientů UEFA díky pohárovým úspěchům z minulých let.

Všechny zápasy upravené Ligy mistrů se opět uskuteční uprostřed týdne, dosavadními hracími dny byly úterý a středa. Soutěž bude otevřená všem mužstvům na základě jejich výsledků v domácích ligách a následných předkolech.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Po sto dnech od puče jsou Barmánci znovu v ulicích. Stovky už při demonstracích přišly o život

Po 100 dnech od puče, který sesadil civilní vládu, tisíce Barmánců znovu vyšly do ulic demonstrovat proti vojenské juntě. V několika barmských městech se uskutečnily demonstrace, blesková shromáždění či protestní jízdy, uvedla agentura Reuters. Vojenská junta v posledních třech měsících proti demonstracím nasadila bezpečnostní složky. Při represích zemřely stovky lidí.

Armáda se chopila moci 1. února a znemožnila první zasedání parlamentu zvoleného v podzimních volbách. Ty podle vojáků doprovázely rozsáhlé nesrovnalosti, což ale volební komise odmítla. Armáda zatkla představitele civilní vlády, a to včetně vůdkyně a nositelky Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij. Politička čelí šesti obviněním a hrozí jí až 14 let vězení.

Po státním převratu vypukly Barmě protesty, při kterých lidé odmítali návrat vojáků k moci. Armáda vládla zemi několik desetiletí a umožnila vznik civilní vlády teprve v roce 2015. Proti demonstracím a stávkám násilně zasáhly bezpečnostní síly. Podle Asociace na pomoc politickým vězňům (AAPP) při represi zemřelo 781 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy